pátek 20. října 2017

Mluvme o tom! / #MeToo

Poslední dny často přemýšlím nad rolí sociálních médií v našich životech. Samozřejmě přinášejí mnoho negativ, ale pro mě osobně blogy, Facebookové a Instagramové účty přinášejí zajímavý a důležitý vhled do života ostatních žen. Je to asi poprvé v historii, kdy je ženský hlas tak přítomný ve veřejném prostoru. Když spekulujeme nad osudem žen v minulosti a nad tím, jak vnímaly svoji roli a snášely příkoří života, jako byla například mnohočetná úmrtí dětí, můžeme jen spekulovat. Ženský hlas totiž není v literatuře tak silně zastoupen, abychom mohli s určitostí říct, jak svůj život doopravdy vnímaly. Myslím, že je pro mnoho žen velkou útěchou, že v dnešní době mohou při svých otázkách a pochybách během několika kliků na počítači najít podobně smýšlející okruh lidí a nechat se jimi inspirovat, svoje problémy s mini sdílet a hledat u ostatních radu či pomoc. V uplynulých dnech se to týká hlavně obětí sexuálního násilí a obtěžování. Včera večer jsem narazila na haštag #MeToo u jedné své kamarádky - bývalé diplomatky a nyní úspěšné podnikatelky, která napsala, že všechny její životní role spojuje jedna věc. Před usnutím se mi pak vrátilo tolik situací, které mi byly nepříjemné a které by se lehce daly jako sexuální obtěžování označit. Naštěstí mě nikdy nikdo neznásilnil, ale...

