Víkend jsme strávili v Žatci. Cestou vlakem se už příroda optimisticky zelenala a my se těšili, že si trochu odpočineme. Páteční večer jsme strávili v domácím kruhu. Nejdřív jsme jeli na zahrádku, kde Typoška bojoval proti přírodě a stříhal jabloně. My s Erwínem zatím bagrovali díry v pískovišti a v záhoncích na brambory. Večer jsme se cpali, až by se z toho nutričnímu specialistovi zamotala hlava. Ostatně naše žaludky se po podobných rodinných návštěvách taky pěkně točí. Během sobotního dopoledne jsme na chvíli prchli do místní kavárny s krásným interiérem i jménem - Mlsná koza. Pokud někdy v Žatci budete, určitě ji navštivte.
Dalším důvodem proč sem jet je studium úpadku měst po válce. Pokaždé o tom s Typoškou mluvíme. Žatec před válkou prosperoval, což je na mnohých místech ještě patrné. Bohužel jsou ale skoro všechny významné stavby v neutěšeném stavu. Milovníci chmele a chmelařství si tu ale přijdou na své... 
...stejně jako obdivovatelé maloměstských informačních tabulí...
...a starých vybydlených nádraží.
Víkend jsme si náramně užili. Nejvíc samozřejmě Erwín, který je vždycky šťastný jako blecha, když může být s rozšířenou smečkou. Miluje obě babičky i dědy, všechny strejdy, tety, sestřenice a bratrance, nejraději má ale bratrance Honzíka. Vždycky se úplně tetelí, když s ním může být. Úplně nám bylo líto, že je musíme rozdělit a Erwína zase odvést domů.---
Pokud ještě nesledujete můj Instagram, na kterém byly skoro všechny fotky o víkendu k mání, najdete ho tady.
Jé, máme doma ty stejné dlaždičky jako jsou na tom nádraží :). Nejsem z nich teda zas tak nadšená, ale jde z toho aspoň duch starých časů...
OdpovědětVymazatTaky si nejsem jistá, že bych je chtěla mít doma. V kombinaci s tou starou typografií ale vypadají na tom nádraží moc hezky.
Vymazat