pátek 30. ledna 2015

Tubišvatový víkend

Pomalu se doma připravujeme na Tubišvat – Nový rok stromů. Mnoho židovských komunit si touto dobou kromě blížícího se jara připomíná i různá ekologická témata, v Izraeli se vysazují stromy. Domácí oslavy Tubišvatu mají relativně krátkou tradici a tím pádem nejednotnou tvář.  Oblíbené jsou rodinné či komunitní sedery (hostiny), během nichž se podává jídlo, které buď obsahuje plody stromů, nebo "sedm druhů," kterými podle Tóry oplývá země izraelská - tedy pšenici, ječmen, vinnou révu, fíky, granátová jablka, olivy a datle. Někdo servíruje 15 druhů ovoce. Já mám Tubišvat moc ráda a budu se snažit vnést jeho atmosféru k nám domů už během víkendu...

čtvrtek 29. ledna 2015

Óda na Typošku

Právě vyšla publikace Dějiny československého komiksu 20. století, kterou z větší části navrhoval Typoška. Obsahově je výjimečná - klobouk dolů před jejími autory. Mně se ale nejvíc líbí ten její krásný kabátek. Myslím si, že se Typoškovi a jeho kumpánům náramně povedla a jsem za to na něj náležitě pyšná. Však se můžete přesvědčit sami...

středa 28. ledna 2015

TO CHCI! / VYHRÁT S DEJMIDAREK!

Už asi víte, že díky projektu Dej mi dárek nemusíte jenom stát u výloh a snít o tom, že dostanete to, po čem tajně toužíte. Můžete si tu totiž založit svůj vlastní seznam přání a ten pak nenápadně ve správnou chvíli podstrčit svým milým a zlatým. Pro marnotratníky jsou pro inspiraci připraveny i kolekce od pěkné řádky blogerů. Sama jsem jednu minulý rok taky připravila. A to právě běží. Právě se totiž koná soutěž o ten nejhezčí blogerský wishlist. Pokud se vám ten můj líbí, vyjádřete mi prosím vás tady svoji podporu nějakým vtipným komentářem. Tři nejvtipnější komentátoři dostanou od Dejmidarek poukazy v hodnotě 500 korun na nákup v Nordic Day a 250 korun do eshopu Zoot. Vítězná blogerka nebo bloger pak za odměnu dostane jeden dárek ze svého seznamu. Že bych už konečně díky vám měla toho psa?!?

úterý 27. ledna 2015

Sto dvanáct týdnů

Tentokrát jsem Erwína sladila do žluta, dnešní příspěvek bude totiž o barvách. Erwín už je umí docela slušně pojmenovávat několik týdnů. Jenže kdo by stíhal ty jeho pokroky včas zaznamenávat? O svátcích jsme byli na návštěvě u bráchy, který má o několik let starší holčičky, a tomu prý dětská doktorka poradila, že se mají barvy pro takhle malé děti nějak pojmenovat. Červená je pro ně prostě moc abstraktní, ale jahůdková je jim už jasná. Zdá se mi, že Erwín barvy ale docela dobře chápe a naše pojmenování s danou barvou rovnou spojí. Je ale pravda, že mu od té doby jde to určování barev líp. Když chce nějakou věc popsat je travičková zelená, jahůdková červená, borůvková modrá, pomerančová „oanžová,“ bobiková (hnědá), filajová, černá (k těm žádné přirovnání nemá) a samozřejmě žlutá sluníčková. Ve školce visí hned u vchodu plakát romské kapely a Erwín často o jeho osazení prohlásí „pán čokoládovej.“ Strávila jsem v Americe příliš dlouhou dobu na to, aby mi to přišlo prostě trošililinku nekorektní. Tak jsem se mu snažila vysvětlit, že tohle se o lidech neříká, že by je to mohlo mrzet. Jenže jakým ekvivalentem to pro dítě, které má prostě potřebu teď všechno pojmenovávat, nahradit? Řešili jste to nějak – myslím spíš s většími dětmi. Erwín je samozřejmě ještě příliš malý na to, abych se tím nechávala nějak zásadně znepokojit. A jak jste svoje děti učili barvy? Šlo to hladce?

