The best of 06/2014

Na červnu byl samozřejmě nejlepší náš výlet do Barcelony. Ten ale vydá na několik článků, které pro vás už chystám. Tady je tedy souhrn toho ostatního, co mě uplynulý měsíc zaujalo.

Hasta la vista, Barcelona!

Tak už jsme zase v Holešovicích. Vzali jsme to přes Počernice, kde jsme měli u babí ubytovanýho Erwína. Nevypadá, že by odloučením utrpěl nějakou újmu. Naopak si to myslím docela užil. A my taky. Ne, že bychom si na něj občas nevzpomněli, ale věděli jsme, že je v dobrých rukách a v klidu jsme lenošili, povídali si a objevovali Barcelonu. Bylo to moc fajn. Barcelona je zajímavý město a určitě se sem ještě vypravíme. A příště vezmem i Erwína. Určitě se mu tam bude taky líbit. Podrobný report sepíšu brzy. Nejdřív se ale musím přeřídit na místní časový režim...

Pozdrav z Barcelony

Posílám vám pozdrav z Barcelony. Je to tu hezké, sluníčko svítí a vaří tu dobře... Na místní režim jsme najeli úplně hladce. Procházka, oběd od dvou do půl pátý, váleníčko u moře, šlofík a večerní tapas se sklenkou vína. Ráno jsme se probudili v deset. Tu slast vám nemusím popisovat. Dneska nás čeká průzkum místních pamětihodností, La Pedrera a potom posezení s přáteli. Prostě dovolená jak má být. Přeju i vám moc hezký víkend a kdybyste se chtěli pokochat barcelonskými tipy, které jsem před cestou shromáždila, mrkněte se sem.
---
PS: Erwín se má u babí skvěle. Celý den si hraje, chodí po návštěvách a v přestávkách se cpe melounem a jinými vybranými pochoutkami. Díky, babí, že se o něj tak pěkně staráš!

Nočníková literatura

Erwín se nedávno přehoupl přes magickou hranici 18 měsíců a nastal tak čas začít pomaloučku trénovat chození na nočník. Tento veledůležitý úkol přenecháváme babí, která ho na něj poprvé posadila už ve 46 týdnu a od té doby občas nenápadně vyzvídá, jak na tom Erwín s chozením na nočník je. Ostatně k prvním narozeninám od ní jeden pěkný exemplář dostal. Budou k tomu mít ideální podmínky. Erwín bude běhat nahatej po zahradě, aby si ty tělesné funkce pěkně uvědomil a propojil a pak už je to jenom krůček k tomu, aby začal nočník používat a časem si o něj i říkat. A my se zatím budeme v klidu procházet po Barceloně. Doma pak Erwín dostane k nočníčku vhodnou motivační literaturu... Doufám, že se mu (i vám) bude můj výběr četby líbit.

TO CHCI! / MOŘE!!!

Zítra odlétáme s Typoškou do Barcelony a už se strašně těším, až smočíme nohy v moři! Moře miluju a doufám, že se mi jednou podaří blízko něj bydlet. Aspoň měsíc. Nebo rok. A klidně i deset. Pro tentokrát se ale spokojím s necelými čtyřmi dny. Od pláže to podle Googlu budeme mít asi 2,6 km a hned jak složíme v hotelu kufr, se tam určitě vydáme. Jsem zvědavá, co moři jednou řekne Erwín. Vsadím se, že z něj bude úplně vedle. Tentokrát si pláž ještě užijeme jenom ve dvou. I když na Erwína budeme pořád myslet a představovat si, jak by před ním stál, vzrušeně mával rukama a křičel edědědědě!

