Tipy na stylový víkend

Přeju vám víkend plný her a zábavy! Inspirovat a pobavit se můžete přijít třeba na Dyzajn market, který se bude konat celý víkend na Střeleckém ostrově nebo na Fashion Bizar Bazar. Obě akce slibují kromě stylových vychytávek i skvělé jídlo, pití a zajímavý doprovodný program.

Dětské knížky o Praze

Ať už jste místní nebo se sem třeba chystáte na výlet, napadlo mě pro vás (i pro sebe) vytvořit seznam dětských knížek o Praze. Není jich moc, ale málo taky ne, a všechny jsou moc hezké a rozhodně stojí za to. 

TO CHCI! / ROSTOUCÍ KVĚTINÁČ

Původně jsem dneska chtěla psát o tom, že bych potřebovala trochu zrychlit. Jsem totiž poslední dny jak zpomalenej film. Prudké střídání teplot se na mě podepsalo a já nastydla. Mluvím jak Dalibor Janda (nemůžu si vzpomenout na žádnou sexy herečku s chraplákem, tak mi prosím pomozte) a prostě nejsem ve své kůži. Pak jsem si ale řekla, že moje nářky už tady dlouho nikoho bavit nebudou a raději se s vámi podělím o jeden krásný květináč, na který jsem nedávno narazila při brouzdání internetem. Navrhli ho v londýnském studiu Ayaskan a je založen na principu origami. S tím, jak roste květina, zvětšuje se i květináč. Není to super nápad? Teď se jen vydat do Londýna...
---
O domácí flóře jsem psala už tady. Svůj sen o květinové domácnosti jsem si ale stále ještě nesplnila.

Sto třicet osm týdnů & mimi hruška

Erwín se přehoupl do sto třicátého osmého týdne. Náramně ho baví fousatý mimino z reklamy Komerční banky, pořád by si chtěl povídat o Jeníčkovi a Mařence (nedávno jsem mu vyprávěla verzi, při které děti nechal tatínek v tom lese schválně) a trochu si spojil havárii vlaku na Masarykově nádraží se Statečnými autíčky, které tam prý po nehodě spravily podlahu. Ačkoliv se to podle jeho obliby v morbidních historkách nezdá, minulý týden byl pro něj samá legrace. Typoška s ním už ve středu odfrčel na objížďku příbuzných se zahradami a bazény. Já za nimi kvůli práci bohužel dorazila až v pátek. A to jsme ještě v neděli odpoledne stihli jít na kolaudaci bytu strejdy Roziho a tety Lucky. Erwín se choval jako správný večírkový parťák. Bouřlivě vítal nově příchozí návštěvy a poctivě plnil příkaz demolice sedačky na odpis. Vyžral sice všechny brusinky v domě, za to ale poctivě bavil přítomné dámy. A půlročního Toníka láskyplně lechtal na nožičkách. V pondělí jsme zakončili super dlouhý víkend návštěvou v zoo, kterou jsme si oba náramně užili. Viděl všechna zvířata, která vidět chtěl, a k tomu dostal řízek, nanuka, lízátko a navrch jízdu minitramvají. Co víc by si mohla jeho dětská dušička přát! Dneska ráno jsem se ho ptala, jestli se mu v noci něco zdálo. A dokonce zmínil toho jahodového nanuka... Mimino, kterému Erwín začal láskyplně říká "to naše mimino," a Typoškovi včera dokonce řekl, že ho má rád, dospělo do prenatálních 17 týdnů. Velikostí téměř 13 centimetrů a přibližně 42 gramů se dá přirovnat k hrušce. Svižně přibírá na váze, začíná se obalovat tukem a chrupavčité údy se mění v kost. Ve středu (22. července) jsem ho/jí poprvé cítila kopat/škytat/tancovat! Asi všechny nastávající maminky potvrdí, že je úžasný pocit, konečně v sobě ten malej život cítit. A ještě jedna krásná událost do prenatálního deníčku: ve čtvrtek jsem zahajovala vernisáž, na které hrál na krásné historické housle ze 17. století v předpremiéře Jaroslav Svěcený svou skladbu Barevný svět. Byla to asi jedna z prvních věcí, které mimino slyšelo. A byla to opravdu nádhera! Jo a už mi dva lidi nahlásili, co bude za znamení. Jedním z nich byl právě Jaroslav Svěcený, který je stejného znamení. Jeho manželka je zase ve znamení jako Erwín. Jsou spolu šťastni přes třicet let, tak doufám, že ty naše děti spolu budou jednou taky tak harmonicky vycházet...
---
Tričko na obrázku je od babí z loňské dovolené v Tunisu.

