Evžen a Debžen / Vzácné nemoce

Víte, že se 28. února slaví Mezinárodní den vzácných onemocnění? Evžen s Debženem jsou trochu neznabohové a s nikým si neberou servítky. Pokud vás ale toto téma zajíma, podívejte se na webovou stránku České asociace pro vzácná onemocnění, kde najdete spoustu zajímavých informací i způsob, jak můžete pomoci.

Sto šestnáct týdnů

"Adámek L**, dva roky, hezky mluví. " Tak touhle hláškou Erwín odpovídá všem, kdo se ho zeptají, jak se jmenuje. Moc dobře ví, že po odpovědi bude následovat otázka na jeho věk a poznamenání, že hezky mluví. Tak to všem i sobě usnadní a vyjmenuje rovnou. A občas přidá i nějakou informaci navíc. Třeba jako dneska, kdy neznámé paní vykládal, že: "Adámek čůrá do nočníčku." Jen ukazovat rukou tu správnou číslici mu zatím ještě moc nejde...

TO CHCI! / MATEŘSKÁ DOVOLENÁ NA VĚČNÉ ČASY

Nedávno jsem si říkala, že jsem v současné chvíli moc spokojená s tím, jak mám nastavený soukromý a pracovní režim. Do práce chodím na dvacet hodin, což obnáší dva dlouhé pracovní dny a občasný domácí úkol. Erwínek chodí každý den na půl dne do školky, kde je moc spokojený. Včera při vystupování z tramvaje dokonce hulákal: „Hurá, jedeme o školky“! Dopoledne mám tedy čas odmáznout některé domácí povinnosti, věnovat se blogu, studijním záležitostem a v tuto chvíli i přípravám festivalu Jeden svět. Pokud mě netlačí nějaký rest, snáším pak dobře i Erwínovi občasné návaly pláče. Samozřejmě to má své mouchy. Typoška musí dohánět práci po večerech a o víkendech, ale na druhou stranu je moc rád za všechen čas, který s Erwínem stráví. Já taky nestihnu přes den všechno a pak společně datlujeme do kompů nebo se unaveni svalíme na gauč a zmůžeme se akorát tak na nějakou intelektuálně nenáročnou zábavu. Peněz by taky mohlo být víc. Je znát, že mi v lednu přestal chodit rodičovský příspěvek, ale snažíme se uskrovnit a dopřát si tento režim co nejdéle. Jak to máte nastavené vy? A jste spokojené nebo byste uvítali změnu?

Sto patnáct týdnů

Dneska zase jedno rychlé focení s jeho oblíbenými auťáky - hasičem a ambulancí - před odchodem na procházku a krmení labutí. Dostal je kdysi od sestřeniček a má je moc rád. Mají magnetky, takže se dají spojit s vláčky z IKEA. Často je taháme sebou na výpravy a Erwín s nimi pak objíždí kde co. Kanály, obchody, očůrané rohy...
---
A pokud se vám dnešní fotka zdá trochu mázlá, tak je to tím, že Erwín opatlal objektiv marmeládou. 

Naše domácí galerie

Soutěž o obrázky Tom mě přiměla k zamyšlení nad domácí výzdobou v obýváku. Už nějakou dobu ji řešíme a pořád se nemůžeme rozhodnout, jak ji pojmout. Jednu zeď zabírá knihovna, nad pracovním stolem visí Typoškova grafika z dob studií a na skříňce vedle sedačky je kompozice dvou fotek Indů od kamaráda Lukáše, které jsme dostaly svatebním darem a Bonusova LP deska Konec civilizace, kterou jsem si na jeho koncertě koupila převážně kvůli tomu obalu neb nevlastním gramofon. O ně jsou opřené naše fotky s Erwínem, které jsme vyblejskly, když mu bylo přesně šest týdnů. A nad sedačkou nic. Prázdno. Bílá zeď, kterou bychom tak rádi něčím zaplnili... Předkládám vám (a nám) selekci oblíbených obývákových kompozic, které jsem si za poslední rok nashromáždila na Pinterestu. Třeba nás konečně přiměje k činu.

