Včera jsem pozvala Erwína a Typošku na dvojité randíčko do Parku Mirakulum. Tuhle cestu jsem měla v plánu už docela dlouho a jsem ráda, že jsme ji konečně podnikli. Adélka zůstala v péči babí. Jednak mělo být docela horko, tak jsme se trochu báli, jak by celodenní výlet zvládla, ale hlavně jsme chtěli Erwínvi dopřát čas jenom ve třech. A ukázalo se, že to pro něj opravdu byla veliká věc, kterou všem radostně oznamoval.
Vypravili jsme se sem vlakem. Z Masaryčky jede přímý spoj, takže i bezautomobiloví cestovatelé se sem hravě dostanou. Z vlaku stačí ještě pár minut popojet přistaveným autobusem. Pohodlí a vstřícnost k dětem i rodičům vás tu ostatně doprovází na každém kroku. Třeba hned u vchodu můžete svoje ratolesti označit páskou s telefonním číslem, což mi přijde vzhledem k velikosti areálu a množství atrakcí jako super nápad.
Park Mirakulum se nachází v nechvalně známých Milovicích, kde po několik desetiletí sídlila ruská armáda. Občas na vás ještě závan minulosti dýchne, většinu parku ale tvoří magické dřevostavby a zábavné prvky. Strohého betonu tu zůstalo opravdu velmi málo...
... a když už tu nějaký je, většinou je přetvořený na něco extra zábavného, jako jsou temné podzemní chodby. Naštěstí jsem před cestou dobře prostudovala instrukce a dala na radu kamarádky, která tu byla nedávno, a vzala nám baterku s čelovkou. Dá se tu sice běhat i s mobilem, ale takhle to bylo veselejší.
Nad jedněmi temnými katakombami se tyčí veliký dřevěný hrad s občerstvením v nádvoří. Děti tu můžou běhat a rodiče si chvilku odpočinou. I když v tomhle případě se nejspíš přidají. Do podzemí se dá sjet na tobogánu a na ochozu hradu jsou i vtipná zrcadla, z kterých byl Erwín poměrně vychechtaný.
Míst na jídlo, které je mimochodem v docela příznivých relacích a neomezuje se jen na řízek a hranolky, víc. Ostatně, v růžku si můžete všimnout nápisu osvěžení. Erwín se tu klouzal a běhal po lávkách z lan a my se s Typoškou občerstvili v příjemném chládku.
Dala jsem si kafe se zmrzkou a měla tak dost energie na následné tahání a "mordování" na lanovce. Já tahala, Erwín se vozil a překvapivě jsme se u toho oba parádně vyblbli. (Tuhle fotku miluju. Je na ní vidět, jak je totálně spokojený a šťastný.)
Mirákulum je rozděleno na několik plynule přecházejích částí. Po příchodu narazíte na atrakce spíš pro větší (nebo odvážnější) děti. My jsme třeba úplně procházku v korunách stromů nedali. Zato v Zemi prasátka Pigy se Erwín vyblbnul dosyta. Je určena pro menší děti a pokud o nich návštěvník neví, chvilku trvá, než ho objeví. Bylo tu tedy docela prázdno, protože i menší děti se cestou zabaví.
Najdete tu menší (a přece dostatečně veliký) hrad na lození a lezení...
...skákací trampolínu pro děti do 120 centimetrů, kde to není taková divočina, jako na těch větších...
...i malé vodní hřišťátko, u kterého je loučka na piknik. Těch je tu ostatně víc. Na některých je dokonce povoleno grilování, takže můžete rodinný výlet vylepšit i parádním piknikem s teplým občerstvením. Na několika místech se dají i zdarma zapůjčit lehátka na lenošení.
