Cesta z města

Zdravím z Berlína! Pro ty co zůstali doma, mám aspoň malý tip. Minulý týden jsem si v galerii Harddecore vzala pěknou propagační cedulku webového průvodce Go To Town. Před cestou do Berlína jsem v něm objevila třeba Judische Madchenschule, bývalou dívčí židovskou školu, která dneska hostí několik galerií, muzeum Kennedyů a dvě zajímavé restaurace. Kromě Berlína pokrývají i jiný cool města včetně Prahy.

Achtung Baby!

Sbalili jsme fidlátka a vyrazili do Berlína. Nemusím vám tu dlouze vykládat, jak moc jsme se na cestu těšili. Když jsme tam byli naposledy, Erwín byl ještě holátko. Jsme oba zvědaví, jak se mu Berlín bude zamlouvat tentokrát. Tak auf Wiedersehen a mějte se tu pěkně!

TO CHCI! / VOSÍ PAS

Nejsem žádnej cvalda, ale k vosímu pasu mi ještě pár kilíček zbývá (nebo spíš přebývá). Na nájemníka, kterej u mě devět měsíců bydlel a pěkně si bejvák vypoltstroval, se už moc vymlouvat nemůžu. Přeci jenom už je to nějakej pátek, co se odtěhoval. Naštěstí lidstvo kromě jinejch skvělejch vynálezů přišlo i na to, jak těch několik trvrdohlavejch cenťáků aspoň opticky schovat. Pravá dáma sice svoje tajemství neprozrazuje, ale já vám to klidně pošeptám.

Třicet osm týdnů

Poté co bylo několik dudlíků a oblíbený mazlící medvěd nepozorovaně vykopnuto z kočárku, koupili jsme na dudlík šnůrku a i ostatní věci v kočárku přivazujeme. Nejvíc ale Erwína baví sedět, držet se frajersky madýlka a pozorovat okolí. Pokukuje po psech, čímž mi dělá velkou radost. A moc rád komunikuje. Upozorní na sebe opakovaným hýkáním a ve chvíli, kdy se na něj vybraný objekt podívá, vykouzlí kulišácký úsměv, z kterého každý roztaje. Tenhle týden k repertoáru zvuků přibylo spokojené pomlaskávání, které rozesmívá i kolemjdoucí puberťáky. Možná má můj taťka pravdu a z Erwína bude vážně komik.

Focení je legrace. Vychutnává si, že může bojkotovat mojí snahu o to, aby zůstal chvíli ležet na zádech a za velkého chichotu se otáčí na bříško. No a přetahování je u nás standardní sranda.

Diamanty a deštivá neděle

Ilustrační fotka: Maddie on Things via Cup of Jo

Doufám, že jste si víkend náležitě užili. Výstava Marilyn byla výborná a pro nás s kamarádkou z ní vyplynulo hned několik zásadních ponaučení: každá žena potřebuje (aspoň jedny) botky od Salvatore Ferragama, vlastní švadlenu a nějakej ten diamant. (Typoško, snad to čteš...) Na neděli jsme měli ve Stromovce domluvený focení rodiného portrétu, ale počasí nám ani za mák nepřálo. Škoda, moc jsem se těšila. A to se nerada fotím...

Marilyn v Praze

Zítra se chystám sejít s kamarádkou. Děti necháme na pár hodin otcům a vyrazíme na čistě dámský dýchánek, který začneme návštěvou výstavy Marilyn v Jízdárně Pražského hradu. Už se moc těším! Co vy a vaše víkendové plány?

Provětrání v Mistrálu

Minulý týden jsem v rámci novoroční čistky věnovala tašku plnou knih Městské knihovně. Bylo jich tak deset kilo, tak jsem si tam raději došla pěšky. Aby nějakýmu chudákovi, co se mi rozhode pomoct do tramvaje, neruplo v zádech. No a za tu snahu jsem se samozřejmě musela odměnit. A protože už jsem měla v nohou tisíc mil, zapadli jsme s Erwínem do Mistral Cafe, který je hned za rohem.

