úterý 29. července 2014

Osmdesátý šestý týden


Strávili jsme prodloužený víkend u babí a dědy v Žatci, kde mohl Erwín běhat nahatej po zahradě, plout v bazénu v nafukovacím vozítku, co vypadá jako člun, a dosyta se cpát vším možným. Nejvíc mu chutnalo, co si sám vyloudil k otrhání na místních plantážích - hlavně borůvky a maliny. A nakládané okurky, díky nimž řekl i svou první "větu:" "(O)kurky c(h)i!" V očích má pěkné rarášky a pořád vymýšlí, čím by nás pobavil. Moje mamka tvrdí, že to má po mně a je pravda, že si pamatuju, že jsem na jednom výletě asi tak ve druhé třídě rozesmála kamarádku tak, až se z toho počůrala... Už asi tři týdny si umí sám otevřít dveře a baví ho, jak nás může na různých místech bytu nečekaně překvapit. A taky se naučil nám lechtat nohy a zároveň zjistil, že vlastní nohy si polechtat nemůže... Na fotce je se skládačkama, které už jakž takž skládá. Zatím na ně ale nemá moc trpělivosti a víc ho baví auta, knížky a odrážecí motorka. 

Tady jsem ho ještě zachytila v ležérní podobě...
---
Tričko: Next od tety Mariany.

4 komentáře:

  1. :) Ležérna poloha je naj!!! je to šikulka inak ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Mě ten váš Erwín hrozně dojímá. Asi je to tím, že v něm vidím podobu s Motýlkem. Jako bych ty rarášky v očích viděla!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Doufám, že se kluci jednou potkají. Na rarášcích je nejlepší, že podle nich poznáme, že na nás něco chystá. Vždycky se mu v nich nejdřív šibalsky zableskne...

      Vymazat