...první cizí penis jsem viděla, když ho na mě plotem prostrčil chlap, který předtím podezřele dlouho obcházel naši zahradu. Možná jsem tenkrát byla ještě ve školce, možná to bylo první roky školní docházky. Tu mám ostatně ve své paměti zpestřenou chlapíkem, který si se svým penisem pohrával u cesty, po které jsem na základku chodila. Ještě před pubertou jsem, ačkoliv mnohokrát svými rodiči varována, sedla do auta muži, který mi nabídl, že mě sveze domů. Kolem našeho domu prosvištěl a zastavila ho až červená na semaforu. Dodnes mi přechází mráz po zádech při představě, co by se stalo o pár let později, kdy šla auta automaticky zamykat. Ve stejnou dobu jsem začala chodit na soukromé hodiny angličtiny. Ve vysočanském parčíku mi jednou neznámý mladík sáhl mezi nohy s tím, že se mu líbí moje džíny a nato se mě jal přemlouvat k tomu, abych s ním šla do blízkého domu a pomohla mu najít v šeru zvonek jeho kamaráda. Naštěstí jsem měla dost rozumu, abych s ním nešla. Kdyby mi předtím ale do toho rozkroku nešahal, asi bych mu ochotně odkráčela pomoct... Jindy mě na cestě domů oslovil starší pán s nějakou prosbou. Naše konverzace se rychle zvrhla k nemravným návrhům, které vyvrcholily jeho slibem, že společné cesty do jeho chaty budou naším sladkým tajemstvím. Když jsem reagovala negativně a chystala se odejít, hrozně se na mě rozzlobil, že "když nechci, neměla jsem se s ním vůbec bavit." Nevím, proč, ale výčitky svědomí, že jsem ho rozčílila, mě pronásledovaly ještě několik let. Prostě hodná holka, která chce být se všemi zadobře. Poslední léto základky mám spojené i s divokými hrami a pobíháním po parku s kluky z okolí. Byla jsem taková ta holka, co si vždycky spíš hrála s klukama. Tak tyhle hrátky skončili tím, že mi jeden z nich prozradil, že ti druzí plánují mě podržet a rozdat si to se mnou. Doteď mi vhání ta zrada, strach a ponížení slzy do očí. Studium střední školy mám zase spojené s učitelem, o kterém se říkalo, že po noci v jeho stanu na školním výletě si nejedna žákyně polepšila ze čtyřky na dvojku. Na gympl jsem jezdila vlakem a svoji sbírku podobných historek pak rozšířila třeba o pána, co předstíral, že usnul na protějším sedadle tak šikovně, že se jeho ruka octla v mém klíně. Navíc "spal tak tvrdě", že ho šlo jen stěží ode mě i za pomoci ostatních spolucestujících dostat. Pak jsou tu všichni ti chlápci, kteří pod respektovanými plátky schovávali erotické čtivo, které na mě v zápalu jejich četby občas vykouklo. Minimálně jednou pak byla tato četba doprovázena masturbací v kupé, kde jsme byli o samotě. Tou dobou se navíc v české společnosti zabydlelo to "roztomilé" slůvko sexuální harašení, které upevňovalo názor, že nějaké to sáhnutí na prsa či zadek přeci není zas až taková trága. Studium vysoké školy zase doprovázely fámy o profesorech, kteří byli při známkování shovívavější, když se přišlo na zkoušku s výstřihem či kratší sukní. A to jsem studovala teologii! Přiznám se, že jsem to jednou ze zvědavosti taky zkusila. Neměla jsem na sobě nic extra vyzývavého, ale i tak bylo mezi námi jasno a ten úšklebek zkoušejícího, že přistupuju na tuhle jeho hru, jsem si v sobě nesla ještě dlouho. Pak jsou tu všichni ti exhibicionisti - kromě toho od plotu a ze základky jsem potkala ještě minimálně tři - dva na mě ve tmě vyskočili někde z křoví, na jednoho jsem narazila v New Yorku asi tak 15 metrů od dětského hřiště. Bylo jich nejspíš víc, ale nějak jsem je pak přestala počítat... Na cestách po světě se mi taky občas stávalo, že mi někdo dával nemravné návrhy a nějaké to sáhnutí na sexuchtivou turistku z Východní Evropy už taky nejde spočítat. I tak mě ale dotaz kultivovaně vypadající chlápka, který dorazil se svým zánovním fárem do mé rodné vísky, aby zjistil, že místní nevěstinec se změnil na výrobu ponožek a navrhl, jestli bych s ním za peníze nešla já, mě docela zaskočil. V pracovním prostředí se mi vybavuje třeba šéf penzionu, ve kterém jsem strávila jednu zimu, který mě přes den poplácával po zadku a v noci opilý bil ve vedlejším pokoji svou ženu. Můj zahraniční přítel mě tenkrát chtěl bránit poločesky napsaných vzkazem, který způsobil menší skandál, který byl ukončen mým ujištěním oběma stranám, že přece o nic nejde... A nakonec docela čerstvá historka, kdy mi jeden kolega nepokrytě ve firemní kuchyňce oznámil, že "by ho potřeboval strčit do pusy." A tohle je jenom výčet vzpomínek, na které jsem si v rychlosti vzpomněla. Není jich málo, co? A jak jsem na většinu reagovala? Zasmála jsem se, pomyslela si své a odkráčela. Nějak jsem se totiž nikdy nenaučila (nebo spíš nenašla odvahu) podobných situacím čelit jinak. Když se mluví o sexuálním násilí, vždycky někdo vytáhne, že muže lze také znásilnit. Několik takových znám a vůbec nechci tohle téma marginalizovat, ale život ženy je provázen podobným rizikem daleko víc. Znásilnění je navíc jeden z mála zločinů, kdy se zvažuje míra zavinění napadené. Ptá se snad někdo oběti loupežného přepadení, jestli si za to náhodou nemohla sama, když měla na sobě tak drahou bundu? Proto je podle mě tenhle haštag tak důležitý. Málokterý chlap si totiž uvědomuje, kolik podobných zážitků má každá žena v jeho okolí. Musíme o tom s nimi mluvit! Třeba proto, aby nám lépe rozuměli A abychom společně vychovávali svoje syny k tomu, že prostě není akceptovatelné se k nám takhle chovat. A co jednou řeknu Adélce, až na ni někde poprvé vystrčí svůj penis cizí chápek? Nechci jí říkat, ať si z toho nic nedělá, že je to normální a takových pinďourů uvidí za svůj život ještě dost. Ale co jí mám místo toho poradit? Tak to vážně nevím...