Washi Kusanec / pro Iri

Další soutěž, další výzva! Tentokrát se u Iri z blogu Můj dům, můj squat soutěží o washi pásky. Moje volba hned padla na kategorii atypická dekorace, protože na dekorování Erwínova kouta v naší ložnici se úplně necítím. A na rámování obrázků už vůbec ne. Ke šrámům na jeho uměleckém duchu musí prozatím postačit můj občasný zpěv. Nápad přišel rychle, chvíli ale trvalo, než jsme ho s Typoškou dotáhli do konce. Holt měl jako chlebodárce trochu urgentnější zakázky... Tak aspoň na těch zbývajících deset dní bude Kusanec oděn do washi hávu. Pokud se chcete k soutěži přidat, máte šanci posílat svoje výtvory do konce srpna. Všichni účastníci navíc získají - kromě možnosti vyhrát pásky za 200Kč - slevu 10% v e-shopu Svět pásek.

TO CHCI! / THE LITTLE GYM

Tento týden vyřizuju resty. Vzpomněla jsem si na ukázkovou hodinu v The Little Gym, na kterou jsme se s Erwínem vydali v květnu a na moje odhodlání sem na podzim začít chodit cvičit. Protože ve zdravém těle, zdravý duch. Snad mají ještě volná místa...

Třicet sedm týdnů

Mimochodem, tímhle hřebínkem kdysi česala moje mamka mě. 

Erwín si už umí stabilně sednout. Ráno vegetíme na zemi, on se o nás opře a hraje si nebo si "čteme" naší oblíbenou knížku Kuku, Miffi! Kdo je tam?, zpíváme a tleskáme. Většinou je ale v pohybu. Prohání se po čtyřech, jako by byl na klíček. Popojíždí si přitom s červeným autem, který jsme mu koupili v Berlíně, prolejzá pod stolem a občas najde útočiště i pod sušákem na prádlo, se kterým lomcuje tak, že ho musíme přivazovat k topení. Taky jsme si pořídili "branku," která mu zabraňuje v prozkoumávání špinavejch koleček od kočáru, žužlání tkaniček od bot a vůbec od všelijakých nepřístojností. Rád si i stoupá na zadní. Naštěstí se naučil vrátit se do kleku. Už jsem se bála, že bude mít z toho padání placatou hlavu.

Novoroční účtování

Ilustrační obrázek: Hanoch Piven

Pravděpodobně většina z nás koncem roku bilancuje. Já mám ty konce roku dva - židovský a civilní. A konec toho židovského se právě blíží. Je čas reflexe, jak jsem si vedla a v čem bych se chtěla do budoucna zlepšit. Každý rok je to dost podobné - tříbit intelekt, posilovat ducha, dbát víc na své zdraví, vylepšovat vztahy se zvými blízkými a zdokonalovat se v práci. Poslední bod byl letos nahrazen nebo spíše doplněn o snahu být dobrou mámou. A k tomu mámou židovskou, což není zrovna lehký úkol.

Moje IKEA / pro Olivku

Olivka na blogu mode de boulangerie nedávno vyhlásila soutěž o knihu HÅLLÖ - POJĎTE DÁL! A POJĎTE VEN, kterou pro nás vyhrála. Podmínkou účasti je vyfotit a popsat oblíbený kousek z IKEA, který máte doma. Hned mi to v hlavě začlo šrotovat. Že by kuchyň, z které mám radost a která s přivřením oka ani jako z IKEA nevypadá? Nebo knihovna přes celou stěnu, která budí dojem sečtělých obyvatel někde v New Yorku nebo v Paříži? Nebo snad postel, ve které si to rozdával i Jimmy McNulty v The Wire? Anebo všechny ty vychytávky, které jsme už stihli pořídit Erwínovi? A mám přiznat obavu, že to u nás doma možná malilinko vypadá jak v IKEA katalogu? Protože i ty designový židle od Eamse můžou pro necvičené oko vypadat jako z IKEA?

