úterý 17. ledna 2017

Jeden malý poznatek o chválení

Naše generace moc chválení nezažila. Většina z nás asi na dětská léta vzpomíná podobně. Trojka/čtyřka/pětka z matematiky? Kázání a nátlak k nápravě. Jednička z češtiny? Samozřejmost. Přijatá bez povšimnutí či slova ocenění. Aby jsme si o sobě náhodou moc nemysleli! A tak to svým dětem vynahrazujeme a často chválíme i tak trochu za věci samozřejmé. Výzkumy však ukazují, že přehnané chválení taky k dobrému charakteru a sebevědomí nevede. Motivací se totiž stává samotná pochvala a ne vnitřní pohon, který je k opravdovému rozvoji a překonávání překážek důležitý. Nedávno jsem v jedné knížce o rodičovství našla zajímavý poznatek a výzkum. Dětem, kterým po úspěšném testu rodiče/učitelé/výzkumníci říkali, jak jsou chytré, se těžšího testu zalekly, protože se obávaly, aby se neukázalo, že zas tak chytré nejsou (hm, neprožíváte dodnes občas podobný pocit?). Dětem, které ale byly oceněny za svou snahu - třeba tím, že jim bylo řečeno, jak se s danou látkou dobře poprali nebo se na test hezky naučily, se naopak další výzvy nebály. Pro děti je tedy prý místo chvály vlastností, lepší chvála snahy, která je k vykonání úkolu vedla. Přišlo mi to zajímavé a vnitřně mi to dává smysl. Navíc ta sémantická změna byla pro mě docela jednoduchá. Co vy? Jak se díváte na chválení dětí? Přechvalujete nebo se naopak přehnané chvále vyhýbáte? A jsou vlastnosti či činnosti, které byste chtěli svou pochvalou v dětech utvrdit nebo jim je vštípit? 
---
Fotka s textem nijak nesouvisí. Snad jen tím, jak obě děti na Typošku zbožně koukají. Protože pro děti trochu jako b-ohové jsme a to, jak s nimi jednáme a co jim říkáme je ovlivňuje víc, než si často uvědomujeme...

čtvrtek 12. ledna 2017

Pečení dortu pro Adélku / Fotky a recept

Adélce je dneska jeden rok a my jsme jí s Erwínem na zítřejší oslavu upekli dort. Už je to zdatný pekaříček, takže jsem na něj mohla jen s občasnou pomocí dohlížet a fotit. Adélka zatím mordovala Typošku a párkrát se na to naše dílo přišla (nebo spíš nechala přinést) podívat.

pondělí 9. ledna 2017

Sáhněte si na umění / Tip na výstavu

Mezi svátky jsme si s Erwínem střihli zase jedno randíčko. Po školce jsem ho vzala na speciální výstavu do Českého centra Praha. Bylo to hrozně krásný. Celou cestu mě držel za ruku a něco mi povídal. Většinou o Supermanovi, Batmanovi a Hulkovi. A taky říkal, že mě má rád a že jsem krásná. A že miluje Ellu. A výstava se mu taky moc líbila. Ani si nestihnul sundat bundu a učísnout podčepicového čepejřáka a začal všechno osahávat... A to se tentokrát nejen smělo, ale mělo!

čtvrtek 5. ledna 2017

Novoroční giveaway / Na zdraví!

Pokud patříte k těm, kteří si každý rok slibují, že začnou (konečně) cvičit a zdravěji jíst, mám pro vás soutěž o dárky, které vám vaše (staro)nové předsevzetí usnadní. V balíčku najdete voucher na čtvrtletní vstup do virtuálního jógového studia Moje jóga, knížku Superpotraviny do všech jídel a jedno balení všestranného kokosového oleje.