pondělí 26. ledna 2015

Evžen a Debžen / Na celnici

Evžen a Debžen jsou zpět! A letos s nimi budeme každý měsíc slavit nějaký pěkný (ne)významný den. Na dnešek třeba připadá Mezinárodní den celníků. Takže jestli nějakého znáte, pošlete mu od nás pusu a malý vtípek.

Naše zimní kosmetická výbava

Co se týče kosmetiky, jsem poměrně konzervativní. Mám svoje oblíbené značky a jen nerada se svou pletí (a peněženkou) experimentuju. Když se narodil Erwín musela jsem se trochu zorientovat v nabídce produktů pro děti. Omrkla jsem několik značek a vybrala Weledu, od které jsem pořídila veškerou Erwínovu kosmetickou výbavu. S jejich produkty jsem spokojená, ale poslední dobou mi najednou přestaly vonět. Vrací mi totiž vzpomínky na ne úplně příjemné šestinedělí.  A byl tedy čas poohlédnout se po nějakém náhradníkovi...

pátek 23. ledna 2015

Pečení s Kitchenette



Své nadšení z dárku od internetového knihkupectví Martinus, které mi o svátcích poslalo kuchařku Kitchenette / Rok v kuchyni, jsem s vámi už sdílela. Původně jsem se bála, že pro mě bude z větší části nepoužitelná, protože bude obsahovat příliš mnoho masových receptů, které nevyužiju. Blog Kitchenette mám ale moc ráda, tak jsem po ní stejně tajně toužila. A ukázalo se, že pokrmy z masa v ní sice nějaké jsou, ale přibližně půlka receptů připadá na pečené dobroty včetně několika chlebů, dortů a koláčů. A to mi přijde vhod, protože jako pekař-amatér se v receptech někdy ztrácím. V zahraničních kuchařkách si nevím rady se správným výběrem mouky, ani jakým množstvím nahradit sušené droždí tím normálním a pořád moc nerozumím rozdílu mezi „butter“ a „shortening“ v jednom receptu. V téhle krásné knize je ale všechno pěkně vysvětleno a droždí je uváděno jak v sušeném tak v nesušeném množství. Minulý pátek jsem na šábesovou večeři připravila podle Kitchenette první dezert a jak už jsem tušila z ohlasů ostatních, Francouzský jablečný koláč slavil úspěch. Kromě toho, že byl moc dobrý, byl i tak jednoduchý na přípravu, že se ho dneska chystám péct zas. A tentokrát opravdu z jablek, které jsme si o víkendu přivezli od rodičů. Ten první byl totiž s ananasem a imitoval Pineapple Upside-Down Cake, který jsem vždycky chtěla vyzkoušet. Připadala jsem si sice trochu jako Babica, ale jablka jsme doma neměli a jít s Erwínem na poslední chvíli něco kupovat by nemuselo vůbec skončit pečením. Úspěch mě motivoval a brzy se pustím i do dalšího pečení. Vyhlídnuté mám Dýňové muffiny, Křehký mandlový koláč se švestkami, na který asi použiju jiné ovoce, protože do švestkové sezóny to asi nevydržím, a sefardskou chalu, o které jsem se už zmiňovala tady.
---
Internetovému knihkupectví Martinus tímto ještě jednou moc děkuju a jako Typoškova žena si neodpustím zmínit, že mě na knížce malinko zklamalo, že není vizuálně víc podobná svému blogovému předchůdci. Ten je prostě o malinko hravější a to mě na něm ba.