Osmdesátý první týden

Erwín čepejřák. Takhle Erwín vypadá po probuzení. Háro rozčepejřený na všechny strany a běda, když se k němu někdo přiblíží s hřebenem. I když upřímně, česání ho zas tak často nevystavuju. Sama jsem se jako dítě taky moc nečesala a neumřela jsem z toho a ani ty vši, kterými mi doma vyhrožovali, jsem nikdy nechytla. Oni si ty vlasy za chvíli sednou a je zase fešák. Na fotce je s míčem, který dostal od Typošky k rokapůltinám. Je na něm krteček na motorce, takže je jasný, že se s ním Erwín hnedle spřátelil. Říká mu baón a pěkně si s ním vyhraje. Babí ho dokonce naučila, jak do něj kopat. Další relativně novou věcí, kterou dělá, je chytání za ruku. Když chce, abychom s ním někam šli, napřáhne ručku, třikrát hýkne a jde se. Tenhle týden objevil samolepky. Nalepil je na okno a pak si pěkně zatleskal. Zdá se nám taky přítulnější a k prarodičům a tetě Vandě, která ho hlídá, přátelštější. Je roztomilý pozorovat, jakou má radost, že je vidí. O víkendu jsme byli u prarodičů slavit taťkovi narozky. Erwín ochutnal poprvé třešně a oblíbil si slovo dědóu - z věty jedeme za dědou. Teď mu tak říká. Začíná pěkně opakovat všechno, co říkáme. Budeme si brzy muset dávat pozor na jazyk. Zatím si ale slovní zásobu rozšířil o dort, těťóón (telefon)  a dlouho očekávané auto.

Správný táta / Štěpán / Menaše

Štěpán, hebrejským jménem Menaše, je rabín. A rozhodně patří k mým nejoblíbenějším rabínům. Má v sobě moudrost a vtip, talmudské rady umí vystihnout stručně a trefně. Někdo mluví půl hodiny a nic moc neřekne. Štěpán mluví pět minut a řekne víc. Vždycky, když ho s Typoškou vidíme, je nám líto, že se s ním, jeho ženou Katkou a s jejich malým synem nevidíme častěji. Když byl Erwín a Eliáš a kupa dalších dětí ještě na houbách, Štěpán s Katkou organizovali jednou za měsíc šábesové večeře v restauraci King Solomon. Moc rádi na ně vzpomínáme a doufáme, že až to podmínky dovolí, se k této tradici vrátíme. Štěpán byl i na naší svatbě a z jeho slavnostního přípitku pochází i tahle fotka. Nechtělo se jim zveřejňovat fotku jejich syna, což jim doufám odpustíte.

Jedna nostalgická...

Dneska je to deset let od mojí první svatby. Nemůžu uvěřit, že to bylo tak dávno. Nemůžu uvěřit, že to bylo. Jiný muž, jiné město, jiný život, jiné já a überpes Eli, který už běhá v psím nebi. Občas je mi líto těch nenaplněných snů a slibů. Ale mělo to tak být, protože jinak by nebyl Typoška, nebyl by Erwín, nebyl by Kusanec. Některé věci naštěstí i po deseti letech zůstávají a jsem za ně vděčná. Patří k nim i přátelství s mojí nejbližší kamarádkou Sabinou I to s mým bývalým mužem...

Letní tip #1 / Víkend s dětmi

Zítra začíná léto!!! Počasí se sice na nás při té příležitosti trochu zakabonilo, ale nenechme si tím zkazit náladu a užijme si první letní víkend naplno! Po rozkliknutí najdete pár tipů, kam s dětmi o víkendu vyrazit. My se v sobotu chystáme do Počernic na oslavu taťkových narozenin, ale doufám, že se nám v neděli podaří aspoň jednu z níže nabízených akcí okouknout. Jaké jsou vaše víkendové plány?

