pondělí 21. října 2019

JUNIOR FEST / Tip na výlet za filmem a památkami

V minulém článku jsem vám prozradila, že mám novou práci. Po blogu (a hlavně po vás) se mi sice stýská, ale čas musím rozdělovat rovnoměrně, abych si nepřipadala furt jako křeček, co běhá v takovým tom hloupým otočnym kolečku. Původně jsem si sem teda chtěla dát nejdřív fotky z Erwínova prvního školního dne (ehm, velmi aktuální a určitě jste na ně všichni zvědaví... :)), ale protože jsem se minulý týden nadchla pro Junior Fest a zkusím nejdřív nalákat na něj.  

neděle 13. října 2019

NOVÉ ZAČÁTKY... / PODZIMNÍ POZDRAV A PRÁCE SNŮ

Podzim přináší nové začátky... A letos pro mě platí obzvlášť. Nějakou dobu jsem se na blogu ani svých sociálních sítích neukázala. Potřebovala jsem digitálně hibernovat. Přišlo to samo a i když se mi občas zastesklo, nedokázala jsem se k virtuální aktivitě přimět. Cítila jsem potřebu obrátit se do sebe a ujistit se, že jsem v životě na správné cestě. "Náhodou" se mi do ruky dostaly knížky The Answer (česky Odpověď: Rozhodněte se, co chcete od života a ostatní přijde samo) a Switch (česky Proměna: Jak věci změnit, když je změna zdánlivě nemožná).* V polovině léta se mi navíc naskytla příležitost zúčastnit se celodenního koučingového workshopu v krásném centru Aumakua, při kterém jsem si uvědomila, že jsem šťástná a jediná věc, která mi trochu hapruje, je práce. A ta se dá přece změnit... Jenže, když někde (sice s přestávkami) pracujete od roku 2004, tak to není zas tak jednoduchý. Máte pocit, že vám cestu musí zkřížit něco fakt velikýho. A pak jsem poslouchala TED talk s názvem Stop searching for your passion, ve kterém Terri Trespicio mluví o tom, že si někdy představami o svém vysněném životě zavíráme vrátka k jiným příležitostem. Díky tomu jsem se otevřela novým příležitostem a i když jsem si změnu naplánovala až na leden, do hledáčku mi vstoupila práce snů. Jako fakt. Zůstala jsem v kultuře, můžu pracovat na zkrácený úvazek (za peníze, u kterým nemám po letech ve státní správě pocit, že se prodávám pod cenou) a můj šéf a kolegové jsou jak vystřižený z nějakýho článku o firmách 21. století. Každý den, když vcházím do úžasné budovy DRNu, se musím štípnout, že se mi to nezdá... Kromě toho začal Erwín chodit do školy, což přináší do naší domácnosti nové výzvy. Naštěstí ale přechod do první třídy není tak dramatický a zvládáme to všichni celkem v pohodě. O tom ale třeba až někdy jindy, protože venku je krásně, že se jdu projít a nasát trochu sluníčka. Doufám, že vy si tohle krásný počasí taky užíváte a pokud v životě řešíte potřebu nějaké změny, tak teď je ten správný čas se na ni zaměřit!
---
*Nemůžu nepoznamenat, že jsem si obě koupila v originále v Levných knihách/Budget Books v Lazarské. České verze by mě díky těm šíleným obálkám teda dost odradily. Vy se ale odradit nenechte, obě stojí za přečtení. A nakladatele bych chtěla (pokud jim nějaká "výstřižková" služba tenhle článek vyjede) poprosit, aby se víc zamýšleli nad estetikou svých - jinak úžasných - knižních počinů...