The best of 02/2014

Únor byl hlavně o práci. Připravuju pofilmové debaty pro festival Jeden svět, jehož letošním tématem je příhodně právě práce. Ukázalo se, že se dá dočasné pracovní vytížení zvládnout i s malým dítětem, ale chce to pomoc.

Šedesátý čtvrtý týden

Erwín vytvořil první výkres. Začalo to tím, že ho teta Blanka vzala do kavárny, kde mají v dětském koutku tabuli a křídy. Ukázala mu, jak se kreslí a prý mu to hned napoprvé pěkně šlo. Mně bylo trochu líto, že jsem jeho první výtvarný počin propásla, tak jsem vyndala asi deset let staré americké voskovky, které jsem kdysi někde dostala a ani nevím, proč je tak dlouho schovávala. Svoje životní poslání teď splnily. Erwína to s nima moc bavilo a my můžem rámovat první veledílo. A focení ho taky tuze bavilo. Hrozně se u toho soustředil a na posteli jsme pak vydrželi ještě docela dlouho dávat a zase vyndavat voskovky do krabičky. Začíná být čím dál šikovnější, což po mě zrovna nemá...

TO CHCI! / ZNÁT LIDSKÉ TĚLO

Po několika vzdychacích postech o tom, jak mi chybí čas a energie, jsem se zařekla, že si tenhle týden musím na středu vymyslet něco jinýho. A pak na mě na Pinterestu vyskočilo tohle skvělé puzzle od Janodu, které jsem kdysi zahlédla v nějakém kamenném obchodě a zamilovala se. Když jsem byla malá, jedna z knih, které mě doma nejvíc fascinovaly, byla právě o tom, jak funguje lidské tělo. Z tohohle puzzle bych byla jako dítě určitě nadšená. Na magnetické tabulce si můžete poskládat lidskou kostru, orgány, svaly nebo malého nahatce a klidně je zavěsit někde v pokojíčku. Zakládám seznam dárků, které Erwínovi časem pořídíme, a tohle puzzle mu zatím vévodí. Vím, že je na to ještě malej, ale nechci riskovat, že se přestane prodávat. Pokud se vám taky líbí, se dá se pořídit třeba v Hračkotéce. Fascinuje vaše děti vlastní tělo a jeho funkce nebo je spíš zajímají roboti a barbíny? Erwín třeba miluje svůj pupík. To je ale asi univerzální dětská láska...

Jeden svět pro děti (12-14)

Pokud už jsou vaše děti ve věku kolem 12-14 let a chtěli byste jim ukázat, jak žijí jejich vrstevníci jinde, právě pro vás je určena projekce následujících krátkých filmů na festivalu Jeden svět.

Jeden svět pro děti (8-12)

Často mě překvapuje, jak málo lidí si u nás uvědomuje, že se máme dobře a pořád si na něco stěžuje. Kverulantví je téměř náš národní sport. I když není naše politická situace ideální a ve srovnání se západními zeměmi podle statistik zaostáváme v kvalitě životní úrovně, školství i zdravotnictví, pořád si v porovnání s většinou světa žijeme luxusně. Pokud máte stejný názor a rádi byste i svým dětem ukázali, že nemít nejnovější mobil a vytoužené značkové džíny, jsou jenom malý problém, proti tomu co řeší stejně staré děti jinde, zvu vás do kina!

Erwín ostrovid

Možná jste si všimli, že na některých fotkách to vypadá, jako by Erwín šilhal. Pro jistotu jsem si chtěla ověřit, že mu nic není. Paní doktorka mi nikoho nijak zvlášť nedoporučila, tak jsem rozhodila sítě mezi kamarádkami a nejlépe mi z toho vyšla Mgr. Martina Hamplová, která působí v zařízení s legračním názvem ORTOPTIKA Dr.Očka.

TO CHCI! / CUKR, KÁVA...

...MARMELÁDA. Vím, že už to tu omílám poněkolikáté, ale holt je to teď můj denní chleba. Každá zábava něco stojí a mě to moje lidskoprávní angažmá asi přijde na kilíčko dvě navíc. Odpoledne se dopuju kafem, které normálně skoro nepiju a večer bych nejradči vyrabovala cukrárnu. Sladkosti ale domů moc nekupujem, tak po lžičkách aspoň ujídám marmeládu, což sice považuju za dost zoufalý čin, ale v obchodě si vždycky hraju na hrdinku a předstírám, že dneska žádně sladkosti potřebovat nebudu... A věděli jste, že 5. února se slavil Den Nutelly? Raději na to nebudu myslet nebo tu nechám Erwína bez dozoru a vyběhnu si jí někam koupit. Koketuju ale s myšlenkou vylepšit svůj recept na banánový chleba a příště ho upéct s ní. Na blogu Cup of Jo byl nedávno tenhle hříšně vypadající recept... Co vy? Slavili jste? A existuje vůbec někdo, kdo nemá Nutellu rád?

