středa 8. července 2015

Sto třicet pět týdnů & mimi nektarinka

Erwínovi je krásných 135 týdnů a miminu prenatálních 14. Je velké jako nektarinka (která mi teda v našich podmínkách přijde menší než citron z minulého týdne, ale budiž) a už si prý umí cucat palec. Má se u mě určitě bájo - pěkně se v břiše zabydluje a těhotenství už jen tak neschovám. Erwín mu občas do břicha taky něco pošle. Třeba rybíz nebo kousek nějaké jiné dobroty, kterou mi pro něj strčí do pusy. Taky si teď moc oblíbil knížku Veselá zahrádka s básničkami Jiřího Suchého a ilustracemi od Rudolfa Lukeše, kterou dostal už na jaře od tety Mariany. Je plná ovoce, jehož pojídání je teď víc než aktuální. Trochu jsem se bála, že se při focení do nektarinky zakousne, což by v kontextu toho, že má symbolizovat jeho ještě nenarozeného sourozence, vypadalo poněkud krvelačně. Naštěstí to vydržel a zblajznul jí až potom... Všimli jsme si, že už se víc osměluje ve hře s ostatními dětmi. Doteď se spíš držel stranou. Teď už začíná mít svoje parťáky. Obzvlášť večer, kdy jsem zalít zahrádku to umí s místní bandičkou pěkně roztočit! Při jízdě tramvají si ke mě vleze na sedačku a hraje si na kočičku. Lísá se a chce hladit a drbat za uchem. Taky ho baví výt jako vlk. A dědovi v Žatci na údivné: "To jsem z toho blázen." dodal: "Nebo taky jelen." Prostě je s ním teď veliká legrace.

2 komentáře:

  1. to je moc pekna kniha. aj u nas oblubena. =)

    OdpovědětSmazat
  2. Bibina teď má s tátou rituál. Když dojdou k rampě na kočárky, rozkročí se nad ní a neodejde, dokud ji nepozdraví "ahoj kočárku!" Pokud to neudělá, netrpělivě ponouká "Tati? Tati? Ahoj kočájku?" Taky je k sežrání :)

    OdpovědětSmazat