pondělí 14. července 2014

Katalánská kuchyně

Vždycky když někam jedu, těším se, co nového okusím. A do Barcelony jsem se těšila moc. Teplo a blízkost moře dávaly tušit, že místní kuchyň bude lehká a plná chutné zeleniny, šťavnatého ovoce a čerstvých ryb. Před odjezdem jsem si udělala malý průzkum a pak bedlivě nakukovala do výloh obchodů a do talířů místních strávníků. Dokud mám vše v čerstvé paměti, ráda se s vámi podělím o své kulinární poznatky.

Během naší cesty jsme neochutnali žádnou haut cuisine, i když pojíst pokrm inspirovaný restaurací El Bulli je lákavé. Při této cestě na to ale nebyl ani čas, ani finance. Stravovali jsme se převážně podle potřeby a až na pár výjimek jsme neměli žádnou restauraci vyhlídnutou dopředu. Nechali jsme si ale doporučit restauraci Kaiku, která se specializuje na paelly a pokrmy z ryb a mořských plodů. Psala jsem o ní už ve svém prvním barcelonském reportu. Tady bych se ráda podělila o jeden cestovatelský tip. Většina restaurací nabízí v době oběda (13:00 - 16:00) denní menu čítající předkrm, hlavní jídlo, jeden drink (můžete si dát i sklenku vína) a dezert nebo kávu - to vše za takových 10 - 15 euro. Všimla jsem si ale, že se o tuto informaci neradi s turisty dělí. Většinou jsme dostali katalánsko-anglické menu, ve kterém ovšem v anglické verzi denní menu chybělo. Takže bacha na to, často je potřeba se na denní menu ptát.

Tak a teď už k typickým jídlům. Začnu těmi zeleninovými. Jedním z nejtypičtějších katalánských jídel je Pa Amb Tomaquet neboli chleba s rajčaty. Janet nás upozornila, že ve většině obchodů visí rajčata, která jsou k tomuto pokrmu přímo určená. Jsou totiž pěkně šťavnatá, stačí je rozkrojit a opečený chleba jimi pěkně potřít. Tentokrát jsme tuhle lahůdku neochutnali, ale příště si určitě nějaká visací rajčata koupíme a na chleba namažem. Kdybyste to zkoušeli doma, podle fotek jsem pochopila, že je "košer" si pak na ten chleba nakupit i jiné pochutiny - ančovičky, vajíčka nebo sýr. Dalším typickým pokrmem jsou Calçots - grilované jarní cibulky nebo mladé pórky servírované s omáčkou Romanesco. Jedí se ale na jaře, takže ani je jsme neměli šanci okusit. Calçots se jí ve společnosti přátel a pojí se k nim i zvyk pořádání grilovaček k tomu speciálně určených, kterým se říká "calçotada."  Saláty se jí hojně a oproti těm českým jsem velké rozdíly nenašla. Jedním speciálním je však Empedrat - salát s fazolí, rajčat, cibule a zálivky z olivového oleje a octa. I ten však trochu připomíná něco, co se dá u nás koupit v lahůdkách. Zelenina se i hojně griluje.

Co se týče masa a ryb, uplatňuje se někdy v katalánské kuchyni princip May Y Mantagna (v překladu moře a hory). Katalánsko totiž není jenom moře, ale i hory a tak na talíři často najdete ryby i maso pohromadě. Ryby se jí často a na mnoho způsobů. Mezi typicky katalánské patří Esqueixada - salát z nakrájené zeleniny a kousků nasolené tresky, které se říká Bacalao, Fideuas - obdoba španělské paelly, jen se místo rýže používají krátké nudle a Suquet de Peix - ryby dušené s brambory, rajčaty a česnekem. Na maso jsem se moc nezaměřovala, jelikož ho nejím. Nešlo si ale nevšimnout všudypřítomných šunkových nohou, které visí skoro v každém baru a řeznictví. Ve výběru tapas bylo i několik různých salámů, například Butifarra.








Co se týče sladkého pečiva a dezertů, často jsem v cukrárnách viděla prodávat Coca de Sant Joan - chléb svatého Jana, který je posypaný kandovaným ovocem a tradičně se jídává na svátek tohoto světce 23. června a Coca de Llardons, který vypadá dost podobně jen je posypaný piniovými oříšky a cukrem s anýzem. Skrývá však v sobě škvarky, takže nic pro mě... Typickou sladkostí jsou i Panellets - různé druhy čajového pečiva, například marcipánové kuličky obalené v piniových semínkách. Mezi typické dezerty pak patří Crema Catalana - katalánská obdoba Crème Brulée, Mel I Mato - ovčí tvaroh servírovaný s medem a oříšky.

Až budete v Barceloně, nezapomeňte ochutnat osvěžující nápoj Horchata, který je připraven z podzemních mandlí. Mezi typické alkoholické drinky pak patří šumivé víno Cava, které se občas míchá s rozmixovaným ovocem. barceloňané si také rádi zajdou na Vermut se sifonem a tapas. A taky je Barcelona město ginu s tonikem. Místní piva Moritz a Estrella pak podle Typošky za ochutnání moc nestojí.

A na konec jeden zajímavý fakt, na který jsem při svém gastronomickém výzkumu narazila. Věděli jste, že první logo lízátka Chupa chups navrhl Salvator Dalí?

Pokud jste v Barceloně taky byli, budu ráda, když se v komentářích podělíte o svoje kulinární rady.
---
Předchozí reporty z Barcelony najdete tady a tady.







3 komentáře:

  1. Ahoj Radko- stihla jsi horchatu ochutnat? Já jsem si ji úplně zamilovala, ale nebyla to láska na první pohled. A teď se mi po ni stýská. Nevím, jestli se dá sehnat i v ČR.
    Jinak pro mě vzpomínky na pobyt ve Španělsku znamenají paella, skvělá horká čokoláda s churros a nezapomenutelná sangria s cavou a asi třemi různými panáky. No a samozřejmě crema catalana po obědě...asi by toho bylo víc:-)
    Jednou nás náš kamarád vzal do hor na typický katalánský oběd v délce 3 hodin, ale už si bohužel nepamatuji názvy těch jídel. Bylo to ale skvělé!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Veroniko, bohužel se mi horchatu ochutnat nepodařilo. Musíme holt do Barcelony aspoň ještě jednou...

      Smazat
  2. Vypadá to lákavě. Já mám ryby a celkově mořské plody ráda. Ráda zkouším nové recepty a ochutnávám nová jídla. Když je k tomu navíc nějaký prémiový alkohol , tak to nemá chybu.

    OdpovědětSmazat