Jak vychovat hodné dítě

Praktikující židé si o víkendu připomínali svátek Tiš'a be-av, jeden z nejsmutnějších dnů židovských dějin. Vrcholily jím tři týdnu smutku, během nichž si připomínáme hned několik tragických událostí, které židy postihly. Na tuto dobu se vztahuje několik pravidel omezujících radostné aspekty života, což s sebou přináší introspekci a snahu o zlepšení. Moje kamarádka Gafna při této příležitosti připravila se svými dcerami seznam dobrých skutků, které chtějí vykonat. O projektu si můžete přečíst na jejím blogu Lo ba-šamajim (Není to žádná věda). Já jsem v této souvislosti také přemýšlela, jak ve vlastní výchově ještě více odrazit snahu o to, aby byl Erwín dobrým a empatickým člověkem.  S blížícím se příchodem sourozence je toto téma pro mě ještě aktuálnější.  Vrátila jsem se při tom k článku s názvem Teaching empathy: What kind of parent are you?, který jsem si loni schovala. Pro ty, co toto téma také zajímá, nabízím jeho stručný přepis.

Frčíme na výlet!

Mějte se tu bájo a užijte si víkend!
---
A pokud náhodou ještě nemáte žádné plány, vypravte se zítra třeba do galerie DOX, kde se budou konat výtvarné dílny inspirované výstavou Art Brut Live a místní architekturou nebo si zajeďte na chalupu v Národopisném muzeu - Musaion v Chotkových sadech. Další tipy pak najdete v mém letním seznamu!

GIVEAWAY / BI(O)-OIL

Ještě než se rozkřiklo, že jsem těhotná, dostala jsem v poště na vyzkoušení balíček s olejíčkem Bi-Oil. Ten je vhodný nejen jako prevence proti striím, ale pomáhá i snižovat viditelnost nových a starých jizev, vyhlazuje a sjednocuje tón pokožky a hydratuje obličej i zbytek těla. Vyrábí se v Jihoafrické republice a v drogerii jsem ho zaznamenala už před nějakou dobou. Recenze na blozích jsou příznivé a já si z přiloženého vzorku mohla ověřit, že opravdu krásně voní. Závan rozmarýnu a levandule mě okamžitě přenesl do tureckých lázní! Já už jsem si ale olej, kterým si rostoucí bříško natírám, koupila, a tak ráda dvě balení tohoto všestranného produktu věnuji do dnešní giveaway. Soutěžit můžete o dvě balení - jedno o velikosti 125ml a druhé 60 ml. Stačí mít lajknutý facebook mého blogu a nechat na sebe v komentářích kontaktní e-mail. A pokud s ním už máte nějakou zkušenost, budu ráda, když se o ni podělíte!
---
Výherce (první dostane větší balení, druhý to menší) vylosuji přes random a vyhlásím v úterý 4. srpna. Soutěžit můžete do půlnoci předchozího dne. Tak hodně štěstí!

TO CHCI! / STYLOVÉ TĚHOTENSTVÍ

Omluvte prosím přemíru článků s těhotenskou tematikou. Holt je to teď pro mě víc než aktuální... Poslední dobou třeba řeším, co nosit. Venku jsou tropy, což je na jednu stranu trochu pruda, ale zase můžu nosit svoje oblíbené černé šaty. A že jich mám hned několik...