DÁNSKÁ KOSMETIKA / VÍTĚZKY


Soutěž o dánskou bio kosmetiku Urtekram skončila. Nejvíc z vás si přálo vyzkoušet tělové mléko s vůní severské břízy, které poputuje Petře Alexové. Druhým favoritem bylo mléko s vůní růže, který vyhrála Jana Horníková a nejméně exotická vám přišlo mléko aloe vera, které získává Biela Macka. Holky a kočko, moc vám gratuluju a ozvu se vám na e-mail!

čtvrtek 22. ledna 2015

Podnik pro malý i velký hipstery

Moment je příjemná veganská kavárna kousek od Jiřáku. Nemáme ji zrovna po ruce, ale parkrát už jsme v ní byli. Většinou bez Erwína a/nebo bez foťáku. Nedávno jsem tam ale zavítala na sraz s kamarádkou, která zrovna žije v Bruselu, a návštěvu konečně pojala reportážně. Protože každá cool matka by sem měla aspoň jednou vzít svoje dítka, aby nasály tu pravou hipsterskou atmosféru!

středa 21. ledna 2015

TO CHCI! / OPTIMISMUS PRO VŠECHNY






Když byl Erwín ještě u mě v břiše, přála jsem si pro něj (a pro sebe) tři věci – aby měl jako miminko malou hlavičku, byl na mě hodný a aby byl optimista. Většina lidí si pro svoje dítě přeje hlavně zdraví, já si ale myslím, že optimismus je daleko lepší vklad do života. Nějaká ta nemoc jednou potká každého z nás a optimista se s ní popasuje daleko líp. Navíc znám kolem sebe spoustu zdravých a zaopatřených lidí, kteří se pořád kvůli něčemu trápí a stresují. A při čtení knížky Eat That Frog, o které jsem se už zmiňovala v článku o kreativní prokrastinaci, se mi to potvrdilo. Autor v ní cituje dlouhodobou studii psychologa Martina Selingmana, který dospěl k závěru, že optimismus je nejdůležitější vlastnost, která nám pomůže zajistit úspěch a štěstí v osobním i v pracovním životě. Pokud vám nebyl dán do vínku, lze ho v sobě probudit. Optimisté se totiž podle Martina Selingmana vyznačují čtyřmi základními vlastnostmi, které v sobě lze vypěstovat. Optimista hledá v každé situaci to dobré. Ať se stane, co se stane, vždycky se snaží najít nějaký pozitivní aspekt. V nesnázích optimista hledá možnost, jak se něčemu přiučit a životní karamboly bere jako výzvy. U každého problému se optimista snaží hledat řešení místo toho, aby jenom trpce hořekoval a osočoval ostatní z neschopnosti či nespravedlnosti. A v poslední řadě optimista hledí dopředu a nebabrá se v minulosti. Přemýšlí o svých cílech, mluví o nich a snaží se je realizovat.

úterý 20. ledna 2015

Sto jedenáct týdnů

Erwín s další oblíbenou knížkou – O smutném tygrovi. Krásně se hodí k tomu, co už si chci nějakou dobu poznamenat. Erwín je totiž docela citlivé dítko, které má navíc tendenci svoje pocity pojmenovávat. Když je smutný oznámí nám: „Adámek smutný.“ nebo „Adámek pláče.“ Když ho chlácholíme, aby neplakal, odsekne nám: „Plaká!“ Za chvíli je mu ale většinou zase hej, což hned hlásí: „Adámek se směje.“ Ve školce mají nové „miminko,“ které samozřejmě po ránu trochu brečí. Erwín je z toho celý nesvůj a empaticky brečí s ním. Tety tak musí chlácholit oba dva. Radíme mu, aby šel nového kluka pozdravit a rozveselit třeba nějakým autíčkem. Sám navrhl, že by ho mohl polechtat. (Díky, této Zuzko!) Pozná na sobě, i když je unavenej a pak prostě řekne: „Adámek spinkat.“ Pak sice většinou dodá: „Do velký postele.“, což znamená, že se rochníme v naší posteli. Dřív spal Erwín po uložení do svojí postýlky jako dřevo. Teď už si pravidelně před spaním povídáme, čteme a hrajeme s auty. A zpíváme. Nejraději má teď písničky, kterým říká trumpeta (Jede, jede, poštovský panáček) a kladivo (Pec nám spadla). Přes den si zpívá travičku zelenou a poslední dobou i českou obdobu písničky Head, shoulders, knees and toes. A když jsme u té angličtiny, slušné odposlouchává z youtube anglická slova. Vypadá to, že mu jazyky půjdou samy, v čemž ho - pokud mu to vydrží - rádi podpoříme.

