Krkonoše / 1980 / #TBT

Já a moje mamka před "Švýcárnou", kam jsem jako malá roky pravidelně jezdila. Zítra se tam - včetně mamky a všech jejích čtyř vnoučat - znovu chystáme. Už se moc těším na všechna ta zákoutí, v kterých jsem si jako malá hrála i na vytváření vzpomínek svým dětem v podobných kulisách. Miluju objevování nových míst, ale vracet se stále na ta stejná, má taky něco do sebe...

Čtyři a půl roku s Erwínem!

Nedávno bylo Erwínovi čtyři a půl (!!!). Obzvláště v porovnání s Adélkou je patrné, že už to není žádné miminko ani batolátko, ale regulerní malý kluk. A je tak trochu jako já, jak si na samu sebe z dětství pamatuju, i jak potvrzují některé rodinné historky. Normálně bych tu teď podrobněji popsala, jaký je, co má rád, co moc nemusí a co už umí. Přidala bych pár vtipných příběhů a hlášek, kterými nás pravidelně baví. Možná jste si ale všimli, že se tu podobné články pomalu vytratily. Už koncem minulého roku mi občas svěřil, něco "co nemám nikomu říkat". Usoudila jsem tedy, že je čas na blogu jeho přítomnost trochu omezit. Sama jsem to v dětství měla podobně a dlouho jsem ve své dětské hlavičce (a srdíčku) měla mamce za zlé, když jsem ji jednou zaslechla, jak vypráví nějaké moje "tajemství" do telefonu jedné ze svých kamarádek. Byla to nejspíš jenom nějaká vtipná a asi úplně banální příhoda, která měla zůstat jen mezi námi, což jsem ji ale vůbec neřekla a ona nemohla tušit, jak moc mi tím, že ji pošle dál, ublíží. Každé dítě má specifickou povahu a perspektivu a obojí by se mělo respektovat a tak se tu už Erwín bude vyskytovat spíš v obrazech než ve slovech. Doufám, že ho budou moje předchozí časosběrné fotoreporty těšit a že mi je nebude mít za zlé. Na papíře bych totiž nikdy nebyla schopná do detailů zaznamenat všechny jeho pokroky a společné zážitky a už vůbec bych se tak oddaně nedokázala zdokonalovat ve svých fotografických dovednostech. Mateřství a výchova dětí obsahuje celou řadu riskantních pokusů a rozhodnutí, které můžou a nemusí vyjít. Snad se můj blog jednou nestane ohněm našich společných svárů...

---

(Jen pro nás tu ale musím zaznamenat několik hesel, které mi tuto dobu připomenou. Bojím se, že bych je zapomněla. Tak tedy: večerní povídání, nožičky, Ella, Martinka a dopravní hřiště.)

Prázdninový deník 2017 / 2. týden

Tenhle týden se pro nás s Adélkou odehrál převážně v módu dámské jízdy. Z neděle jsme všichni zůstali přes noc v Počernicích. Typoška s Erwínem ráno odfičeli za pracovními povinnostmi a my se vydaly na obhlídku nové kavárny ve vedlejší vsi.

Udržitelná a lokální móda & další tipy na super akce příští týden

Facebookové události a e-mail mám přeplněný pozvánkami na super akce, které se budou v Praze příští týden konat. Sama si je musím protřídit a rovnou se tak s vámi o ty nejzajímavější podělím. Třeba se na některé z nich potkáme.

Výstava Adolfa Borna & Návštěva Muzea Kampa

Předpověď počasí naznačuje, že by to chtělo mít na víkend s dětmi záložní plán. Pokud jste z Prahy, vypravte se do Muzea Kampa na výstavy Adolfa Borna. Na své si přijdou děti i dospělí. A před muzeem pak můžete na tajňačku vyfotit svoje děti, jak se šklebí před deformujícím zrcadlem, jako jsem to udělala já...

Přírodní deodoranty, které fungují

Před pár dny jsem na Instagramu nabízela k přenechání téměř nepoužitý kuličkový deodorant od Weledy, který mi úplně nesedl. Strhla se tam zajímavá diskuze s tipy ohledně těch nejzaručenějších přírodních přípravků proti potu. Inspirovalo mě to pro vás nafotit tři přípravky, které se mi osvědčily. Mrkněte na ně.

Osmnáct měsíců s Adélkou! / Malá ségra velkýho bráchy

Adélce je dneska rok a půl! Už to není žádné mimino, ale právoplatný člen rodiny s vlatním názorem a náležitou urputností, se kterou se ho snaží prosadit. Většinu dne je veselá, společenská a upovídaná. Ráda se nosí a nejraději by se tak přepravovala celý den...