Poslední dny často přemýšlím nad rolí sociálních médií v našich životech. Samozřejmě přinášejí mnoho negativ, ale pro mě osobně blogy, Facebookové a Instagramové účty přinášejí zajímavý a důležitý vhled do života ostatních žen. Je to asi poprvé v historii, kdy je ženský hlas tak přítomný ve veřejném prostoru. Když spekulujeme nad osudem žen v minulosti a nad tím, jak vnímaly svoji roli a snášely příkoří života, jako byla například mnohočetná úmrtí dětí, můžeme jen spekulovat. Ženský hlas totiž není v literatuře tak silně zastoupen, abychom mohli s určitostí říct, jak svůj život doopravdy vnímaly. Myslím, že je pro mnoho žen velkou útěchou, že v dnešní době mohou při svých otázkách a pochybách během několika kliků na počítači najít podobně smýšlející okruh lidí a nechat se jimi inspirovat, svoje problémy s mini sdílet a hledat u ostatních radu či pomoc. V uplynulých dnech se to týká hlavně obětí sexuálního násilí a obtěžování. Včera večer jsem narazila na haštag #MeToo u jedné své kamarádky - bývalé diplomatky a nyní úspěšné podnikatelky, která napsala, že všechny její životní role spojuje jedna věc. Před usnutím se mi pak vrátilo tolik situací, které mi byly nepříjemné a které by se lehce daly jako sexuální obtěžování označit. Naštěstí mě nikdy nikdo neznásilnil, ale...