pondělí 19. ledna 2015

Přistála u nás Raketa...

...a je boží. To, že Labyrint vydává jedny z nejkrásnějších knížek u nás, je známá věc. Knižní sbírku, která se zčásti skládá právě z jejich produkce, jsme Erwínovi založili, když byl ještě v břiše. Pomalu k nim teď dorůstá a miluje je. Samozřejmě má i nějakou tu reedici klasických pohádkových knížek v často ne úplně povedeném provedení, ale obecně se mu snažíme tříbit vkus. Ostatně Typoška je vystudovaný typograf a já estét, který se pro hezkou věc rád praští přes kapsu. Když jsem se tedy dozvěděla, že kromě knížek teď bude Labyrint vydávat i vlastní časopis pro děti, měla jsem velikou radost. A opravdu se jim povedl! Tvoří ho parta lidí, kteří jsou s tímhle nakladatelstvím spojení, což je na jeho podobě znát. Najdete v něm několik komiksů, vystřihovánek a her, ale i recenze knížek (nejen od Labyrintu), cestovatelské tipy a recepty, které zvládne každé malé dítě. Časopis je sice určen až pro děti od pěti let a na většinu aktivit si musí Erwín ještě chvilku počkat, i tak se mu ale první číslo Rakety líbilo. Ostatně podívejte se na něj sami...

pátek 16. ledna 2015

Malý Andy Warhol


Moc jsem se těšila, až budu moct chodit s Erwínkem na výtvarné dílny do Národní galerie. V práci jsme kdysi podobné pořádali a navíc mě na ně poslední rok svými příspěvky pravidelně lákala Rosa Mitnik. Včera ta doba přišla a my vyrazili! O uměleckém tvoření jde ještě trochu pochybovat, ale užili jsme si to náramně. Tématem byl dům v domě. V našem podání to spíš byly čáry na papír, stavění komínu z dřevěných kostek a seznamování se s kladivem. Ohoz měl ale Erwín stylovej, to zase jo. Pokud chcete svoje dítka taky vystavit výtvarným aktivitám, návštěvu Veletržního paláce vám vřele doporučuju! Dílny jsou každý týden. Nemusíte se nikde hlásit, stačí přijít, zaplatit šedesát korun na hlavu, za které ale dostanete i vstupné do stálých expozic a přiložit ruku k dílu. Více informací a program najdete tady. Umění a víkendům zdar! 

čtvrtek 15. ledna 2015

DÁNSKÁ BIO KOSMETIKA / GIVEAWAY

Nedávno na český trh vstoupila nová značka organické a bio kosmetiky Urtekram. Tato společnost byla založena v roce 1972 v Dánsku a dnes patří k největším výrobcům BIO potravin a přírodní kosmetiky ve Skandinávii. Erwína už několik týdnů mažeme jejich dětským tělovým mlékem, které obsahuje vyživující rostlinné oleje a bambucké máslo. Ze zimy měl dřív kůži jako struhadlo, které mu ale po několika dnech poctivého natírání zmizelo. Mléko, stejně jako všechny kosmetické produkty této značky, neobsahuje žádné syntetických tensidy, parabeny ani jiné konzervační látky či pafrémy a je tak vhodné i pro tu nejcitlivější pokožku. Uterkram mi nabídl, že si pro vás můžu do soutěže vybrat nějaké produkty na vyzkoušení. Většina z vás, co čte můj blog, jsou maminky a tak se nabízela dětská kosmetika. Pak jsem si ale řekla, že o svátcích toho děti dostaly habaděj a naopak bychom si nějaký ten dárek zasloužily my. Nakonec padla volba na tělová mléka. Na výběr máte tři - Aloe Vera, Růže a Severská bříza. Kromě extraktů, po kterých jsou pojmenované, obsahují spoustu dalších vyživujících látek. Ostatně mrkněte sem a posuďte sami. A potom se zapojte do soutěže a držte si palce, aby se na vás usmálo štěstí!