10 komentářů:

  1. Radko, to je naprosto a totálně šílený! Je mi líto, že jsi musela takový věci zažívat. Myslím, že metoo je dobrá vlna, která odhaluje, kolik podobnýho svinstva se děje. A o tom je třeba mluvit a sexuální predátory zvicí Dominka Strauss-Kahna nebo Weinsteina sejmout. Trošku tu debatu v mých očích kalí přibývající případy Weinsteinovy kauzy ze strany hereček, který s ním v zájmu kariéry na ten pokoj zaskočily...ale to naprosto nic nemění na závažnosti toho, co tu píšeš. Já si třeba nikdy pořádně neinternalizoval pocit, jaký je bejt ženská v arabskym světě (ale i v Eeretzu), dokud jsme s mou ženou nebyli v Jordánsku na veřejný pláži. Teď už to vim, děs běs! Kdybys měla zase někdy mít takovej zážitek a já budu už zpátky, ochotně tomu dementovi rozbiju uslintanou tlamu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jakube, díky (i když doufám, že tvou nabídku nebudu muset nikdy využít)! Taky jsem ráda, že se o tom mluví. On to měl Weinstein s tím hotelovým pokojem dobře vymyšlený. Když potenciální herečky přišly, byly s ním podle některých výpovědí na pokoji i jiné ženy - asistentky nebo produkční. Jako ženská chápu, že i kdyby mi byla podobná situace podezřelá, přítomnost ostatních žen by mě uklidnila. Vinu možná tedy nesou i ony, že tu habaďůru s ním takhle hrály. Jenže i to je součást tý hry. Samy se nejspíš bály o místo a byla jim celá ta situace nepříjemná. A navíc jsou možná podobná setkání v týhle branži normální. Těžko soudit... No a otázka postavení žen na Blízkém Východě (a vlastně asi téměř všude mimo západní země) je otázka sama pro sebe. Nechtěla jsem tu výčet svých zážitků z cest po téhle oblasti rozepisovat, aby se celá ta debata nezvrhla v nějaký islámofobní manifest. Samozřejmě že jsem se tam taky mnohdy octla v nepříjemných situacích. Většinou se to ale vyřešilo zamáváním fiktivního snubního prstenu, který jsem si po několika zkušenostech pořídila. Jen jsem pak v následné debatě musela vysvětlovat, kde je můj manžel a proč ještě nemáme děti... :)

      Vymazat
  2. Radu, díky za článek! Pod tohle bych se mohla rovnou podepsat...

    OdpovědětVymazat
  3. Teda to si vůbec nedovedu představit. Mám velké štěstí, že mě nic takového nikdy nepotkalo.

    OdpovědětVymazat
  4. wow... nemám slov... tleskám za článek, za styl podání toho všeho...a za pravdu

    OdpovědětVymazat
  5. Moc diky za clanek. Jsem dost v soku a velmi me mrzi, ze mate tolik spatnych zkusenosti. Bohuzel je mi jasne, ze nejste jedina. Je to velmi ozehave a velmi aktualni tema, ktere je treba resit...

    OdpovědětVymazat
  6. Bohužel se z hastagu metoo stal hon na čarodějnice - muže. Desítky let stará obvinění a běda když obviněný řekne, že si nic nepamatuje.
    Mám v USA sestřenici a opravdu tam muži ženám nepodrzi dveře a nepochválí účes nebo oblečení, protože by mohli být nařčeni že sexuálního obtěžování.
    Je mi z toho úzko, neexistuje presumce neviny. Padne obvinění a s dotyčným je konec.

    OdpovědětVymazat
  7. FINANCIAL BREAKTHROUGH

    Life indeed is GRACE, I'am Daan Sophia currently in California USA. I would like to share my experience with you guys on how I got a loan of $185,000.00 USD to clear my bank draft and start up a new business. It all started when i lost my home and belongings due to the bank draft I took to offset some bills and some personal needs. I became so desperate and began to seek for funds at all means. Luckily for me I heard a colleague of mine talking about this company, I got interested although i was scared of being scammed, I was compelled by my situation and had no choice than to seek advise from my friend regarding this very company and was given their contact number, getting intouch with them really made me skeptical due to my past experience with online lenders, little did i know this very Company "PROGRESSIVE LOAN INC. was a godsent to me and my family and the entire Internet World, this company has been of great help to me and some of my colleague and today am a proud owner of well organized business and responsibilities are well handled all thanks to Josef Lewis of (progresiveloan@yahoo.com).. So if really you are genuinely in need of a loan either to expand or start up your own business or in any form of financial difficulty, i advise you give Mr Josef Lewis of Progressive loan the opportunity of financial upliftment in your life Email: progresiveloan@yahoo.com OR Call/Text +1(603) 786-7565 and not fall victim of online scam in the name of getting a loan. thanks


    OdpovědětVymazat
  8. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat