úterý 22. července 2014

Osmdesátý pátý týden


Poslední dny tráví Erwín jenom v tílku a plínce, případně jenomv  plínce a občas nám doma běhá úplně nahatej. V tomhle počasí to ale jinak nejde... Taky už se pomalu zapojuje do chodu domácnosti. Nejvíc ho baví pomáhání při vykládání myčky a utírání (=rozmatlávání) jeho židličky. Minulý týden si při úklidu nádobí ukořistil pokličku a lžíci a hrál s nimi. Tak jsem ho s tím jeho nástrojem rovnou vyfotila. Vypadá to, že má pro hudbu smysl, to ale asi každé dítě. V sobotu jsme byli s Typoškou na krásném koncertě ve Smetanově síni Obecního domu a já si říkala, že se moc těším, až Erwína poprvé vezmeme s sebou. Vsadím se, že bude nadšenej a bude tleskat i mimo předepsanou dobu. Zatím muzicíruje jenom doma. Poslední dobou vyžaduje před usnutím chování a zpívání písniček, které mu na variaci hou hou sama skládám. Dokonce tento týden začal i "zpívat." Tutů tů tutů. A když někde slyší hudbu, začne se v kočárku kolíbat, div z něj nevypadne a k tomu mává do rytmu rukama. Sama jsem na žádný nástroj nikdy nehrála, ale vážně přemýšlím, že dám Erwína k nějakému hudebníkovi do učení... Jazykově zase pokročil. Kromě mámo, táto a tatííí, už chce přímo "Pepu" a jednou si hrál s mýma botama a říkal, že jsou "mámy". Někde se naučil říkat "sůšu" - to když se dožaduje sušenky a když má žízeň řekne "pití." Když něco dostane, upřímně se zaraduje a občas dokonce poděkuje roztomilým "kuju." A když něco sní(m), už nějakou dobou dává dlaně nahoru a řekne "není" a naopak, když je něčeho víc řekne "či" (=tři). Na starších fotkách pozná, že je mimi a nebo se identifikuje jako "ty." Rozlišuje i sem a tam a všechny kolem často zdraví čauuu a na rozloučenou zuřivě mává a volá papapá. Je to prostě společenskej panáček!



Jo a taky o víkendu poprvé viděl v potoce plavat ryby (byba!) a štípl ho komár. A to hned na třech místech...
---
Tílko: Tezenis od babí.

Žádné komentáře:

Okomentovat