Podmínky soutěže:

1. Napsat mi do komentáře, které mléko by vám udělalo největší radost + zanechat svůj kontakt
2. Mít lajknutý FB mého blogu
3. Lajknout FB Urtekram.cz

Na soutěž máte přesně týden, tedy do půlnoci čtvrtka 22. ledna. Vítěze oznámím v pátečním postu.
---
A až se budete dívat na ta mléka, překlikněte i na další produkty. Já bych třeba moc ráda vyzkoušela jejich bio deodoranty, zubní pasty a tělový olej, který je vhodný pro malé i velké.

středa 14. ledna 2015

TO CHCI! / MODRÉ NEBE

Včera jsem si cestou do práce prostě musela vyfotit nebe. Jeho modř mi spravila náladu. A to i přes zjištění, že si svou ranní dávku kofeinu v kavárně Ema tentokrát nedám, protože celý tým jel běžkovat. (!) Tak moc bych si přála trávit zimu někde, kde svítí každý den sluníčko! Co vy? Taky vás včerejší počasí potěšilo? 

úterý 13. ledna 2015

Sto deset týdnů

Dalších deset týdnů za námi. Vysloužil si očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, se kterým jsem čekala, až mu budou dva roky. U paní doktorky se choval vzorně. Pěkně pozdravil, okoukl ordinaci a nastavil ručičku. Po upozornění, že to trochu píchne, pípnul au, vyfasoval náplast, znalecky si jí prohlídnul a poprosil: "ještě jednu!" Slíbili jsme mu, že za půl roku se dočká. Náplastí a "pígem" se chlubí dodnes. Náplast totiž pořád pěkně drží a obávám se, že její sundávání bude horší než samotná injekce… Na obrázku je se zvířátky z Dupla, které dostal od babí. Spoustu hraček jsme schovali a teď má ve svém hracím košíku jenom Duplo a svoje milovaná vozítka. Taky jsme ubrali z knihovničky asi půlku knížek a všimla jsem si, že si je teď častěji sám od sebe vezme a prohlíží. O víkendu u nás byla na lívancové snídani kamarádka a obdivovala, jak máme doma hezky uklizeno. Míň věcí se holt uklízí líp. Schovávání a obměňování hraček a knížek všem vřele doporučuju! Kromě toho jsme o víkendu podnikli rychlou cestu do Kladna a v neděli se jeli poveselit za babí a dědou do Počernic. A konečně jsme taky pověsili krásný plakát Noemovy archy z Designville a z postýlky mu vykukuje lemur od strejdy Kuby, kterej vypadá čtyřprocentně a proto mu ho koupil. A taky vymyslel další veleroztomilé slovo. Nosorožci říká „očomorec.“ Úplně si to říká o nějaký příběh s bláznivým obrázkem nového tvora... A takhle dělá slon! Tůůů.

pondělí 12. ledna 2015

Jedno nebo dvě děti?


