Dvě vtipná (a poučná) leporela o lidském těle

Po delší době vám zase ukážu dvě knížky, které nás s Erwínem bavily. On se totiž často ptá na záležitosti ohledně svojí tělesné schránky a tak jsem mu v knihovně půjčila dvě knížky, které mu na některé otázky pomohly opovědět. Pojďte se do nich se mnou podívat.

Boj s únavou (a pár kily navíc) / Konec & ponaučení

Ty tři týdny utekly rychleji, než jsem si představovala. Počáteční euforii vystřídala stagnace, která přešla v rezignaci způsobenou nedostatkem motivace a urputným nastydnutím. Ale třeba kafe jsem vydržela nepít opravdu celé tři týdny a zjistila jsem, že to jde. Konec kofeinového půstu jsem pak stylově oslavila šálkem cappuccina s nemlékem v kavárně EMA.

Výlet ve třech / Park Mirakulum

Včera jsem pozvala Erwína a Typošku na dvojité randíčko do Parku Mirakulum. Tuhle cestu jsem měla v plánu už docela dlouho a jsem ráda, že jsme ji konečně podnikli. Adélka zůstala v péči babí. Jednak mělo být docela horko, tak jsme se trochu báli, jak by celodenní výlet zvládla, ale hlavně jsme chtěli Erwínvi dopřát čas jenom ve třech. A ukázalo se, že to pro něj opravdu byla veliká věc, kterou všem radostně oznamoval.

Parádní blogerský den plný kostiček LEGO

Včera jsem vám u lákavě vypadajících cupcaků slíbila, že vám ukážu fotky z nedávné akce, kterou pro několik blogerek připravilo LEGO. Na podobné jsme byli už loni a i letos jsme si ji parádně užili. Já se po delší době zase viděla s několika svými (povětšinou) virtuálními kamarádkami, Erwín si pohrál s blogerčaty a zároveň (se) pobavil (s) dospěláky, které si pamatoval z loňska. Taky okusil trochu rozšířené reality a já doteď lituju, že jsem se k němu nestihla přidat a tu věcičku, co má na hlavě, taky vyzkoušet. A Adélka? Ta se šmrdolila kolem a radovala se z ruchu okolo. Však se   přesvědčte sami...

Boj s únavou (a pár kily navíc) / Druhý týden & zaváhání

Jak už úvodní fotka napovídá, můj druhý detoxikační týden zrovna moc úspěšný nebyl. Teda ne že bych se celých sedm dní cpala cupcakama, ale požadavek na částečně tekutou stravu se nepodařilo naplnit. Je prostě léto - doba "vyzvedávání po o" a podnikání výprav na hřiště, pořádání pikniků a oslav. A v terénu není možné najít každý den místo, kde bych si mohla dát odpoledne zdravé smoothie a k večeři polívku bez smetany, mouky nebo brambor. Zbytek jsem dodržovala dál jako v předchozím týdnu a musím říct, že chuť na kafe jsem měla snad jen jednou. Zmrzlinám a sladkostem jsem odolala. Alkohol se mi odmítá lehce, nikdy jsem mu moc neholdovala. Zdravá verze letního odlehčeného jídelníčku mi evidentně svědčí. Váha se sice nepohla ani o pididínek, ale cítím se dobře a to je hlavní. Co vy? Snažíte se v tuhle dobu taky jíst líp, ať už kvůli zdraví nebo plavkové sezóně? A jak si vedete? 
---
PS: Úvodní fotka je z akce s LEGO, o které vám ještě tenhle týden napíšu.
PPS: Zrovna dneska publikovala Katy z blogu Mama Live svoje zkušenosti z půlročního program ve Světě zdraví. Třeba vás článek inspiruje.
PPPS: Pokud se chcete zasmát, mrkněte na tyhle dvě mámy a jejich ultravtipnou přehlídku plavkových trendů. "Po porodu poslední dcery mám ještě šest kilo navíc. Jsou jí čtyři. Už tomu ani nemůžu říkat poporodní váha, ale jenom váha." Nacházíte se v tom? :)

Den otců 2017 / Nejlepší táta!

Doufám, že jste si včera užili parádní den! Typoška musel chudák galejničit u našich, ale pak dostal dárek v podobě volného odpoledne, zatímco my jsme slavili u Madame Coquette narozeniny malého Alánka. Těším se, že ho ještě tenhle týden vezmu na oběd, abych mu poděkovala, že je pro naše děti tím nejlepším tátou na světě!

První piknik ve Stromovce

Dneska jsme večeřeli v trávě. Navečer jsme měli mít malého hosta, ale jeho maminku pustili před porodem ještě na pár dní z nemocnice a my zůstali tak trochu bezprizorní. A navíc s kupou nasmažených řízků. Máte lepší nápad, jak  nimi naložit? A navíc v tak parádním počasí? Já tedy ne! 

Bolavé zoubky, tekutá strava & pomocník na cesty Squeasy Gear

Adélce poslední dny rostou zoubky. Po horních dvojkách a jedničkách ji rostou dolní trojky. K pořádnému kousání to tedy ještě nepovede, přesto ji chudinku zoubky tentokrát opravdu trápí. Díky tomu je ochotná pozřít jenom tekutou stravu a to ještě tak, že ji z něčeho nasaje a je hotová. Na lžičku teď prostě nemá trpělivost. Naštěstí mám doma silikonovou lahvičku, do které ji můžu něco podstrčit. O víkendu jsme byli u babí a dědy v Žatci, tak jsem vám lahvičku vyfotila, protože je na cesty (a krmení ztrápených) dítek opravdu šikovná.

Výlet ze Svaté Kateřiny do Letohrádku svatého Vojtěcha

Energie nabitá ve Svaté Kateřině už se trochu vytrácí, tak si ji zkouším přivolat aspoň prohlížením fotek. Lenošení ve wellness jsme proložili malým výletem do Letohrádku svatého Vojtěcha, který jsme aspoň částečně zdokumentovali. Pojďte se mnou nasát z obrázků trochu klidu. Anebo berte fotoreport jako malý tip pro ty, kdo se obávají, že by se ve wellness rezortu začali brzy nudit.. (Úvodní fotka trochu vypadá, jak reklama na Vittel, ale ze všeho toho odpočívání mi začal rašit opar, tak jsem pramen raději pila z vlastní lahve, než z hrníčků, které byly u pramene k dispozici.)

Boj s únavou (a pár kily navíc) / První týden, čtyři kila & další level

Mám za sebou první týden očistného detoxu, od kterého si slibuju zvýšenou energii a potažmo i sníženou váhu. Musím říct, že se cítím skvěle. Snažím se jíst aspoň pětkrát denně a protože si všechna jídla fotím a zaznamenávám na YouFood, dávám si práci nejen s přípravou, ale i se servírováním. Obecně věřím, že čím barevnější dieta, tím líp. Erwín by si sice tohle pravidlo vysvětlil po svém a přesedlal na lentilky, ale vy určitě chápete, co tím myslím. Navíc mám vyzkoušeno, že finta s focením a veřejným sdílením fotek na mě funguje. Mám vizuální kontrolu nad tím, co jím (na počítání kalorií fakt nejsem), a navíc pomyslného kontrolora v podobě těch, co můj profil sledují. I když jich není moc, je to pro mě důvod se před nimi "vytáhnout". Krevní cukr mi v posledním týdnu přestal stoupat a klesat jak atrakce na Matějský, díky čemuž mám přes den spoustu energie a po kafi a sladkém jsem nezatoužila ani jednou. Večer jsem sice unavená (a nutno říct, že usínám poměrně brzy), ale je to taková ta "spravedlivá" únava z dobře stráveného dne. Navíc jsem od minulého pátku shodila 4 (!!!) kila. Samozřejmě se nejedná o tuk, ale o vodu, kterou v sobě moje ubohé tělo špatným zacházením nashromáždilo, ale i tak mě to číslo motivuje. Jak jsem psala v původním článku o tomhle detoxikačním počinu, poslední dobou jsem se nestravovala zrovna zdravě. Únavu jsem zaháněla i několikrát denně něčím sladkým a k přežití svému i svých dětí jsem nutně potřebovala odpolední kávu. Tu jsem dřív skoro vůbec nepila, takže to pro mě rozhodně nebyl přirozený stav. To, že ze mě kila takhle odpadávají, vlastně odtékají, beru jako dobré znamení, že jsem na dobré cestě se k takvému stavu brzy zase dostat. Z prvního týdne mám tedy dobrý pocit, teď je však čas posunout se o level dál...

Veselé výtvarničení v Galerii hlavního města Prahy

Tenhle článek pro vás chystám už pěkně dlouho, proto se nedivte, že má Erwín na fotkách zimní svetr a Adélčinu hlavu zdobí střapaté chmýří. Galerie hlavního města Prahy pravidelně pořádá pro děti zajímavé výtvarné dílny, o kterých se na rozdíl od těch ve Veletržáku zas tak moc neví. A tak jsem se konečně dokopala k tomu, vám o nich napsat. Dočtěte do konce, protože vás tam čeká několik tipů na nejbližší akce. (Na úvodní fotce není Erwín, ale  syn mojí kamarádky, kterou jsem tam náhodou potkala. Jeho čelo zdobí posvátná vodovková tečka. Ostatně jeho maminka je jogínka, tak má k duchovnu blízko...)