Pozdrav z Jeruzaléma v Praze

Jeruzalém patří vedle Prahy a New Yorku k mým nejoblíbenějším městům na světě. Baví mně jeho rozmanitost i to, že je tam většina lidí tak trochu mešuge. Ostatně v psychologii existuje termín "jeruzalémský syndrom." Proto jsem moc ráda, že se v Praze koná festival Dny Jeruzaléma v Praze, jehož součástí je letos i improvizovaná Jeruzalémská tržnice. Včera ji otevřeli a my se tam hned vydali na průzkum. K našemu zklamání byl k jídlu výběr jenom čtyř stánků - Agripas Fruit Bar s několika druhy limonád, Cafe Jeruzalém s kávou, Jafo Bakery s lákavými pamlsky a Bistro Mahane Yehuda s voňavým masovým grilem, u kterého čaroval palestinský šéfkuchař Kamel Hashlomon a jeho izraelský kolega Ilan Garousi. Na Náplavku, kde je tržnice otevřená, jsme dorazili kolem šesté, ale jídlo už bylo i tak trochu přebrané. Pořadatelé na Facebooku slibují, že to dneska a zítra bude lepší. Oba jsme se taky s Typoškou shodli, že si tuhle akci bezdětní užijou podstatně víc... Pokud tedy máte trpělivost nebo hlídání, vydejte se na Náplavku nasát jeruzalémskou atmosféru. Součástí festivalového programu jsou i hudební a divadelní vystoupení, filmy, výstavy a přednášky.

Kosmetická GIVEAWAY / VÍTĚZ

Balíček s biokosmetikou vyhrává Adika se šťastným číslem 25. Moc gratuluju a doufám, že ti udělá radost. Vy ostatní nesmutněte, brzy bude další soutěž!

TO CHCI! / STYLOVÉ LÉTO

Každý rok mě příchod léta trochu zaskočí. Moje tělo není zdaleka připravené do plavek, ačkoliv se mi v tom všechny časopisy už od ledna snaží pomoct. A obchody s plavkama zase nejsou připravené na mě. Nerada nosím krátké sukně, podpadky odkládám kvůli pohodlnosti na další den, v tílku řeším ne už úplně štíhlé ruce a kraťasy nenosím kvůli nohám, které nemám ani trochu jako laň. Přitom bych to tak ráda všechno hodila za hlavu a léto si užila. Moc dobře totiž vím, že jsou moje nedostatky lidem okolo úplně fuk, že tak trochu existujou jenom v mý hlavě. A že až se za pár let budu koukat na svoje dnešní fotky, budu si říkat, že by bylo žúžo zase takhle vypadat. A tak to letos zkusím změnit. Koupím si stylovej klobouk...

Osmdesátý týden

Dnešní focení bylo lehce neúspěšné... Erwín byl unavený a místo hraní potřeboval spát. Kolem něj vidíte Duplo, které se pomalu učí skládat. Demontáž mu jde ale pořád podstatně líp. Několik posledních týdnů je fascinován částmi obličeje. Nejoblíbenější je "(k)oko". Jsem ráda, že oční reflex je rychlejší a spolehlivější než vědomá myšlenka, protože jinak bychom už s Typoškou byli jak Žižka. Jeho "ne" jsou rezolutnější a myšlená naprosto vážně. Začíná i lépe vyslovovat. Pes už není "pe", ale "pef". Nová slova mu přibývají každým dnem. Když sedí u snídaně, vyžírá mi rozinky z müsli a ukazuje na věci kolem sebe a proklamuje "čaj, citron, meloun, (bu)chta" a oblíbené "(je)ště". Pokračuje ve fascinaci vším, co se hýbe - kromě (mo)torky a ko(l)a, umí pojmenovat vlak, kámen a ho(l)uba, a už má i identifikovatelný skřek popisující autobus. Auto je pořád "ko(l)a". A strom kytka. Když nad tím tak přemýšlím, použil i první sloveso - "stačí." Díky pravidelné prohlídce, známe i jeho přesné míry: 83 cm a 11,13 kg. Prostě tak akorát.
---
Tričko NEXT, kraťasy NEXT od tety Hany.

Správný táta / Joachim

Joachim Dvořák je editor a nakladatel. Založil kulturní revue Labyrint, kterou vydává už 24 let. Ve stejnojmenném nakladatelství objevil několik nových českých autorů a krom jiného se mu také podařilo vrátit do českého kulturního povědomí spisovatelku Lenku Reinerovou a výtvarníka Petra Síse. Díky práci občas Joachima potkávám už několik let. Poprvé jsme se viděli v New Yorku právě díky akci s Petrem Sísem, který je mimochodem jeden z nejšaramantnějších českých mužů. Ostatně spolu s Joachimem. Poslední dobou se jeho Facebookový profil hemží nejen pracovními zprávami, ale i momentkami ze života s jeho dcerkou Miou. O Velikonocích s ní byl koledovat a tím u mě jako otec získal aspoň deset bonusových bodů. Jsem ráda, že se nechal pro můj blog vyzpovídat a doufám, že se vám rozhovor bude líbit stejně jako mně!