Poslední dobou řeším zásadní dilema. Jedno nebo dvě děti? Erwín je báječné dítě a někdy si říkám, že by mi bohatě vystačil. Vyrostla jsem ale s představou, že budu mít děti dvě. Moje maminka byla jedináček a moc tím trpěla. Kdykoliv jsme se s bráchou v dětství handrkovali, připomínala nám, že si vždycky moc přála sourozence a my si jeden druhého vůbec nevážíme. Nějak jsem tedy předpokládala, že být jedináček je smutné a i teď zvažuju, jestli by Erwínek nebyl bez sourozence nešťastný. Navíc mě dojímá, když vidím, jak se k sobě mají děti mých kamarádek. Ta nejčistší láska, kterou si navzájem věnují. Na druhou stranu je i spousta lidí, kteří si se sourozenci nerozumí, žárlí na ně a nesou si pak životem opačné trauma než moje mamka. Podle posledních výzkumů jsou navíc údajně nejšťastnější rodiče jedináčků. V době kdy od života očekáváme víc, než jen čisté děti a vypulírovanou domácnost, se holt všechno s jedním dítětem líp stíhá. Svou roli v tom hraje určitě i ekonomický faktor. Jedno dítě můžeme líp zaopatřit. A tím samozřejmě nemyslím, že mu můžeme koupit víc hraček a oblečení. Ostatně mýtus o nešťastných a rozmazlených jedináčcích výzkumy také boří. A tak se to ve mě mele. Zvládnu to ještě fyzicky? Dám ještě jeden porod? Co když mi trauma z toho předešlého nebo nějaká komplikace či můj - podle lékařů již pokročilý věk - brání šťastně otěhotnět a porodit ještě jedno miminko a já se raději ve své mysli připravuju na eventualitu, že se to prostě nepovede? Vydržím ještě nápor únavy a dalšího stresu, aniž by se to promítlo na mém vztahu k Typoškovi a Erwínovi? Nestane se ze mě cholerik, kterého rozlítí každá blbina? Byl by na tom v tom případě Erwín opravdu se sourozencem líp? Teď je nám spolu totiž moc prima. Jsme už sehraný parťáci. Na druhou stranu nepochybuju, že by nám druhé dítě přineslo spoustu radosti a milovali bychom ho nade vše. Typoška by druhé taky ještě bral, ale rozhodnutí nechává na mě. Řešili jste něco podobného? A jaký byl verdikt? A litovali jste někdy svého rozhodnutí?
---
Tady je několik zahraničních článků, ve kterých najdete odkazy na mnou zmiňované výzkumy: The Only Child: Debunking the MythsHaving it All by Raising Only One?Why do I keep apologising for having just one child? (Maybe it's because I'm one of six)Why I Don't Regret Having My Second Child a Wikipedia/Only child

pátek 9. ledna 2015

Hezký víkend & můj malý příspěvek na blogu Kafe a dort

Během svátků mi přišel krásný dárek z internetového obchodu Martinus - kuchařka Kitchenette / Rok v kuchyni! Už ji mám snad stokrát prolistovanou a moc se těším, až nějaký recept vyzkouším. Předběhla mě ale Veronika z blogu Kafe a dort, která už několikrát pekla její chalu. Jak se jí povedla se můžete dočíst tady. V článku najdete i krátké pojednání o tomto slavnostním židovském chlebu, o které mě poprosila. Hezké počtení a ještě hezčí víkend!

středa 7. ledna 2015

Kreativní prokrastinace a další předsevzetí


Loni jsem si předsevzetí dala hned deset a jakžtakž se mi je podařilo splnit. Na kriminalistické pořady se dívám bez Erwínka, se kterým si teď daleko víc (vy)hraju. Radost a veselí u nás panuje téměř neustále - i když je smích občas proložen pláčem, který lze ale většinou lehce zahnat. Pravidelně cvičím a knížek jsem přečetla dokonce víc, než jsem chtěla - i když se ne vždy jednalo o hodnotnou literaturu... S čím ale bojuju nejvíc je organizace času tak, abych stihla všechno, co chci, a ještě si aspoň občas dopřála čas ve dvou s Typoškou, vídala se s kamarády a skoro každý večer nevysedávala u počítače a doháněla resty. Letošní předsevzetí je tedy jenom jedno - využít svůj čas na maximum!