Sto třicet sedm týdnů & mimi avokádo

Erwínovi bylo 137 týdnů a je teď naprosto k sežrání. Kromě toho, že brebentí jednu roztomilost za druhou, je krásně mazlivý a dokonce projevuje i radost z mých návratů domů, které dřív úplně zazdíval. Občas mi nakáže: "Brekej (breč), mámo!" a podle důvodu nakázaného pláče mě pak utěšuje: "Neboj, mami, táta přijde." nebo  "Neboj, já jsem hodný tygr." anebo "Já tě ochráním!". O víkendu o sobě prohlásil, že je bubák zubák. A dodal, že se nemusím bát, protože má hodný zuby. Největším víkendovým zážitkem byly kozy, které jsme viděli na oslavě ve Všenorské cidrerii. Jedna dokonce vyskočila na plot a zuřivě mečela. I tento zážitek ale mnohonásobně přebila pondělní návštěva "opraváře internetu." Erwín si k němu sedl na sedačku a upřeně pozoroval, jak zkouší a poté vyměňuje modem. Přinesl si k němu i vlastní nářadíčko, se kterým se náležitě pochlubil a nakonec mu chtěl ukazovat, jak sám na záchodě čůrá jako velkej kluk a dokonce učinil i pokus o bobek. Pán má naštěstí doma tři děti podobného věku, takže měl pro Erwína pochopení a na rozloučenou nám popřál, ať se ten bobek povede. A povedl. Skóre za poslední dva dny je 2:1 ve prospěch nočníku. Nechci to zakřiknout, ale snad jsme na dobré cestě... Mimino mezitím dosáhlo prenatálních 16 týdnů a je veliké asi jako avokádo (cca 85 gramů a 16 cm). Rostou mu už nehty, uši se posunuly z krku na hlavu (podle některých článků už pomalu začíná slyšet), čůrá každých 40 - 45 minut a jeho pohyby začínají být koordinovanější. Taky bych ho už každou chvilku mohla začít cítit. Minulý týden jsme se na něj byli s Typoškou podívat a zrovna se asi nalokalo plodové vody a mělo pěknou škytavku. Ptala jsem se i na pohlaví, ale mimino mělo zrovna nohy u sebe. I tak ale paní doktorka říkala, že by to mohla být ta objednaná holčička. A Erwín to taky tvrdí. Podle něj se bude jmenovat "ségra nebo taky holka". Tak uvidíme...
---
Na fotce Erwín možná působí trochu posmutněle, ale nebojte, při focení skotačil tak, že jsou jenom všechny ostatní fotky rozmazaný... 

Těhotenství není nemoc, ale...

...vyrábět mimino taky není vždycky velká sranda. Naštěstí to zatím prožívám docela dobře. Obavy ze zdravotních problémů, které jsem touhle fotkou koncem dubna očekávala, se ukázaly jako liché. Za pár dní mi totiž bylo jasné, že mírná nevolnost je zcela jiného původu... Brzy na to mě sice skolila ošklivá viróza a první migréna v mém životě, ale naštěstí k jejímu vyléčení stačila pouze poslední série House of Cards, hodně spánku a občasná káva na zvýšení tlaku. Od té doby je mé těhotenství téměř bez příznaků. Až někdy úplně zapomínám, že jsem těhotná. Tedy až na všudypřítomnou únavu, ale tou trpí kdejaký pracující člověk, takže mi to pocit těhotenství moc neevokuje. A i kdyby, zaspala bych ho! Posledních několik týdnů (=měsíců) totiž usínám s Erwínem. Když ho ukládám, poprosí mě, jestli bych ho chvíli "hlídala". Jenže z chvíle je většinou pořádná chvilka a já se v půl jedenácté totálně dezorientovaná vypotácím z ložnice, vyndám čočky, vyčistím zuby, mrknu s Typoškou na jeden díl nějakýho intelektuálně nenáročného seriálu a pak se zase odporoučím spát. Mám pak pocit, že akorát pracuju, jím a spím, což je trochu frustrující, ale zase zcela přirozené, takže se tím nesnažím moc stresovat. Jen bych se tímto chtěla omluvit všem, kterým dlužím odpověď na e-mail nebo blogový komentář. Myslím na vás moc děkuju za všechna milá slova a gratulace! Přelomen z prvního do druhého trimestru se to naštěstí - stejně jako s Erwínem - zlepšilo. Doháním postupně všechny resty a užívám si léta, než mi naroste ještě vetší pupek a bude ze mě zase líný valibuk.
---
Co vy? Jak jste prožívaly těhotenství? A vnímaly jste rozdíl mezi prvním a těmi následujícími? Já zatím žádné velké rozdíly nepociťuju. Snad jen, že mi je mi ještě méně špatně a v klidu zvládám i vařit, což mi s Erwínem dělalo docela problém. A kila taky přibývají pomaleji, což samozřejmě kvituju...