Tenhle víkend patří všem tátům!

Víkend už je zase tady a neděle tentokrát patří všem tátům. Pokud chcete s otci ve svém životě někam vyrazit, v Praze se nabízí hned několik variant. Nejdůležitější je Tátafest, který se letos bude konat ve Stromovce. Můžete se těšit na koncerty kapel Lakomé Barky a TataBojs, workshop vaření s Martinem Polačkem, tombolu, lezeckou stěnu a stánky s knížkami i občerstvením. Nedaleko odtud bude na Letné šestý ročník rodinného festivalu Kašpárkohraní. Kromě několika koncertů na vás čeká i divadelní scéna a výtvarná dílna Baobabu. Vydechnout můžete v kavárně Nudný otec, do které se z obou destinací hravě dostanete. A i tady se bude slavit. Třeba tím, že se od profíků naučíte točit pivo... V případě, že už máte na tenhle víkend jiné plány, můžete v neděli 2. srpna oslavit Den otců v pražské Zoo. Zdejší datum svátku zvolili podle narozenin samce emu hnědého, který se jmenuje Taťulda. Ať se rozhodnete pro jakýkoliv program, doufám, že si nadcházející víkend pořádně užijete!
---
Budete Den otců slavit? Já jsem pořád trochu na vážkách, jestli tyhle nové svátky zavádět. Na druhou stranu je fajn si najít důvod k rodinné sešlosti a dát svým partnerům, tatínkům a dědečkům najevo, že je máme rádi. Co myslíte? 

Kosmetická GIVEAWAY / LOHAS

Na začátku května jsem díky vám získala cenu čtenářů a fanoušků na facebooku v soutěži Magazínu LOHAS. A jak jsem slíbila, ráda bych se s vámi o část výhry podělila. Vybrala jsem pro vás následující produkty: regenerační krém na ruce granátové jablko od značky Weleda, Antiseptic Serum Gel od RichGreen, zelené stíny na oči v tužce a balzám na řasy od Sante a lesk na rty Logona. Do balíčku přidám ještě konopný čaj pro klid a dobré trávení Hempoint, který se mi ale nehodil (do už tak bídné) kompozice. Focením produktů bych se holt živit nemohla... Pravidla soutěže jsou jednoduchá. Do půlnoci středy 18. 6. 2014 mi na sebe pod příspěvkem nechte kontakt a pokud ještě nemáte lajknutý můj blog na Facebooku, tak i to. Přes random pak výherce vylosuju a vítěze ve čtvrtek oznámím. Tak hodě štěstí!
---
A pokud mi na sebe nechcete kvůli spamu nechávat mail a už se známe, nemusíte. Stačí vzkaz. Quanti, myslím tím tebe...

TO CHCI! / KUCHAŘKA PRO MÉHO MUŽE

Miluju kuchařky a s Typoškou se občas nějakou podarujeme. Nedávno jsem narazila na tuhle a už podle obálky jsem se do ní zamilovala. Napsala ji Veronika Zemanová pro svého manžela, který se chtěl naučit vařit. Písmo na míru zařídila Karolína Stryková. Blíží se Den otců a tak se vám možná tenhle tip hodí. Já bych ji Typoškovi taky moc ráda pořídila, ale doma maso nevaříme a po nahlednutí do knihy se ukázalo, že skoro všechny recepty jsou masové. Takže ženy vegetariánky/veganky, apeluji na vás, abyste napsaly pro své muže obdobně krásnou knihu!