úterý 6. ledna 2015

Sto devět týdnů



Erwínek si v poslední době oblíbil knížku Krtek a jeho svět, kterou mu dal Typoška. Je to taková kompilace deseti "vyučovacích" leporel s krtečkem. Zvířátka už zná, ale naučil se díky ní třeba vyjmenovávat několik hudebních nástrojů  a trénuje si celé věty. Je úžasný pozorovat, jak ho učení nových věcí a objevování světa baví. Pořád mluví a pořád něco komentuje a už mu to opravdu moc hezky jde. U některých písmenek si trochu šlape na jazyk, což ale dodává jeho projevu notnou dávku roztomilosti. Některá slova si trochu upravil. Mezi naše nejoblíběnější patří bibiláda (marmeláda) a kikililí (tak dělá kohout). Občas v tramvaji o někom prohlásí "pani stará" nebo jedné paní říkal pán a já mu musela diplomaticky vysvětlovat opak. A už měl i první opravdickou konverzaci s babí po telefonu. Do té doby jí byl schopen akorát tak zařvat do sluchátka "Ahoj, babííí!" a teď už je schopen s ní vést minikonverzaci třeba o tom, co měl ve školce k obědu. No a jak vidíte, dudlík je stále kamarád, i když už jeho dudání omezujeme a s nočníkem je taky pořád na štíru. To se ale snad brzy poddá!

pondělí 5. ledna 2015

Rekapitulace roku 2014

Další rok je za námi. Přinesl povětšinou samé dobré věci a na ty je potřeba čas od času vzpomínat. Opět jsem si pro sebe i pro vás připravila přehled toho nejlepšího za rok 2014.

pátek 2. ledna 2015

Sněhulák pro dobrou věc



Už jste si letos postavili vlastního sněhuláka? My zatím ne, ale až se do toho pustíme, určitě se s ním zapojíme do projektu 4. SNĚHULÁKOVÁNÍ CDV, které pořádá Centrum dobré vůle z Chebu. Jeho zakladatelka a ředitelka Hana Růžičková na FB vysvětluje, jak sněhulákování vzniklo: "Před 4 lety mne požádala kamarádka, která jela na chemoterapii do Prahy, abych ochránila jejího sněhuláka, kterého postavila pro děti na své zahradě. Měla z léčby strach. Řekla jsem jí, že se určitě uzdraví a svého sněhuláka uvidí, počká na ni. Moc mi tenkrát nevěřila. Vzala jsem sněhuláka do dvou termotašek a odvezla ho do kopců, kde byl sníh. Tam na ni počkal a když přijela domů, v termotašce (trochu zmenšený...) se k ní vrátil. Po čase se opravdu uzdravila." A dodává: "Sněhulák se pro CDV stal symbolem víry a uzdravení." Moc mě tenhle příběh i nasazení Hanky dojalo. Všem, kdo potřebují svoje sněhuláky letos chránit, přeju, aby se uzdravili a postavili jich v příštích zimách ještě nejmíň sto!
---
Pokud se chcete se svým sněhulákem fotkou do projektu také zapojit, podrobnosti najdete zde

čtvrtek 1. ledna 2015

KALENDÁŘE / VYLOSOVANÍ

Konečně se dostávám k vyhlášení vítězů giveaway o krásné kalendáře. Rozdělila jsem si vás podle skupin podle toho, který kalendář se vám nejvíc líbil a pak v každé skupině vylosovala vítěze. A tady už jsou jména šťastlivců! Krásný kalendář vyhrává Lenka, Dětský kalendář Marta Hefková a Kočičí kalendáře poputují Ivetě a Evě. Holky, moc vám gratuluju! Napíšu vám, abychom se domluvily, kam vám mám kalendář poslat.
---
Pokud se vám kalendář líbí a nevyhráli jste, tady je seznam obchodů, kde se dají kalendáře od vydavatelství ScrumAGE koupit.