Sladký valentýnský víkend

Před námi je valentýnský víkend a to si říká minimálně o nějakou dobrotu. Nedávno jsem vyzkoušela zapékané čokoládové mističky, které jsou k tomu jako dělané. Vypadají jak od profesionála z cukrárny a přitom jsou na přípravu opravdu jednoduché. A jako bonus můžete zlikvidovat zbytky čokolády na vaření, která se vám doma možná od Vánoc ještě povaluje...

OBRÁZKY TOM / VÍTĚZKY!

Mám radost, že soutěž o obrázky Tom, které mi pro vás věnovalo Mámami, slavila takový úspěch. Jsou opravdu moc krásné a já si taky nějaký pořídím. Vítězky mohou být ale jenom dvě a Random to před chvílí rozhodl. Vylosoval anonymní komentář s e-mailem začínajícím matava a vik, která se nenechala odradit technikou a zopakovala svůj nepublikovaný komentář znovu. Oběma moc gratuluju a brzy se s vámi spojím!
---
Zjistila jsem, že se občas někomu stane, že mi na blogu nemůže nechávat vzkazy. V Bloggeru mám nastavené, že můžete komentovat všichni. Nevíte někdo, proč se to stává?

TO CHCI! / IMUNITA JAKO ŘÍPA

Už je tady zase období chřipek a s ním i stesky na nalomené zdraví. Letos mě to ale nějak kosí. Začalo to žaludeční virózou, kterou jsem chytla od Erwína. Ten byl za den a půl víceméně v cajku, ale já spala a vysedávala za záchodě čtyři dny. Což o to, mám váhu skoro jak na gymplu, ale ono to tím neskončilo! Typoška od nás chytil nějakou zmutovanou verzi, takže tři dny vykazoval ranní těhotenskou nevolnost, která se jak známo vůbec neomezuje jenom na ranní hodiny. Než jsem stihla mrknout, převzala jsem od něj štafetový kolík a v úterý si šla s tou mutantkou poležet v posteli. Spala jsem asi 15 hodin a druhý den byla jakžtakž fit. V pátek jsme ale cestou v autobuse od někoho s Erwínem chytli bacila a já zase od soboty marodím. Už mě to nebaví!!! Máte nějaké tipy na posílení imunity? Podle mě jsem se tou žaludeční virózou totálně devitamínovala. Snažím se to dohnat zdravým jídlem, to mi ale ve dnech následných nemocí zase moc nejde. Spím dost, vitamíny jsem si už taky koupila a bylinkové čaje už skoro nemůžu ani cítit... Máte zkušenost s Oscillococcinem, echinaceou nebo něčím jiným? Díky!!!

Sto čtrnáct týdnů

Erwín a jeho sbírka DVD. Není jich naštěstí moc a všechny jsme zatím dostali od někoho darem. Největší radost máme z Krtečka, protože toho si majitelé práv chrání a na YouTube, které je primárním zdrojem naší televizní zábavy, mažou. Oblíbili jsme si příběh o tom, jak Krtek boural s autíčkem. Vůbec si ten díl z dětství nepamatuju, ale když jsem učila Erwína opatrnosti při přecházení, tak se mi dost hodil. Jinak z českých pohádek má nejraději Maxipsa Fíka, Pejska a kočičku, Potkali se u Kolína, Štaflíka a špagetku a Kluky kočičičí (ale spíš se mu líbí úvodní písnička, než samotné příběhy). Naopak se mu zatím nelíbí Káťa a Škubánek, které jsem jako dítě milovala. Občas si vyžádá Mickeyho klubík, z čehož rostu, nebo Červený traktůrek. Pořád u nás ale nejvíc frčí Pepa, Máša a nově Nu, pogodi! a Šmoulové. Trochu překvapivě nám YoutTube vygeneroval malajsijský kreslený seriál Upin Ipin, který je o dvou klucích, kterým Erwín říká Adámkové. Je to zajímavý vhled do jiné kultury, ale na druhou stranu si říkám, jestli se mu z těch různých jazyků nezavaří hlavička. Kromě pohádek ještě pravidelně vyžaduje několik kompilací videí s anglickými písničkami. Nejvíc asi Mother Goose Club! a Our Top Silly Songs for Kids od Super Simple Learning. Vždycky řekne, že chce "íja íja ou" (z Old Mac Donald Had a Farm). A večer si pak v postýlce prozpěvuje: "Tinkle, tinkle, litle star, hau i vandr vot ju are."