Hezký víkend!

Další nejapný Typoškův vtípek s Evženem a Debženem. Tentokrát k zítřejšímu Mezinárodnímu dni Nelsona Mandely. Doufám, že máte na víkend nějaké zajímavé plány nebo aspoň strategické útočiště před tropickým horkem, kterým nás meteorologové straší. My se chystáme k babí a dědovi do Póčo a v neděli na rodinnou oslavu přátel do Cidrerie Všenory. Snad to přežijem. A vy taky. Mějte se hezky!

Frajerské (a nezničitelné) brýle

Jedna fotka z Prazeleniny, kam teď chodíme skoro každý den. Typoška si dá jednu únětickou desítku, já vodu s ledem a Erwín tyčinky, na které se těší už nejmíň hodinu dopředu. My si s Typoškou s pitím vyčerpaně sedneme a snažíme se nabrat trochu energie, zatímco Erwín si to kolem nás pln záhadného dětského elánu drandí na motorce, pobíhá s ostatníma dětmi, hrabe v pískovišti, poskakuje v loužích a sbírá šutry do své rozsáhlé domácí sbírky. Do mojí sbírky stylových věciček pro Erwína zase nedávno přibyly tyhle super sluneční brýle od španělské značky Ki ET LA.

TO CHCI! / PUPEK POD KONTROLOU

Břicho mi roste a já se občas děsím, jakých rozměrů zase dosáhne. Erwíňák si to u mě tak pěkně zabydlel, že to tenkrát vypadalo, že nosím nejmíň dvojčata. Je pravda, že jsem většinu váhy porodila, ale i tak mi zůstalo něco navíc, co pak ne a ne dolů. Přitom jsem si během těhotenství nijak zvlášť nedopřávala. Jedinou slabinou snad byly jen ovocné džusy, které jsem v létě docela hodně pila. Vím, že je to hodně daný geneticky a já jsem v těhotenství holt asi ten případ, co projde kolem jídla a hned mi naskočí nějaký ten gram. Striktní dieta není samozřejmě v mém případě vůbec na místě. Přesto bych měla ráda váhový přírůstek a příjem všech potřebných živin pod kontrolou. Vracím se tedy ke své instagramové dietě, o které jsem psala na konci tohoto článku. Jsem prostě vizuální tvor a vidět, co jím, je pro mě nejlepší způsob, jak mít příjem jídla pod kontrolou. Líbí se mi koncept diety podle barev. Myslím si, že když zahrnete do jídelníčku všechny barvy, dostane se vám všech potřebných živin. A bez stresu.

Sto třicet šest týdnů & mimi jablko

Velký brácha Erwín si minulý týden užíval letní školku. Tématem byla svatba. Furt by teď chtěl šlapat na skleničky a volat mazal tov. Taky se mě ptal, jestli jsme s tátou měli chatu. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že myslí chupu... Měl radost, že jo, a zálibně si pak prohlížel naše svatební fotky. Jak už jsem psala včera, během nedělního výletu si odbyl první popálení kopřivou, štípnutí mravencem a přikousnuté klíště. Včera poprvé napoprvé odpověděl, že Buddha je Buddha a dneska si taky vyzkoušel jízdu na koloběžce. Pneumatikám ale pořád říká "umatiky" a mamutovi "slon hamut". Mimino dosáhlo prenatálních 15 týdnů. Prý je velké asi jako jablko (má tak 9 centimetrů a 70 gramů), začíná být chlupaté a vlasaté, jeho mozek už kontroluje všechny svaly a v břiše mi metá salta. Jak ale poznamenal Erwín: "Šlupku mimino ještě jíst neumí. Já jo, jsem velkej kluk.". Moje srdce teď bije o 20% víc, což v tomhle počasí při mém mrtvolně nízkém tlaku docela cítím. Mám pocit, že na prsou nosím cihlu a jsem taková nedokysličená. Jinak je mi ale naštěstí dobře. A Erwín má počasí nepočasí energie, jak malej vopičák.

