Splňte si své sny!

Já si tento týden splnila dětský sen o jídle velkém jako moje hlava. V původním znění jsem sice toužila po jahodě nebo borůvce, ale spokojím se i s knäckebrödem. Typoška si zase pořídil svůj první iPhone. Teď si s ním intenzivně hraje. Prej ho budu chtít brzy taky...  A jaká jsou vaše tajná přání?

Dvacet devět týdnů

Jak mě upozornily zkušenější mámy, Erwín neleze, ale plazí se. Zato tak vehementně, že už si proplazil na palci mozol. Pluje si po našem skromném obydlí a upozorňuje na věci, které před ním musíme schovávat a zabezpečovat. Taky se mu už pěkně koordinují ruce. Dokáže udržet v každé jinou věc. Ve vaničce - kterou si minulý týden vzhledem k vedrům užíval několikrát denně - o sebe spokojeně mlátí dvěma kelímkama. Když mu něco spadne, podívá se dolů a když na to dosáhne, zvedne si to.

Jelikož už víc vnímá, večer mu dýl trvá vypnout motor. Než usne, točí se v postýlce dokola a skučí. Drbání na zádech a vyprávění o tom, že je moje nejoblíbenější mimino, většinou za pár minut pomůže. Taky se mu rýsuje prví piha. Na zadečku. Minule to sice bylo zaschlý hovínko, tentokrát už ale vypadá opravdově. A taky už se hůř fotí na zádech. Když ho tak položím, ve vteřině se jedním mrskem obrátí na břicho, věnuje mi šibalský úsměv a šine si to pryč. Postel má na lezení nejraději a foťák je oblíbená návnada. A taky koš s papírem. Převrhne si ho a spokojeně se v papírech rochní. Že by budoucí tiskař? Nebo popelář?

Kusanec je zpět!

Tak nakonec to s tou blogovou přestávkou nebylo tak horký. Stejně by se mi po vás stýskalo! Minulý týden se tu na chvilku ukázalo léto, tak jsem si ho koukala dosyta užít.

Nemocný počítač

Typoškovi se tenhle týden rozbil počítač a protože je živitel rodiny, zabral mi ten můj. Snad mu ho brzy spraví a Kusanec bude zpátky v plné síle. Zatím se mějte v blogosféře dobře! 

Letní pohoda

Včera nám doma na pár hodin vypli vodu a zakázali používat odpad. Jela jsem se schovat k rodičům, kde jsme si s Erwínem užívali letní pohody...

TO CHCI! / KID MAP

Foto: Kid Map

Znáte projekt Kid Map, jehož výsledkem je přehledný průvodce vývoje dětí od 2 do 12 let? Docela mě zaujala. Jen nevím, jestli si jí mám objednat hned nebo ještě chvilku počkat. Třeba jí do doby, než budou Erwíňákovi dva roky, ještě vylepší. Co vy? Máte nějaké oblíbené čtení, které vám pomáhá ve výchově dětí, které už zvládají základní funkce? A pamatuje na legendární Děvčátka, na slovíčko?

Dvacet osm týdnů

Tento týden mám plno novinek. Hlavně nastala dlouho očekávaná chvíle a Erwín leze! Je to srandovní. Spokojeně se posouvá po pokoji a objevuje. Nejvíc ho zajímá foťák a moje červeně nalakované prsty u nohou. Když je zmerčí, funí jak lokomotiva a leze útokem vpřed. Taky jsme mu pořídili hrací koberec, nosítko a přesedlali na sportovní vůz. Snížili jsme rošt postýlky a k jídlu začali vařit v Baby Cooku - i podle téhle kuchařky. Teda jestli se dá považovat rozmrazení hrášku a rozmačkání s Nutrilonem za recept. Od kamarádky Katky jsem dostala tip na "krmící síťku," která vypadá dost bizarně a asi bych si jí sama od sebe nekoupila. Ale je to vtipný udělátko. Do fusekle (teda tý síťky) se dá kousek ovoce a dítko si to pěkně samo pasíruje. Jak říkám, vypadá to jako blbina, ale je fajn, že se Erwíňák může obsloužit sám. Zatím dostal jablko a banán a obojí mu chutná. A myslím, že ho to i baví. Pěkně se taky rozmluvil. Už umí mama, aba (hebrejsky táta) a dada. Prostě rozený lingvista, umělec a intelektuál!

Kreativní (po)volání

Jelikož je kreatívy na mateřské třeba, najdete teď Kusance i na Pinterestu a Facebooku. Stačí kliknout.

