Rekapitulace roku 2014

Další rok je za námi. Přinesl povětšinou samé dobré věci a na ty je potřeba čas od času vzpomínat. Opět jsem si pro sebe i pro vás připravila přehled toho nejlepšího za rok 2014.

Nový rok jsme začli slavostním brunchem, na kterém jsem servírovala izraelskou lahůdku šakšuka. Verzi receptu od Yotoma Ottolenghiho najdete tady. Z Erwína se stal náruživý prohlížeč knížek, což mu vydrželo doteď. Na téhle fotce je mu 59 týdnů. Slavili jsme zrovna Tubišvat - nový rok stromů a tak si prohlíží tematickou literaturu. V lednu taky dostal svého kámoše zajdu, se kterým se dodnes při spaní muchluje. Jedním z nejčtenějších článků za celý uplynylý rok byl Rodičem levně a šťastně, který byl inspirovaný esejí v The Telegraph o londýnské mamince, která se rozhodla neutratit za svého dvouletého syna jeden rok ani penny.

Únor byl pro můj mateřský život zlomový. Začala jsem totiž pracovat jako koordinátorka pofilmových debat na festivalu Jeden svět. Bylo to jenom na pár měsíců a na částečný úvazek. Občas bylo trochu stresující vybalancovat práci, která pro mě navíc byla nová, a čas na Erwínka, ale celkově to bylo pro mě moc přínosné.  Erwínkovi skončilo cvičení v The Little Gym, což nám bylo líto, ale po spočítání časových a finančních možnostech jsme se rozhodli nepokračovat. Dodnes ale na to cvičení moc ráda vzpomínám.  Naopak jsme párkrát zavítali do školky s hracím koutkem a coworkingovým centrem  Family and Job, o kterém jsem psala tady, a které už bohužel neexistuje. Zaujal vás i článek o dětském jídle s názvem Jídlo pro princezny a piráty.

První půlku března mi plně zabral festival Jeden svět. Po jeho skončení jsem si trochu oddychla a pořádně si Erwínka užila. V 65. týdnu začal konečně říkat máma, ochutnal první zmrzlinu, navštívili jsme společně prodejní galerii Kurátor a připili si na jaro.

Duben byl ve znamení aktivního odpočinku a nabírání sil do dalších životních etap. Poslední dubnové pondělí jsem totiž nastoupila a částečný úvazek zpátky do práce, připravovala si přednášku na Holešovice Street Food Festival o tom, jak přežít mateřství ve zdraví, s velkou nadějí založila naší zahrádku v Prazelenině a pro Dejmidárek připravila kolekci věcí, které by mi udělaly radost. Slavili jsme Pesach a Erwín byl poprvé na Matějské. A takhle vypadal náš denní režim.

Na květen jsem si pro vás připravila sérii rozhovorů o rozdílech ve výchově s maminkami, které žijí dlouhodobě v zahraničí. Vyhrála jsem cenu čtenářů a fanoušků na facebooku v soutěži LOHAS Bloggerka roku 2014 a byla jsem poprvé a zatím naposledy vyzvaná k tagu, který se jmenoval V peřinách. S Erwínkem jsme trávili spoustu času v Prazelenině, kde vyzkoušel i svoje první holinky a otestovali jsme i dvě pizzerie, které pro návštěvu s dětmi vřele doporučuju.

Kromě toho, že bylo Erwínkovi 1. června rok a půl, byla největší událostí června návštěva Barcelony ve dvou, která vydala na několik článků! Aby to Erwínkovi nebylo líto, vzali jsme ho slavit Šavuot do Boskovic, kde jsem měla šiur (přednášku) o výchově dětí podle mojí oblíbené knížky Raising a Child with Soul od Slovie Jungreis-Wolff, z které vyšel i článek Jak vychovat dítě s duší. Kromě toho jste si mohli přečíst sérii rozhovorů se správnými táty o tom, jak vnímají rodičovství.

Červenec jsme strávili v Praze, odkud jsme podnikali výpravy do okolí. Jezdili jsme za mými rodiči do Počernic, podnikli výlet do Černošic, užívali si pikniků ve Stromovce i malých radostí, jako jsou dlažební kostky...

Srpen byl také pestrý. Navštívili jsme festival Barevná devítka, který vám příští rok náramně doporučuju i průvod Gay Pride Parade. V blogovém životě mě postihla menší internetová krize, v osobním životě jsem šla ale do sebe a přihlásila se na kurz jógy, který mě motivoval k dalšímu cvičení, které pravidelně praktikuju dodnes.

Září bylo co se týče blogu taky chudší, užívali jsme si totiž v nevirtuálním světě! Navštívili mě kamarádi z Ameriky, s kterými jsme byli třeba v petřínském (o)bludišti,  snažili jsme se trochu na poslední chvíli houbařit, vzali Erwínka do Technického muzea a do zoo a slavili židovský Nový rok!

Předposlední měsíc roce jsme si nechali udělat od kamaráda Vojty rodinný portrét ve Stromovce a začali se připravovat na Erwínkovi druhé narozeniny a blížící se svátky. Vzpomínala jsem na uplynulých 100 týdnů s Erwínem, přemýšlela, co mu upeču za dort, a co si dáme za dárky.

Prosinec utekl jako voda, podobně jako celý předchozí rok. Napsala jsem několik článků o chanuce, založila si instagramový účet, uspořádala několik giveaway a těšila se na příští rok, který snad bude stejně hezký jako ten loňský!
---
Rekapitulaci za rok 2013 najdete tady.