pondělí 8. října 2018

Výlet do Písku / Spousta legrace a nové boty pro děti!

Malebný Písek jsme objevili v červnu. Už tenkrát jsem se zařekla, že se sem brzy vrátíme.  Na procházku je akorát tak velký, najdete tu hned několik příjemných podniků, třípatrovou Sladovna plnou zábavy pro děti, milou Lucii, od které má Erwín parádní dřevěnou postýlku, a kterou je pokaždé radost vidět a taky super obchůdek se zdravou a barefoot obuví pro děti Little Shoes. A protože letošní babí léto je opravdu povedené, skočila jsem s dětmi v sobotu ráno do autobusu a vyrazila do víru maloměsta! (Report z naší předchozí návštěvy Písku najdete tady.)


Cestou z autobusáku do města jsme to vzali přes Little Shoes. Chtěla jsem tu vrátit boty, které jsem před tím Erwínovi objednala po internetu a které jeho medvědí tlapě neseděly. Byla jsem domluvená na kafe a prohlídku obchodu s jeho majitelkou Klárou, kterou si matně pamatuju z festivalu mini. Nakonec se dětem v obchůdku ale tak líbilo, že i přes únavu z cesty se rovnou vrhly do vybírání bot. (Mimochodem hrací domeček v pozadí je taky od ByLucky.)

Milé paní prodavačky jim nejdřív oběma změřily nohy, zkonzultovaly požadavky (růžové pro Adélku, široké pro Erwína), odkázaly nás na několik značek, z kterých lze vybírat a pak pomohly se zkoušením. Bylo opravdu příjemné, že s dětmi jednaly jako s malými zákazníky a ne jako s otravnými přívěšky platících rodičů. Prostě radost na všech frontách.

Adélka najisto sáhla po růžových botičkách od značky Bobux. A já její volbu kvitovala. Jsou fakt moc hezké a na první pohled pohodlné. U obou dětí podporuju sebeobslužnost, což dva jednoduché suché zipy splňují. Hned jak si je vzala, nechtěla je dolů, což už je co říct, protože je jinak na boty docela vybíravá. 

Tady je detail bot shora a asi poslední příležitost vidět boty čisté. :)

Erwín si řekl o červené camperky - v jeho velikosti jedny z mála opravdu dostatečně širokých bot, o kterých vím. Mně se sice víc líbily tyhle tmavě modré se světle modrými tkaničkami (tedy ty v levnější nekotníčkové verzi), ale pak jsem si řekla, že je nespravedlivé, aby si mohla Adélka vybrat barvu a on ne. A tak je teď blondýn s červenou botou...

Camperky jsou sice trochu dražší, ale než jsem si uvědomila, jak moc má širokou nohu, úplně si odrovnal malíčky, které mu teď nechávám už několik měsíců dýchat, aby se daly zase dohromady. Navíc v té červené je třeba jednou zdědí Adélka. (Pokud má vaše dítko taky širší nohu, doporučuju zkusit boty od Little Blue Lamb, které Erwín opravdu miloval. Říkal jim turbotróny, protože byl prý díky nim nejrychlejší ve školce. Jejich boty jsou nádherně ohebné a skoro nic neváží, navíc mají hezký design a dají se pořídit za dostupnou cenu. Bohužel ale končí 30.)

A jelikož šel nákup jako po másle, zbyla i chvilka na pohrání. Mimo jiné se oba daly se do zkoušení houpacího prkna Utukutu, o kterém už od jeho vzniku přemýšlím. A asi ho už konečně koupím, protože Erwína dost bavilo.

Adélka ho sice taky nejistě zkusila, ale  zatím se na něm ještě bála. Tahle holka chce ale ve všem kopírovat svýho velkýho bráchu, tak by ho doma určitě taky brzy pokořila.

Abyste si ale nemysleli, že jsme celé odpoledne strávili v obchodě s botama (i když v tomhle si to skoro umím představit), tady je důkaz, že jsme se vydali i po pamětihodnostech. Na památku jsem si vyfotila místní raně gotický hrad a roztomilou konverzaci Adélky se starší dcerkou Lucky, s kterou jsme se potkaly hned po našem obědě. Sladovna byla bohužel kvůli renovaci zavřená, z čehož byl velký smutek. Místní chloubu - most ze 13. století, který je podle některých nejstarším kamenným mostem ve střední Evropě a 8. nejstarším funkčním mostem světa - se mi (zase) nepodařilo kloudně vyfotit, stejně jako pískové sochy na nábřeží - obojí zůstává jako výzva na příště...

Zato jsme za odpoledne nakonec nabalili celkem 9 dětí (mrkněte na fotku na Instagramu!) a vydali se na místní ostrov s příjemným občerstvením a pěkným dětským hřištěm. Děti skotačily, my si s holkama (jela i moje kamarádka Sabina a přidala se k nám i Klára z Little Shoes) stihly rozpovídat asi milion témat, z nichž jsme snad ani jedno nestihly dokončit. (Další výzva na příště!) Adélka si na závěr ukořistila obrovskou dubovou větev, kterou chtěla vzít domů tátovi. 

Nakonec jí ale stačilo, že ji houževnatě vytáhla na obří klouzačku a s velkou radostí se s ní sklouzla. Pak už jsme se museli rozloučit a vydali se "na pohádku a horkou čokoládu" do autobusu, který nás dovezl zase zpátky do Prahy.
---
PS: Tohle jsou tenisky Plae, kvůli kterým jsme tak trochu do Písku jeli. Jsou sice fakt moc pěkný a Erwín několikrát doma statečně předstíral, že mu jsou, ale nakonec jsme je museli vrátit. Pokud ale nemá vaše dítko nohu vepředu extra širokou, zkuste je. Na výběr je několik povedených variant, které stojí za vyzkoušení!
PPS: Abyste z té naší cesty taky něco měli, dostala jsem pro vás bleskovou slevu 7% na všechny boty Bobux a Camper. Stačí při placení uvést kód kusanec7. Sleva platí jen do 13. 10., tak si pospěšte! 
PPPS: A pokud to do Písku nestihnete, těšte se, že budou letos Little Shoes i na festivalu mini! 

3 komentáře:

  1. Ty růžové botky vypadají krásně. Já kupuji dceři dětské celoroční boty superfit , které máme vyzkoušené a dceři sedí, ale hlavně vím, že jsou to kvalitní boty, ve kterých se jí noha dobře vyvíjí.

    OdpovědětVymazat
  2. Také jsme nedávno cestovali do Písku. My zas až tak často na výlety nikam nejezdíme a proto s sebou často bereme nějaké jídlo. Aby nám jídlo vydrželo dlouho "svěží" musíme logicky používat i autochladničku kterou jsme si nedávno pořizovali novou :-)

    OdpovědětVymazat
  3. S mojí malou rodinkou jsme se vydali na třídenní výlet do Písku a blízkého okolí. Moje maminka pochází z jedné vesničky blízko Písku, proto mě tato destinace velmi lákala. Prošli jsme si náměstí, které je moc krásné a ve večerních hodinách se ubytovali v jednom místním kempu. Vybavení jako spacák jsme si přivezli z domu a po opečení buřtů šli spát.

    OdpovědětVymazat