Šedesátý třetí týden

Erwína velmi zajímá jakákoliv technologie. Během praní mění program pračky, fajruje naprázdno troubu a točí každým knoflíkem a kolečkem, které se mu dostane pod ruku. A samozřejmě ho lákají naše počítače a telefony. Telefonování předstírá docela často, což  - jak pozoruju na ostatních blozích - je v tomhle (technologickém) věku normální. Jedno z prvních slov našich dětí je haló. Kdysi dostal po sestřenici a bratranci starý plastový mobil, který má moc rád. Mačká čudlíky a volá tátovi. Na počítači mu pouštíme roztomilé kreslené pohádky Peppa Pig. Občas se mu podaří k počítači přiblížit a něco zmáčknout. Stojí přitom na špičkách a tváří se soustředěně. A umí další slovo - první jehož slabiky nejsou totožné. PéééPa. Původně jsme si mysleli, že myslí prasátko. Dneska se ale ukázalo, že tak nejspíš říká našemu počítači...

Rodina a práce

Minulý týden jsem vám psala o Márovi, který si v kavárně Divoké matky otevřel fotografický ateliér Vyfoť se se zrovna v době, kdy jsem tam plánovala Erwínovu oslavu prvních narozenin. V tuhle chvíli je pro mě velmi aktuální téma skloubení rodiny a práce a do toho mi přijde zpráva od dávné kolegyně Katky, se kterou jsem se asi po deseti letech potkala měsíc před porodem v Podolí na monitoru, že otvírá v Karlíně školku s hracím koutkem a coworkingovým centrem. A pak že náhody neexistujou...

Dárek od srdce

Víte, že mám ráda hezké věcičky. Když jsou navíc dělané s láskou a touhou někomu pomoci, beru je všemi deseti. Tenhle otvírák na pivo jsem koupila Typoškovi na podzim. Z webu Srdcerváčů jsem se sice před chvilkou dozvěděla, že je to vlastně louskáček na ořechy, ale potvrzuju, že flašku s ním váš milý otevře taky. A bude si přitom připadat jako zálesák. Vy můžete mít z koupě dobrý pocit, protože "Výtěžek projektu bude ve formě grantů použit na realizaci projektů, zaměřených na vznik nových pracovních míst pro zdravotně postižené a na rozvoj jejich podnikání. Cílem projektu je tak nejen pomoci konkrétním lidem, ale také změnit pohled většinové společnosti na život osob se zdravotním postižením." Mrzí mě, že jsem si na něj nevzpomněla dřív. Byl by to totiž krásný dárek k Valentýnovi. Když máte někoho rádi, lásku mu ale můžete projevit kdykoliv. A tohle je přesně ta maličkoct, která určitě udělá velikou radost. A nejen obdarovanému... Hezký den a pěkný víkend!
---
Více o projektu Srdcerváči najdete zde a další nápady na dárky pro dobrou věc tady.

Sladké mámení

Ať už zítra budete Valentýna slavit nebo ne, tuhle písničku si klidně pustťe. Patří mezi moje nejoblíbenější. A pokud se v té zamilované atmosféře budete chtít ještě chvilku pozdržet, mrkněte na můj Pinterest, kde jsem si založila novou nástěnku s všeříkajícím názvem LOVE. Najdete tam pár hezkých obrázků, receptů na srdíčkové dobroty a DYI projektů, se kterými se můžete doma vytasit. Ach.

TO CHCI! / SOVA I PTÁČE

Jsem spíš sova než ranní ptáče a tyhle dny by se mi hodilo být obojí. Ideální by bylo, kdyby mi stačily tak tři čtyři hodinky spánku. To by se pak jinčí pracovalo... Jak už jsem vám psala, plácla jsem si s Jedním světem na výpomoci během festivalu. Z práce jsem nadšená (i když při nakoukávání některých filmů se nadšení střídá s melancholií), jen se trošku podepisuje na mém spánkovém deficitu. Naštěstí je Typoška jeden z nejlepších mužů na světě a ráno mě nechá zdřímnout o trochu dýl. Jak to máte vy? Daří se vám kloubit mateřství s pracovními ambicemi? A vyspíte se u toho?
---
Použitá ilustrace je od AshleyPercival. 

Šedesátý druhý týden

Tentokrát jsem Erwína zachytila během jeho oblíbené činnosti - rochnění v koši na papíry. Dostane se tak k podnětným materiálům, jako jsou staré Lidovky, Reflexy, ale i Elle, Ženy a život a obaly nejrůznějších tvarů a kvalit. Občas si do koše schová i nějakou nerecyklovatelnou věcičku, kterou s radostí později zase najde. Tohle focení si náležitě užíval. Ještě víc než rochnění v papírech ho totiž baví rochnění v peřinách. Po každém jeho šlofíčku si tam spolu vlezem a lumpačíme, dokud se nerozhodne slézt, zamávat papá a odkráčet dělat vylomeniny zase někde jinde...