Jeruzalém / القُدس‎ / ירושלים

Páteční návštěva Jeruzaléma. Teda jenom jako. Ve skutečnosti jsme pouze dojeli dvanáctkou na Klárov, kde stojí v rámci festivalu Dny Jeruzaléma v Praze, stan s jeruzalémskou výstavou. Jakpak jste víkend strávili vy? 

Varování na víkend

Dávejte na sebe pozor a uvidíme se zase v pondělí!

Dny Jeruzaléma v Praze

Včera začaly Dny Jeruzaléma v Praze. V pondělí se s Typoškou chystáme na večeři do restaurace Bar Bar, pro kterou jeruzalémští šéfkuchaři Ilan Garousi a Kamel Hashlmon připravili speciální menu. Taky jsem si vyhlídla taneční představení v Ponci. Kamarád tanečník na dotaz, zda nechce jít se mnou, poslal stručnou a výstižnou SMSku: "Na Izrose rozhodne jdu! videlas fotky? to bude sexualni zazitek jiste!" To beru!

And the winner is...

... Tula Zig Zag Yellow! Děkuji Typoškovi, B-hu a Dítěti v šátku. Bez nich bych ho neměla.

TO CHCI! / Z LESA

Foto: www.fler.cz/zbozi/lesni-serie

Pro ty, co sledují skvělý blog Z lesa, nebudou tyhle obrázky žádnou novinkou. Já je objevila teprve nedávno. A už si na ně brousím zuby...

Dvacet sedm týdnů

Už to vypadalo, že Erwín bude lézt. Buď to byl ojedinělý pokus nebo moje misinterpretace situace. Každopádně, Erwín je stále k zastižení pouze na "svém území." Je ale čím dál čilejší a rozrotovanější a dávám tomu už vážně jen pár dní. (Možná způsobně čeká, až mu natřeme tu připravenou ohrádku, stejně jako způsobně čekal s porodem do chvíle, něž jsem si - na poslední chvíli - konečně sbalila věci do porodnice. Můj kluk!) Zeleninu už jí jako velkej mazák. Dokonce mu šmakuje i kombinace dýně, brambor, fenykl. Za odměnu jsem mu přidala ovocnou sváču. První pokus – švestky s hruškama – prošly bez protestů. Uvidíme, jestli z nich nebude mít kopřivku...

PS: Na fotce má poprvé fešácké tričko z American Apparel, který mu Typoška koupil během naší cesty do Stockholmu.

Den bez masa

Od malička jsem hrozně outlocitná. Kromě komára, blechy a klíštěte, jsem nikdy nebyla schopná připravit žádného jiného tvora o život. A i těm se omlouvám. Rozšlápnutí šneka jsem vždycky tiše oplakala. A ještě v době, kdy jsem zeleninu z polívky pečlivě vyndávala a nechávala na okraji talíře, jsem prohlašovala, že až budu velká, nebudu jíst maso. Rodiče se tenkrát smáli a říkali, že umřu hlady. A taky miluju hezké kuchařky. Minulý týden jsme s Typoškou, který mou vášeň pro pěkné knihy a dobré vaření sdílí, objevili knížku Den bez masa. Úplně jsem se zamilovala! Vařím už docela zdatně a tak spíš než recepty, hledám v knihách inspiraci. A v téhle je inspirace habaděj. V originále se jmenuje Meat Free Monday Cookbook. Název vychází z amerického hnutí Meatless Monday, které prostřednictvím pondělního vynechání masa již deset let usiluje o zlepšení lidského zdraví a životního prostředí. Do Británie se přeneslo o několik let později s lehce pozměněným názvem. O Meatless Mondays jsem se dozvěděla před několika lety prostřednictvím (podle mě nejsympatičtějšího šéfkuchaře) Marcuse Samuelssona. Po koupi knihy (ještě jednou díky Typoško!) jsem zjistila, že se o něm na českém internetu vůbec neví! Nezmiňuje ho ani food trendsetter Cuketka. Chyba! Možná se do toho pustím sama... Co vy? Držíte bezmasé dny nebo si bez pečínky a řízečku nedokážete svůj život představit? (A nebojte soudit vás nebudu!)

Špatná matka

Post o fenoménu špatných matek jsem měla rozepsaný už v šestinedělí. Asi by upadl v zapomnění, kdyby nebylo dnešního příspěvku na blogu Luxusní život Vanilky. Fenomén špatné matky je podle mého názoru relativně nový. Souvisí bezesporu s tím, že děti rodíme v průměru později, než generace před námi a tak nad výchovou hlouběji přemýšlíme. Také máme snadnější přístup k informacím, které jsou navíc mnohonásobně obsáhlejší a průmysl, který na strachu a špatném svědomí maminek slušně vydělává.