Víkend plný improvizací / Výlet do Roztok u Prahy

Tenhle víkend jsme měli několik plánů, které jsme na poslední chvíli museli (nebo chtěli) měnit. Na sobotu jsme si třeba naplánovali výlet, ale ozvali se Žatečtí, že budou na chvíli v Praze. Vidět bratrance Hozníka je pro Erwína vždycky velký svátek, který mu nemůžeme odepřít. Po obědě jsme zhodnotili, že výlet už nemá cenu a že tedy alespoň obšťastníme prarodiče odpolední návštěvou. Cestou na tramvaj mi ale volal brácha, jestli si nechceme trasu prodloužit o několik stanic a přijet na návštěvu k nim. A tak se jelo. A bylo to moc fajn. I bez fotek.

TO CHCI! / HOLKA nebo KLUK?

Břicho mi pučí a svoje těhotenství si začínám plně uvědomovat. Doteď jsem totiž neměla žádné extra těhotenské příznaky a tak se ta myšlenka zdála pořád spíš abstraktní. Teď už to neschovám. Ani sama před sebou. A kamarádi začínají vyzvídat, jestli chci holku nebo kluka. Sice jsem si u Typošky už dávno objednala holčičku, ale kdyby se ta objednávka popletla, vlastně by mi vůbec nevadilo mít dalšího kluka... Tady je několik pro a proti.

Sto třicet pět týdnů & mimi nektarinka

Erwínovi je krásných 135 týdnů a miminu prenatálních 14. Je velké jako nektarinka (která mi teda v našich podmínkách přijde menší než citron z minulého týdne, ale budiž) a už si prý umí cucat palec. Má se u mě určitě bájo - pěkně se v břiše zabydluje a těhotenství už jen tak neschovám. Erwín mu občas do břicha taky něco pošle. Třeba rybíz nebo kousek nějaké jiné dobroty, kterou mi pro něj strčí do pusy. Taky si teď moc oblíbil knížku Veselá zahrádka s básničkami Jiřího Suchého a ilustracemi od Rudolfa Lukeše, kterou dostal už na jaře od tety Mariany. Je plná ovoce, jehož pojídání je teď víc než aktuální. Trochu jsem se bála, že se při focení do nektarinky zakousne, což by v kontextu toho, že má symbolizovat jeho ještě nenarozeného sourozence, vypadalo poněkud krvelačně. Naštěstí to vydržel a zblajznul jí až potom... Všimli jsme si, že už se víc osměluje ve hře s ostatními dětmi. Doteď se spíš držel stranou. Teď už začíná mít svoje parťáky. Obzvlášť večer, kdy jsem zalít zahrádku to umí s místní bandičkou pěkně roztočit! Při jízdě tramvají si ke mě vleze na sedačku a hraje si na kočičku. Lísá se a chce hladit a drbat za uchem. Taky ho baví výt jako vlk. A dědovi v Žatci na údivné: "To jsem z toho blázen." dodal: "Nebo taky jelen." Prostě je s ním teď veliká legrace.

První prázdninový víkend & pár dalších bezva tipů na léto

Úspěšně jsem začli odškrtávat náš letní seznam. Erwín měl ještě v pondělí a v úterý školku, kterou slavnostně zakončil besídkou, a pak už nám nastaly prázdniny! V úterý večer jsem zkoukla náš seznam a rozhodla se, že se druhý den pojede na výlet spojený s piknikem. Cestovali jsme sice nakonec jenom po Praze, ale i tak jsme si den náramně užili. Odpoledne jsme se viděli s Typoškou a šli ochutnat zmrzlinu do krásné kavárny Gelateria & Caffé Amato na Letné. Pokud se budete pohybovat poblíž, určitě se tam zastavte! Mají i malý dětský koutek, ale hlavně výbornou na místě dělanou zmrzlinu! Potom následoval piknik s Katkou a jejím Eliáškem v jejich úžasném vnitrobloku s obrovským trávníkem, pískovištěm a dalšími lákadly.

TO CHCI! / SEZNAM NA LÉTO aneb SUMMER 2015 BUCKET LIST

Léto a prázdniny jsou tady! Část července sice Erwín ještě stráví v letní školce, ale i tak nás čeká spousta společného času, který si chci užít úplně na plno. A protože se nám občas o volném víkendu stane, že najednou nevíme, co podniknout, připravila jsem pro nás seznam 50 věcí, které chci tohle léto stihnout. Někde ho doma vyvěsím, abych ho měla pěkně na očích a pak už budeme jenom odškrtávat a užívat si! Doufám, že vás taky inspiruje...