Vyfoť se se

Věděli jste, že si teď v Divokých matkách můžete kromě kávy objednat i focení s někým nebo s něčím, co máte rádi? Třeba s čepicí? Nebo se psem? Anebo s tou kávou? A to samé platí o vašich ratolestech. Ty se můžou vyfotit třeba zase s vámi.

Olympijské kruhy

Evžen s Debženem se vypravili do Soči... Původně jsem se chtěla tématu Olympiády vyhnout. Po shlédnutí filmu Putinovy hry, který uvede festival Jeden svět, mi to ale nakonec nedalo. Sportu v televizi neholduju, úspěchy českých sportovců nepovažuju za "svoje" a poté, co jsem pár těch "našich hochů" potkala a zjistila, že kdysi volili Sládka, ztratila jsem o vrcholový sport zájem docela... Jako dítě jsem obdivovala olympijský souboj amatérů, ale o tom dneska už řeč být taky nemůže. Peníze, které do vybraných disciplín tečou jsou podle mě nemorální. Kde a za jakých podmínek se letošní hry konají je ale ještě nemorálnější.

(Ne)divoká jízda v Crossu

Club Cross je, co by kamenem dohodil od Nádraží Holešovice. Donedávna jsem ho považovala spíš za baštu alternativní kultury, než místo, kde se dá dobře najíst. Natož s dětmi. Chyba lávky. O víkendu jsme byli s Typoškou omrknout kavárnu, která ke klubu patří, a potvrzuju, že se sem s dětmi bát nemusíte.

TO CHCI! / HUSARSKÝ KONÍK

Podle čínského kalendáře jsme minulý týden vkročili do roku koně. Rozhodla jsem se, že horoskopům budu věřit, jen když mi věští něco hezkého. A co mi tedy předpovídá ten čínský? "Čeká vás spousta štěstí a podpory. Můžete se těšit na zábavu s přáteli, cestování a nové příležitosti. Rok koně bude pro vás mimořádně úspěšný. Nebojte se podělit o své myšlenky. Svůj vliv můžete šířit i prostřednictvím sociálních sítí." Tak to beru! Co čeká vás zjistíte třeba tady. A aby se vám rokem dobře cválalo, našla jsem pro vás jednoduchý návod na výrobu koníka z obrázku.

Bye bye, Little Gym!

Minulý týden jsme byli naposledy cvičit v The Little Gym. Na závěrečnou hodinu se k nám přidal i Typoška a tak jsme si to s Erwínem náramně užili. Bude se mi po veselém cvičení a následném obědě v čajovně U bílého jestřába stýskat...

Šedesátý první týden

Erwín miluje psy a tak mu Typoška vyrobil jednoho kartónovýho bígla. Jak je ale patrné z obrázku, Erwíňák mu dal pěkně na frak a pejsek u nás moc dlouho nepobyl... K těm živým se ale chová vzorně. Nadšeně hýká a samou radostí spráská ruce. Taky už umí obstojně štěkat. Přes dveře na sousedovic Amira, kterého možná znáte z Receptáře plného nápadů, dělá huf huf.  O tom, že pe(s) je jeho druhé slovo, jsem už psala. Současný repertoár obsahuje i pa, bába, na, ne ne, bá(c), huuu, k(r)tek, ježek, ba(nán) a ča(j). A včera poprvé zcela jasně a výrazně řekl máma. A to hned několikrát za sebou! Trochu se ale obávám, že si se mnou jenom zahrává a dneska bude už zase jenom tátovat...

Jídlo pro princezny a piráty

Tenhle článek si o napsání už nějakou dobu koledoval. Když mi ale ve čtvrtek dorazil nový Brandnooz box, ve kterém na prominentním místě trůnila krabice Mysli na zdraví pro princezny, bylo rozhodnuto, že teď je ta pravá chvíle. Čtení etiket při kupování nového výrobku je pro mě samozřejmostí. Přes deset let se stravuju podle košer pravidel a minimálně stejně dlouhou dobu koketuju s nejezením masa, které několik posledních let z mého jídelníčku (až na ryby) opravdu zmizelo. Je tedy přirozené, že jídlo pro Erwína musí jistým sítem taky projít. A ne vždycky se to podaří. U potravin označených specificky jako určená dětem vlastně skoro nikdy...

The best of 01/2014

Podobně jako Alizia z blogu Mámou stylově jsem už nějakou dobu přemýšlela, že by se mi šiklo mít každý měsíc zarchivovaný nejoblíbeněší vychytávky. Ona mě se svojí rubrikou Inspirace předběhla a doufám, že se nebude zlobit, že zakládám podobnou. A vy, co nás sledujete obě, snad nebudu nudit...