Hodina biologie / Nová kolekce Petit Bateau & Deyrolle

Nadchla mě nová kolekce Petit Bateau, na které jsou použity kresby s přírodními motivy z archivu francouzské instituce Deyrolle. Asi tím, že mi připomíná biologii na základce, která mě hrozně bavila. Ostatně vzdělávání je jedním z poslání Deyrolle. Mimo jiné je to ale taky krámek v Paříži, kde najdete obsáhlou sbírku hmyzu a spoustu vycpaných zvířat. Osvěta je patrná i z toho, že zobrazená zvířata patří k ohroženým druhům. Chtěla jsem vám tu krásu ukázat už před festivalem mini, ale ukázalo se, že bude celosvětově vystřelena až poslední květnový den a na festival tedy nestihne. Ukázat vám ji ale musím. Je totiž opravdu krásná a kdyby byla moje peněženka trochu nadutější, koupím si z ní snad všechno...

Ty děti nějak rychle rostou...

Erwínovi bylo čtyři a půl a Adélka brzy oslaví 18 měsíců. Dovolte mi tu tedy trochu sentimentu. Zázrak zrození života člověk naplno pochopí, až když se ho dotkne. Vím, že se mi po mých dětech bude jednou hrozně moc stýskat. Svírá mě srdce, když pomyslím na to, že budou brzy velké a už nás nebudou s Typoškou každý den potřebovat. A jsem ráda, že jsem s blogem vydržela a zaznamenávám tam stovky zážitků a pokroků, ale i vlastních pocitů. Doufám, že jednou budou v mým zápiscích cítit tu obrovskou lásku, kterou k nim chovám a zároveň pochopí, že jsem jenom člověk, který občas chyboval, někdy tápal a pochyboval, ale hlavně je nezměrně miloval. Že jsme se jim s jejich tátou nejen snažili vytvořit kouzelné dětství plné krásných vzpomínek, ale vložit do nich i moudrost, respekt a pokoru, které je životem budou provázet. Přála bych si jim dát pevné kořeny, mohutná křídla a obrovská srdce, díky nimž se jednou rozlétnou objevovat svět. Snad v něm najdou stejně velkou lásku, jakou k nim teď cítíme my...

Boj s únavou (a pár kily navíc) / Začínám!

Nedávno jsem se tu svěřovala se svým odhodláním zvítězit nad (jarní) únavou, což v důsledku doufám přinese i shození několika nadbytečných kil, které se mi proti mé vůli zabydlely kolem pasu. Do bikin to už asi nebude, ale doufám, že se mě už aspoň nikdo nikdy nezeptá, jestli nejsem zase těhotná... První článek s důvody, které mě k tomu vedly a pravidly třítýdenního detoxu podle knížky Jak zatočit s únavou, najdete tady. Tak a teď slavnostně oznamuju, že začínám! Protože co je psáno, to je dáno. Mám za sebou několik dní dokonalého relaxu ve Svaté Kateřině, kde jsem se kromě odpočinku i hojně prolévalat místní léčivou vodou. Příhodnější čas na třítýdenní lehce drastickou dietní a ozdravnou kůru už nejspíš jindy nenajdu. Během našeho pobytu ve Svaté Kateřině jsem vynechala kafe, což je jedno z omezení, které musím dodržet, a které doufám moje rodina přežije. Sice mě z toho dva dny lehce pobolívala hlava, ale pořád lepší tam něž za provozu a často s ječícími dětmi u nohou. Pod ruku se mi tam taky dostala spousta časopisů, které mě myslím dostatečně namotivovaly. Pak už jen zbývalo vymést několik místních obchůdků se zdravou výživou, vymyslet potraviny, které mě zachrání v energetické nouzi či na cestách a jsem (snad) připravená. Tak tři, dva, jedna, TEĎ! Držte mi palce, budu to nejspíš potřebovat...
---
PS: Svůj jídelníček budu v příštích třech týdnech zaznamenávat na aplikaci YouFood. Pokud by vás to zajímalo, přidejte se.

Dokonalý relax ve Svaté Kateřině

Pokud sledujete můj Instagram, víte, že jsme si s Typoškou na pár dní odskočili do ráje! Oba jsme byli poslední dobou pěkně vyšťavený a čas, který jsme mohli jeden druhému nerušeně věnovat, byl taky dost omezený. Když tedy moje mamka věnovala Typoškovi ke kulatinám wellness pobyt dle našeho výběru včetně hlídání dětí, radostně jsme tu možnost využili a vydali se do krásného rezortu Svatá Kateřina.