středa 4. ledna 2017

Novoroční předsevzetí / Návrat k sobě

Minulý rok jsem na několika zahraničních blozích postřehla trend ve vybírání slova, které bude místo předsevzetí charakterizovat vaše snahy v nadcházejícím roce. Já jsem si soukromě zvolila slovo radost. Tušila jsem totiž, že první rok s Adélkou a Erwínem nebude vždycky procházka růžovou zahradou. Ze všech sil jsem se ale snažila si ten rok užít. Nechtěla jsem na něj vzpomínat jako na hororový zážitek a ani v dětech jsem nechtěla zanechat vzpomínku na nešťastnou mámu. Musím přiznat, že byly chvíle, kdy to nebylo zrovna lehké. Občas se mi ze stresu pěkně klepaly ruce, několikrát jsem vybuchla, párkrát si už kolem desáté dala sklenku něčeho ostřejšího, začala ve větším pít kafe a dokonce po několikatýdenní krizi navštívila psycholožku/koučku, protože jsem si nebyla úplně jistá, jestli ještě trpím obyčejným mateřským vyčerpáním nebo se u mě už rozjíždí poporodní/pokojící deprese. Kdo mě totiž zná, ví, že jsem totální kliďas, který hlas jentak nezvyšuje, a alkohol stejně jako kávu pije sporadicky. Nakonec si vlastně ani nejsem jistá, jak to vlastně bylo, každopádně mi ta dvě sezení moc pomohla a od té doby je všechno zase v pořádku. A hlavně jsem si ve chvílích, kdy bylo nejhůř, na to svoje novoroční slovo vzpomněla, a snažila se k němu přiblížit.

úterý 3. ledna 2017

Jak na Nový rok... / Slavnostní brunch

Stejně jako loni jsme první den v novém roce oslavili brunchem. A stejně jako loni jsme měli pozvané hosty, které jsme museli kvůli nemoci dětí odvolat. Oba naši potomci jsou nad poměry zdrávi (teda nechci to zakřiknout, protože ve školce se teď objevila viróza se zlověstným názvem syndrom ruka-noha-ústa, kterou domů ani za nic nechci), ale na Nový rok vždycky onemocní. Tentokrát to "naštěstí" postihlo jenom Adélku, která ale díky hnisavé rýmě vypadala dost zbědovaně. Proto jsem ráda, že se mi povedla fotka, na které jsem se mi ji podařilo zachytit při jednom z prvních přiťuknutí, aniž by bylo patrné, že vypadá, jak při těžké kocovině. Přiťukáváním na zdraví jsme stávili celé dopoledne a podle rčení v názvu článku to vypadá, že jím strávíme i zbytek roku...

čtvrtek 15. prosince 2016

Tipy na dárky pro malé superhrdiny / Kluci 3-5 let

Většina z vás už má nejspíš všechny dárky koupené, ale dřív jsem to sepsat prostě nestihla. Oslavy, přípravy, rýmičky, znáte to. Erwín už něco z výběru má, něco na něj čeká a po zbytku pokukuju a asi neodolám. Tak tedy, co podle mě a Erwína NUTNĚ potřebuje každý superhrdina? Tak třeba parádní ohoz pro chvíle, kdy musí odložit svoji superhrdinskou kápi. Nám se líbí třeba tohle žraločí tričko od Shark in the Park (teď i ve variantě s dlouhým rukávem). Po městě se musí superhrdina pohybovat rychle a mrštně, a tak se mu jistě šikne nová koloběžka. Na tajné poklady by se mu zase hodila krabička s hracím strojkem, který prozradí nevítané vetřelce. Superhrdina se toho chce co nejvíc naučit. Znalosti svého lidského těla mu pomůže zdokonalit tahle parádní magnetická skládačka. Při výpravách za dobrodružstvím se superhrdina někdy pěkně zapotí. Své svaly pak omývá v přírodním mýdle od Little Siberica. Pravý superhrdina si je vědom, že dávat je někdy víc než dostávat, a tak věnuje aspoň jeden dárek někomu jinému. Nám se líbí skutečné dárky od Člověka v tísni.