Malý netvor aneb Období vzdoru

Erwín vstoupil do období, kterému v angličtině říkají terrible twos. Ten náš milý klouček se občas z ničeho nic promění v malého netvora. Ráno začne řevem: "Chci mlíkooooo!" Když ho dostane, rozmrzele bouchne ručkou a zakvílí: "Necííí! Chleba s burákem máslem!!!!" Když ho dostane, zavyje: "Necííí! Sušenky!!!" Napotřetí to většinou vyjde. A jako mávnutím kouzelného proutku je to zase ten náš milý klouček. Slupne sušenky i chleba s burákovym máslem a zapije to už hodně vlažnym mlíkem. Ovšem nesmí si tu sušenku rozlomit. To by ji taky mohl po nás chtít s řevem "Opavit!!!" Není to naštěstí každý den, ale záchvaty vzteku a vzdoru se nápadně množí. Zatím s ním mám víc trpělivosti, než bych čekala. Je mi totiž jasný, že je těch emocí na něj prostě občas jenom trochu moc a jak říkám "zkříží se mu v hlavě drátky." Jediný způsob, kterým ho příroda na tyhle situace vybavila, je zoufalý pláč. Když se mu ovšem zableskne v očích a chce nějakou blbinu, neustoupím ani o píď. Vím, že jenom zkouší, co vydržím. Většinou pomůže nějaké rozumné vysvětlení a pár vteřin řevu, které musím nějak vydržet. Jak to doma máte vy? Vztekají se vaše děti často? A dáváte to nebo vám rupnou nervy a je u vás Itálie? 
---
Hezké články s radami, jak být trpělivějším rodičem 5 Ways to be a More Patient Mom a How to be a Calm Parent. A naopak něco pro pobavení. Seznam vtipných fotek z blogu Proč můj syn pláče a díl animovaného seriálu Dinosauři, ve kterém byly jejich malému miminu dva roky.

Výlet do Loun a víkend v Žatci

Typoška má v Lounech tetu, které už je přes devadesát a kterou jsme v pátek konečně poprvé společně navštívili. Holt život bez auta má svoje úskalí... Jsme oba moc rádi, že mohla Erwínka vidět a on si to u ní taky náramně užil. Babí napekla koláče a přivezla i pár auťáků na hraní. Navíc si mohl zařádit s tygrem, s kterým tu dovádělo už několik generací. Já jsem pak naskočila zpátky do busu směr Praha, neb mě dohání studijní a pracovní povinnosti a kluci pokračovali do Žatce. 

OBRÁZKY TOM / GIVEAWAY

Další giveaway jsem připravila s mámami z Mámami - internetovým obchodem zaměřeným na výběr hezkých produktů české výroby. Je to nefalšovaný rodinný podnik, který si založily tři ženy spřízněné skze rodinu i touhu shromáždit na jednom místě výběr toho, co samy horko těžko po narození svých ratolestí hledaly. Zároveň svým obchodem chtějí podpořit i další tvořivé a podnikavé duše. Do soutěže věnovaly dva plakáty od Tomáše Pernického dle vašeho výběru. A je opravdu z čeho vybírat. Tomáše, který tvoří plakáty pod značkou Tom, učaroval styl jednoduché grafické ilustrace 50. a 60. let minulého století. Obrázky s motivy pro malé i velké mají rozměr A4 a hodí se každé místnosti.