Sedmdesátý devátý týden

Do Čech dorazily tropy. Nechci si moc stěžovat, protože vím, že tak hrozný to zase není. Žila jsem dva roky v New Yorku a pak to - co se týče počasí - trumfla dalšími dvěma roky v St. Louis. Proti tomu, jak vypadají léta tam, je tohle slabej odvárek. Na druhou stranu jsou tam ale na tohle počasí vybavení a všude je klimoška. Tu my nemáme a tak jsme se byli po návratu z Boskovic schovat u babí. Stín zahrady, čerstvé jahody, pískovitě a brouzdaliště pro Erwína a hadicová sprcha pro Typošku, procházky parkem, kavárna se silnou kávou a sladkou zmrzlinou, Počernická jedenáctka z obnoveného Počernického pivovaru, večerní grilovačka s rodiči a vzpomínky na dětství byly moc fajn. Erwín si pořídil první odřené koleno a ani se s ním nepřišel pochlubit. Nastávající dny budeme nejspíš trávit schovaný doma. Uděláme si bazén ve vaně, kde se budeme rochnit aspoň třikrát denně. Teda pokud Erwín někam neschová špunt... Jaký je váš tip na přežití horka s dětmi?
---
Bodýčko H&M, kraťasy NEXT od tety Hany.

Správný táta / Karel

Karla jsem poznala na Bohemia Jazz Festu, pro který pracoval, a na kterém jsme se s Typoškou každý rok viděli a díky tomu se vlastně dali dohromady. Kromě produkce a PR pro kulturní a neziskové organizace Karel pracuje jako psychoterapeut a kouč. Jak píše na svém webu zajímá se o souvislosti duše a těla a jeho vášní a předmětem zkoumání je zpěv a lidský hlas. S žádostí o rozhovor jsem ho požádala i díky tomu, že se angažuje na festivalu Tátafest, který se letos v Praze odehraje 15. června ve Stromovce. Má sympatickou ženu, dvě krásné dcerky a všechny předpoklady k tomu, aby pro nás bylo  nahlédnutí do jeho otcovské duše přínosné.

Sladký víkend! / Blincesy

Odpoledne jsme se vrátili ze šavuotového setkání v Boskovicích. Bylo o něco hektičtější než loni, kdy Erwín jenom spokojeně ležel v kočárku a my si mohli užívat. Letos jsme za ním museli už pěkně šupajdit a hlídat, aby neprovedl nějakou lumpárnu. Navíc Typoška musel odjet dřív a tak jsem byla na Erwína jeden den sama. I tak to byl báječný a inspirativní výlet. Jako dozvuk Šavuotu plánuju k nedělní snídani připravit nějakou mléčnou lahůdku. Tradičně se jí na Šavuot blincesy (palačinky) plněné tvarohovou náplní. Mně se ale moc zalíbil tenhle recept na ricottové lívance s citrónem a tymiánem servírované s ovocnou omáčkou. Přeju vám sladký šábes a víkend. Mějte se hezky a v pondělí se těšte na další rozhovor se zajímavým tátou.  
---
Další šavuotové recepty a tipy najdete tady a nápady na výborné snídaně zase tady.

Jak vychovat dítě s duší

Jednou ze šavuotových tradic je společné studium. Při výletě do Boskovic jsem dostala za úkol si pro přítomné ženy připravit šiur (přednášku) o výchově dětí podle mojí oblíbené knížky Raising a Child with Soul od Slovie Jungreis-Wolff. Přidala jsem poznatky z další podnětné knihy How to Raise a Jewish Child od Anity Diamant, která je mimochodem autorka úžasné knihy o biblických pramatkách The Red Tent. V češtině vyšla pod názvem Červený stan a prý není tak strhující jako originál. Pokud ale máte rádi silné ženské příběhy, moc vám ji doporučuju. A nemusíte být vůbec věřící. Níže nabízím několik témat, o kterých jsme v Boskovicích mluvily. Doufám, že budou stejně podnětné, jako byly pro nás.