Kolosální pizzerie

Jak jsem zmiňovala minule, Erwín už není žádné mimino a já musím výběr navštěvovaných osvěžoven podřídit i jeho potřebám. Když jsme minulý týden chtěly s babi zajít na oběd, využila jsem situace k dalšímu reportu o místech, která jsou přívětivá i k malým návštěvníkům. Výběr padl na restauraci Pizza Coloseum v Myslbeku, kterou už mám díky kamarádkám se staršími dětmi několikrát vyzkoušenou.

TO CHCI! / CITY SOULS

Foto a více informací o projektu: Fashionbook 

Možná jste o projektu obchodu Czech Labels & Friends s názvem City Souls, který vznikl na podporu psích útulků už slyšeli. Možná jste byli modýlky už i omrknout. Zítra můžete navíc spojit příjemné s užitečným a zajít na letní koktejl s prezentací téhle letní kolekce. Podíleli se na ní designéři Katarina Kral, Pavel Brejcha, ODIVI, Miro Sabo a Lenka Chroboková, takže bude z čeho vybírat. A pokud umí míchat koktejly tak dobře, jako módní trendy, neměli bychom tam chybět. Dobré věci se mají podporovat!

Třicet šest týdnů

Erwín se sice ještě ohání dudlíkem, ale už s námi jí u stolu ve vlastní vysoké židli. Zkouším mu postupně dávat kousky ovoce, hranolky napařené zeleniny a rýžové křupky, aby pochopil, že pečený holuby do pusy sami nelítaj. Návštěva u doktorky odhalila aktuální rozměry - 8480g, 71cm, 45cm. Dostal i první pígo. Vypadá to, že ho snáší dobře. Jsem ráda, že máme v tomhle benevolentní lékařku, která nás nechala, abychom očkování trochu posunuli. Víc problémů jí dělalo, že při první návštěvě poradny ještě neměl jméno...

O víkendu u nás byli na dvě noci příbuzný ze Žatce. Erwín byl s náma u orloje, v ZOO, na Hradě i ve Slávii. Prostě malý turista ve vlastním městě.

Po kom to dítě je...

Když se Erwín narodil, v první chvíli jsem viděla svýho taťku.

Postelové radovánky

Několik posledních dnů pořádá Erwín ve své postýlce před usnutím pěkný rodeo. Nejspíš je to tím horkem. Přejme si tedy mírné ochlazení a hezký víkend!

Rozkoš v Holešovicích

Včera jsme s Typoškou vyrazili na to avízované rande. Díky prvotním trablům se zbloudilou babysitrou a následně plným bazénem v Axe, jsme apoň získali před kinem čas na večeři. Zatoužili jsme po houbovém rizotu, na které jsme v dobách, kdy si Erwín spokojeně plul u mě v břicholodi, chodili pravidelně. Jenže na menu už není! Čas na vyzkoušení něčeho nového a pak úprkem na ten nejoptimističtější letní film, co včera v Praze dávali.  Jenže ouha. Ztratil snad Almodóvar část svého filmařského umu při nějaké menší nehodě? Nebo jen vyměnil dealera? Rozkoš v oblacích bychom ohodnotili 5 body z deseti a kdyby film neobsahoval taneční číslo, které zároveň slouží jako trailer, bylo by skóre ještě nižší. Teoreticky tedy fiasko, ale i tak jsme si večer náramně užili. Jen budeme muset vyrazit častěji. A nastudovat před tím aspoň jednu kapitolu z knihy Umění konverzace, neb když už jsme neměli naše milé dítko v dosahu, v konverzaci se objevovalo stále. I když probírat současnou politickou situaci by nebylo o moc lepší...