Podmínky soutěže:

1. Napsat mi do komentáře, který plakát z nabídky Mámami by vám udělal radost + zanechat svůj kontakt
2. Mít lajknutý FB mého blogu
3. Lajknout FB Mámami

Na soutěž máte téměř týden - do půlnoci středy 11. února. Vítěze oznámím ve čtvrtečním postu.
---
A až si budete vybírat ty plakáty, podívejte se i na další krásné věcičky. Mně se třeba moc líbí ukládací černobílý koš, obláčkové polštářky do dětských postýlek i povlaky na ozdobné polštáře na sedačku nebo látkové a papírové girlandy a praporky. Najdete tu ale i dětské knížky, hračky, skicáky, ozdoby do kuchyně... A pokud vám něco padne do oka, rovnou si k tomu můžete přikoupit i krásné balicí papíry od Voala a Papelote, do kterých to můžete zabalit.

TO CHCI! / ZELENÁ DOMÁCNOST

Během dnešní tubišvatové večeře si budeme povídat  o stromech a Izraeli, kde zrovna kvetou mandlovníky. A až Erwín trochu povyroste, přibude i ekologie. Věřím, že bude mít k tomuto tématu vztah. Snažíme se mu jít totiž příkladem. Systematicky pracujeme na tom, abychom po sobě zanechali co nejšetrnější stopu. Nemáme auto, třídíme odpad, u jídla i oblečení razíme heslo raději méně, ale kvalitněji a snažíme se kupovat produkty, které jsou šetrné k přírodě. A docela se nám to daří. Nedávno jsem objevila českou ekologickou značku Feel Eco, která si u nás doma hned našla svoje místo.

Sto třináct týdnů

Erwína jsem vyfotila s krásnou a dojemnou knížkou The Giving Tree, která bohužel u nás není skoro vůbec známá. Je o malém klukovi, který postupně roste až do starého muže, a o stromu, který mu celý život poskytuje útočiště a oporu. Na titulní stránce je červené jablíčko, tak jsem ho na focení taky přihodila. Knížku O jablůňce jsme při cestě za babí v neděli ztratili. Na oplátku ale dostal Erwín „makakovej koláč“, procházku na hřbitov za „maminková babičková“ a ke koňům. Už asi předminulý týden jsme si odtamtud taky přivezli teplou peřinu, která mu pravděpodobně prodloužila spánek tak o půl hodiny. Vstává klidně i v půl osmý, což už je pak při vypravování do školky na pováženou. O víkendu se ale, lump jeden, probudil už v 6:45. A přesně v den, kdy mu bylo 26 měsíců, se poprvé zeptal proč. „Proč jezdí auta po silnici?“ „Protože mají kola a na silnici se jim dobře jezdí.“ „ A proč jezdí auta po stole?“ „Protože s nima jezdí Adámek.“ „ A proč?“ Typoška mu údajně tohle kouzelné slůvko přeložil z nějaké anglické písničky či pohádky... Na druhou stranu mi ale poprvé řekl, že jsem krásná! „Adámek češe vlasy rukou. Maminka krásná. “ Dojalo mě to velice, co vám mám povídat... 

Tubišvatová hostina

Jak už jsem psala, blíží se další židovský svátek, na který se už moc těším a kuju plány na oslavu. Tubišvat - Nový rok stromů začíná v úterní podvečer. Bohužel se nám ale nepodaří se ten den v klidu doma sejít a tak budeme následující den slavit jeho konec. Slavnostní večeře bude obsahovat pšenici, ječmen, víno, fíky, granátová jablka, olivy a datle, což jsou plodiny tradičně spojované s biblickým Izraelem. Doufám, že vás moje jarní menu bude líbit.