Remember the Times...

Kamarádka Žaneta se včera na FB svěřovala, že vzhledem k tomu, že je manžel na služební cestě, rozhodla se protřídit si doma (nejen milostnou) korespondenci. Chce všechny dopisy zničit, aby je její potomci jednou nenašli. Já jsem zrovna byla u rodičů a našla krabici pubertálních pokladů nadepsanou Michael Jackson. (Ano, s uzarděním ve tváři přiznávám, že jsem do něj byla zamilovaná.) Objevila jsem v ní dopisy, které jsem dostala od několika jiných fanynek. Úplně jsem zapomněla, že jsem si někdy s někým takhle psala. Při jejich čtení jsem se nasmála, až mě bolelo břicho. Nabízím malou ochutnávku:

Ahoj, posílám ti krásný pozdrav ze školy administrativních pracovnicí. PS: Moc ti děkuji za fotky z novin. To co Michael říkal na letišti bylo krásný, nádherný, sladký, milounký... no prostě jacksonovský. Je moc, moc, moc... hodný, že chce zachránit Zemi před válkami a zlými lidmi, ale protože je na to sám (vlastně nás je asi většina), asi se mu to nevyplní. Je na světě tolik zabijáků, tolik lidí, kteří drogují. Kdybys jsme všichni na Zemi táhli za jeden provaz, jak to chce Michael, mohlo by nám být o mnoho lépe, a žili by jsme o hodně šťastněji než nyní. Michael by se klidně mohl stát králem Země! Zatím ahoj Míša. Michael Jackson ♥

Trochu mě děsí, že by se u někoho doma mohla povalovat moje odpověď. Jinak mám ale nacházení starých stop sebe samé ráda. Většinou je to náramně zábavné. Co vy? Máte doma taky takové poklady? Schováváte je pro další generace nebo se jich pro jistotu zbavujete?

TO CHCI! / DÁVEJ BER, DÁVEJ,...

Foto: Sagvan Tofi

... co máš, co můžeš. Tenhle týden chci dávat. Ne moc, ale přeci. Zasáhl mě příběh Alexandry Kiňové, která si k synovi přála ještě holčičku. A osud k ní byl poněkud štědřejší. Mám u Typošky v šetření podobnou objednávku a představa, že k dcerce vyfasuju byť jen dvojče, mě dost děsí. O zaslání aspoň symbolického příspěvku jsem tedy uvažovala hned. Po tom, co jsem zaznamenala na diskusních fórech, zaslání peněz pro mě představuje morální povinost. Nepředstavuje už jenom hmotnou pomoc. Tohle je číslo transparentního konta, které pro ni zřídila Českomoravská asociace Klubů dvojčat a vícerčat: 211620293/0600. Probouzí se ve vás tyhle dny taky altruismus? Pošlete nějaké peníze mamince paterčat? Nebo obětem povodní? Nebo u vás není čas na hrdinství a jste rádi, že vyjdete s tím, co máte?

A pokud jste mladšího data narození a vůbec nechápete, proč má tenhle post takovou pěknou ilustrační fotku, pokračujte níže. Ale jen na vlastní nebezpečí...

Dvacet šest týdnů

Dvacet šest týdnů, 68 cm a 7580g. Dneska nám Erwína u doktorky odborně přeměřili. Poslední dobou má rád bafání a lekání všeho druhu vůbec. Když mu znenadání chramstnu po ruce, směje se, až to v něm klokotá. Já mám nejraději rána. Vezmu si ho k sobě do vyhřátý postele a válíme se spolu. A někdy i znovu usneme. Občas je ale jak rozbitý Tamagoči. Skřípe, úpí, chrčí a prská. Jen nemá žádný tlačítko, kterým by se dal aspoň ztlumit...

Víkend v Žatci

Víkend jsme strávili v Žatci u Typoškových rodičů. Výpravčí odpískal odjezd na minutu přesně šest měsíců od chvíle, kdy Erwín vykouknul na svět. Vlak se pohupoval deštnou krajinou, Erwíňák spokojeně spal a my dojatě vzpomínali na naše první společné chvíle. Ke Dni dětí dostal od sestřenice a bratrance krásného plameňáka. Hned se do něj s chutí zakousl. A vypadá to, že mu chutná...

Evžen a Debžen / červen

Evžen  Debžen by Typoška

Užijte si dnešní Den dětí!