TO CHCI! / RENDEZ VOUZ

Jó, kde jsou ty časy, kdy jsme léto trávili sladkým nicneděláním... a kdy jsme chvilku byli sami dva. Dneska si to ale splníme. Kontrolu nad Erwínem převezme na pár hodin "teta" Blanka a my si večer někam vyrazíme. Už se moc těším! Jak často si dopřáváte čas jenom se svým milým / milou vy?  

Třicet pět týdnů

Letní parna pokračují. Nevím, jestli je to jimi, nebo mu konečně rostou zoubky, nebo je to prostě v jeho věku normální, ale večer má Erwín problémy s usínáním. Je evidentně unavenej, ale skučí v postýlce a trvá i přes hodinu, než usne. Ráno se budí s kosama a s holubama, stoupne si v postýlce a významně povykuje. Když otevřem oči, culí se na celý kolo. Naštěstí spí pořád celou noc.

K osmiměsíčním narozeninám dostal porvé k jídlu mrtvého tvora. Zatím jen rybu. Díky své útlocitnosti mám trochu problém mu maso dávat, ale život je pes a dog eat dog, takže to holt budu muset překonat a občas mu nějaké zvířátko naservírovat. Jinak to za mými zády budou dělat jiní. Stačí, že se ho budu snažit v příbuzenstvu ochránit před vepřovejma bonbónama a kotletama...

Krotitelka divé zvěře

Rodičovství občas - oproti minulému postu - připomíná krocení divé zvěře. Díky Kusancovi mám každý den možnost nahlídnout pod pokličku i jiným mámám, které se o svoje rodičovské radosti a strasti dělí se světem. V tuhle chvíli mě obzvlášť baví seriál Motherhood Around the World na blogu A Cup of Jo. Sledujete ho? A četli jste knížku A dost! Francouzské děti nedělají scény, o které jsem psala tady? Při její četbě jsem se utvrdila v tom, že v příštím životě chci být francouzskou tanečnicí, která bude vychovávat dvě malé roztomilé dětičky v pruhovaných tričkách a baretech. A nebojte, jen jestli to trochu půjde, napíšu o tom blog.

Bacha, táta jede!

Doufám, že tohle video neuvidí Typoška... jinak mám doma utrum. Hezký víkend a nezapomeňte se po náročném týdnu naložit aspoň do té vany!

S českými titulky si video můžete pustit na stránce Loupak.

Král a královna / Gap

Pokud cítíte, že váše dítko plně nedoceňuje vaše kvality, dejte mu na tričko, že jste jeho královna a basta. Tatínka naopak obměkčíte nápisem, že je král. Gap vytvořil u příležitosti narození malého George Alexandra Louise celou královskou kolekci. A pokud nemáte nikoho, komu by se oblečky s motivem korunky hodily, můžete si je pořídit jako sběratelskej kousek.

Evžen a Debžen / srpen

Evžen a Debžen by Typoška

Zabavit dítko je občas úkol pro celou rodinu...

Odpoledne u Divokých matek

Erwína vystavuju kavárenskému prostředí od útlého věku. Už ale není žádné mimino a společných dýchánků by se rád účastnil trochu aktivněji. Jeho názory na mravní zákony v nás, přirozený výběr a Schrödingerovu kočku s ním ještě konzultovat nemůžu, můžu mu ale dopřát, aby si je vyzkoušel na vlastní kůži. A kde jinde než v nějakém pěkném dětském kavárenském koutku. Vydali jsme se společně na pátrání po podnicích, kde nám takové zážitky umožní. Naše první kroky směřovaly do toho nejprofláklejšího – do Divokých matek. Z Holešovic je to do Karlína příjemná procházka. Nesmíte se před tím ovšem dívat na kriminalistický pořad o vrahovi, který zabíjel na cyklistických stezkách. No, to vy ale asi stejně neuděláte...