TO CHCI! / SMYSLYPLNÝ ŠAVUOT

Včera večer začal Šavuot. Je to svátek oslavy obdržení Tóry a desatera a upřímně jsem ho nikdy moc neslavila. Kromě několika zvláštností v bohoslužbě a nočního studia se k němu nevztahuje žádný zajímavý zvyk. Nejvýraznějím domácím rysem Šavuotu je, že se jí mléčné produkty, což má mnoho vysvětlení. Podle gematrie je numerická hodnota hebrejského slova mléko (chalav) 40 a pojídáním mléčných výrobků si tak připomínáme, že Mojžís na Sinaji strávil při přebírání Tóry a všech zákonů čtyřicet dní. Praktikové naopak trvrdí, že je svátek situován na jaře, kdy byl mléka přebytek, a holt se muselo spotřebovat. Synagogy se během Šavuotu zdobí květinami, protože prý Sinaj v té době rozkvetla. Kromě toho, že jsem si symbolicky dala nějaký mléčný pamlsek, jsem Šavuot tak trochu ignorovala. Až do loňska, kdy jsme byli na báječném výletě v Boskovicích, který pořádali naši kamarádi. A tohle setkání se letos opakuje. Ostatně tenhle článek jsem si připravila dopředu a ve chvíli jeho publikování jsem nejspíš v překrásné boskovické synagoze. Program je opět rovnoměrně rozdělen mezi povinnosti a zábavu, takže si tenhle výlet zase určitě moc užijem. Pokud Šavuot taky slavíte, přeju vám chag sameach a ostatním pěknou středu!
---
Na loňský report ze Šavuotu v Boskovicích se můžete podívat tady. 
Fotka dortu s jedlými květy je odsud.

Sedmdesátý osmý týden

Na focení jsem tentokrát Erwínovi dala krabici s novými mořskými tvory od Jou Jou a jeho oblíbenou knížku Mít moře na dvoře. Pěkně se k sobě hodí a vypadá to, že si s nimi náramně vyhrajem. Pokud se k tomu odhodlám ráda bych mu ušila (nebo spíš nechala ušít) takovouhle hrací mořskou deku. Zase trochu víc komunikuje a znatelně mu povyrostl osmý zub. Babí ho naučila hají a jahody a na pískovišti zaslechl houpy hou, které začal hned hezky libozvučně opakovat. Trochu začíná bojkotovat dva šlofíčky denně, tak uvidíme, jak dlouho mi ta dvouspánková pohodička vydrží. Babí ho taky naučila kopat do míče a moc mu to jde. A další zlom je, že se začal trochu bát pejsků. Měli jsme totiž na jeden den na hlídání postarší psí dámu Adolfu, před kterou jsme ho trochu hlídali a tak to asi způsobilo obecnou psí obezřetnost. Anebo se urazil, že jsme mu nedali ochutnat její pamlsek...

Erwínovi je rok a půl!

Na Den dětí jsme s Erwínem slavili rok a půl, co je tu s náma. Upekla jsem mu stejný dort jako dostal k prvním narozeninám. Jen na něm bylo o půl svíčky víc...

Správný táta / Typoška

Minulý měsíc jsem na počest Dne matek vyzpovídala čtyři české maminky, které žijí v zahraničí. Povídaly jsme si hlavně o rozdílech ve vnímání rodičovství a o praktických záležitostech týkajících se příchodu dětí v daných zemích. Jsem ráda, že měl tento cyklus ohlas, i já jsem se díky němu dozvěděla mnoho zajímavého. Protože v červnu slaví svátek otcové, rozhodla jsem se tento měsíc oslovit několik zajímavých otců. A začla jsem hned doma a vyzpovídala pro vás Typošku.

Pozdrav z Khamorora

Posíláme vám s Erwínem pozdrav z pátečního Khamorora! Dětský den festivalu Khamoro se konal poprvé, a jak jsem měla možnost prodiskutovat s jednou z pořadatelek, snad ne naposledy. Rozplývaly jsme se nad tím, jak je krásný, že si všechny ty romské a neromské děti hrají pěkně pohromadě, což se bohužel v reálu zas tak často nestává. Děti etnické rozdíly nijak neřeší a mrzí mě, že je na ně časem přenášíme. Beru jako svoji rodičovskou povinnost Erwínovi ukázat, že svět je krásně rozmanitej a lidi by se neměli soudit podle toho, jak vypadají.