Naplánovali jsme si s Typoškou dlouhý víkend, který ale díky počasí nevyšel úplně podle našich představ. V pátek jsme vyrazili na Francouzské trhy. Vzali jsme s sebou deku a těšili se na malý piknik jako loni. Místo toho nás ale pěkně vyhnal děšť. Stihli jsme se naštěstí schovat v blízké kavárně, najít zajímavou knížku Toulky Prahou z roku 1973 a pak si za mrholení koupit loďku sýra na ochutnání, pár gramů domů a lahev rosé k večeři. Bylo to ale fajn a naštěstí nás čekala ještě lepší sobota...
Vypravili jsme se totiž na improtu výlet do Černošic. Chtěli jsme omrknout místní trhy, kde prodává svoje dobroty i Veronika z blogu Kafe a dort. Sice tam zrovna tento víkend nebyla, ale aspoň jsem si od její kamarádky, která za ní zaskakovala, koupila krabičku velkých makronek. Trh už skoro končil a navíc tam do nás pralo sluníčko, tak jsme se vrátili k nádraží, kde jsme si v blízkém klubu Ferenc Futurista skočili na kafe. Erwín si zahrál na piáno a my si na chvilku dali pauzu. Cestou na trh jsme se totiž díky mému skvělému orientačnímu smyslu pěkně prošli.
Vlakem jsme popojeli do Mokropsů a před cestou k řece si ještě skočili pizzerie Luna na oběd. Erwín si dal cestou šlofíka a celé odpoledne si pak pln energie užil. Kromě makronek totiž zažil hned několik věcí poprvé. Třeba poprvé viděl létající muže v paraglidu...
Pak nás čekala procházka kolem místních osad. Kdybyste se tu náhodou taky někdy šli projít a potřebovali třeba žebřík, válec na trávu nebo sadu na ping pong, tady jsme vám zaznamenala, u koho si je máte vyprosit.
Erwín statečně ťapal. Ušel snad celý kilometr. Pro popohnání jsme ho chvílemi nosili na koni, což se mu moc líbilo.
Cíl naší cesty vedl do Jedličkových lázní. Pokaždé když se do Černošic vypravíme tam aspoň na jednu skleničku zajdeme. Je to hned u řeky a tak trochu se tu zastavil čas.
Erwín si pohrál s pivními tácky a mohli jsme zase odfrčet směr Praha. Na neděli jsme vyrazili do Šárky. Ve 13:30 jsme za hezkého počasí vyrazili. Ve chvíli, kdy jsme se dvěma přestupy dorazili do cílové stanice se strhl veliký liják. chvíli jsme čekali, jestli se počasí neudobří a pak se rozhodli promáčení vrátit domů, kam jsme přijeli přesně po dvou hodinách. Sotva se za námi zavřely dveře, přestalo pršet a vrátilo se i sluníčko. No nic, příště to třeba vyjde...
Nechci rýpat, ale připadá mi, že na fotce máte spíš paraglide (padák) než rogalo. Ale to je jedno, určitě to bylo pro Erwína zajímavé zpestření. A chválím letní sestřih (vám oběma)!
OdpovědětVymazatDíky za pochvalu i za opravu! První rogalo tedy na Erwína teprve někde čeká... :)
VymazatRadko- děkuji moc za návštěvu! Opravdu škoda, že jsme se minuly. Doženem to zítra! Doufám, že makronky Erwínovi chutnaly, mému synovi je musím schovávat, jinak by jich snědl celý talíř na posezení.
OdpovědětVymazatNedávno s kamarádem ( 2 roky) trhl rekord, když společně snědli asi 20 makronek. Tak jsme se smáli, jaký gurmány to máme, kdyby věděli kluci, kolik jedna makronka stojí třeba u Paula:-)
Příště doporučuji ty Dobřichovice a pak zpátky okolo Berounky přes Cidrerii ve Všenorech! Tam by se ti určitě líbilo.
Veroniko, makronky Erwínovi chutnaly náramně. Kdybys doma ještě náhodou nějaké měla, zítra je od tebe koupím. :) Jsou opravdu výborný. Tip s Dobřichovicemi a výletem kolem Berounky zní moc dobře. Určitě se tam v létě vypravíme. Těším se, že se zítra poznáme!
VymazatTen účes ti moc, moc sluší! Na další výlet přeji moudřejší počasí:))
OdpovědětVymazatDíky a díky! :)
VymazatFotka s pivním táckem je nej :)))
OdpovědětVymazatOn je úplně miluje... :)
Vymazat