Areál čítá 10 hektarů. Jak jsme se dočetli v místním plátku, na rozdíl od představy většiny lidí armáda místní přírodě vlastně prospěla. Nikdo sem totiž nemohl a tak se tu zachovala spousta hmyzu a rostlin. S ropou si údajně příroda poradí docela rychle, s ostatními lidskými zásahy už hůř. Víc se můžete dozvědě na naučné lesní stezce, kterou jsme ale bohužel tentokrát nestihli.
Kromě toho se tu nachází i bylinková zahrádka a malé naučné záhonky s dřívě běžnými plodinami, jako je pohanka či len.
A zvířátka jsou tu taky. My jsme stihli jenom podrbat kozy, ale je tu i obora s daňky a minizoo. Necelé tři kilometry od Mirákula (u ulice Ostravská) dokonce najdete pastviny s divokými koňmi a zpětně šlechtěnými pratury, kteří tu byli k vidění naposledy před několika tisíci let.
Vyhlášenou místní atrakcí je vodní svět, do kterého jsme nakoukli až chvilku před odjezdem. V pondělí bylo totiž nakonec docela chladno. V létě si na cestu ale určitě přibalte plavky a ručník!
I za tu chvilku se Erwín stihl trochu pocachtat a osvěžit a my mu slíbili, že se sem ještě určitě vrátíme.
Mirakulum je totiž opravdu skvělá destinace na rodinný výlet. Strávili jsme tu skoro pět hodin a nestihli toho tolik! Již zmíněnou lesní stezku a minizoo, projížďku na pneumatikách, keřové bludiště a stromové lávky a prolejzačky, na které by se ke konci dne možná Erwín taky odvážil. A taky se dá odtud jet vyhlídkovým vláčkem do přilehkého tankodromu. Návštěva v mnohém překročila naše očekávání a těším se, až se sem vrátíme! Co vy? Znáte Mirakulum? A už jste tu byli? Pokud ne, nalákala jsem vás? Web s veškerými informacemi najdete tady.
---
PS: A pokud by vás, stejně jako nás, zajímalo, kdo za Mirakulem stojí, našla jsem rozhovor s jeho majitelem Jiřím Antošem. Přečíst si ho můžete tady.
Vypravili jsme se sem vlakem. Z Masaryčky jede přímý spoj, takže i bezautomobiloví cestovatelé se sem hravě dostanou. Z vlaku stačí ještě pár minut popojet přistaveným autobusem. Pohodlí a vstřícnost k dětem i rodičům vás tu ostatně doprovází na každém kroku. Třeba hned u vchodu můžete svoje ratolesti označit páskou s telefonním číslem, což mi přijde vzhledem k velikosti areálu a množství atrakcí jako super nápad.
Park Mirakulum se nachází v nechvalně známých Milovicích, kde po několik desetiletí sídlila ruská armáda. Občas na vás ještě závan minulosti dýchne, většinu parku ale tvoří magické dřevostavby a zábavné prvky. Strohého betonu tu zůstalo opravdu velmi málo...
... a když už tu nějaký je, většinou je přetvořený na něco extra zábavného, jako jsou temné podzemní chodby. Naštěstí jsem před cestou dobře prostudovala instrukce a dala na radu kamarádky, která tu byla nedávno, a vzala nám baterku s čelovkou. Dá se tu sice běhat i s mobilem, ale takhle to bylo veselejší.
Nad jedněmi temnými katakombami se tyčí veliký dřevěný hrad s občerstvením v nádvoří. Děti tu můžou běhat a rodiče si chvilku odpočinou. I když v tomhle případě se nejspíš přidají. Do podzemí se dá sjet na tobogánu a na ochozu hradu jsou i vtipná zrcadla, z kterých byl Erwín poměrně vychechtaný.
Míst na jídlo, které je mimochodem v docela příznivých relacích a neomezuje se jen na řízek a hranolky, víc. Ostatně, v růžku si můžete všimnout nápisu osvěžení. Erwín se tu klouzal a běhal po lávkách z lan a my se s Typoškou občerstvili v příjemném chládku.
Dala jsem si kafe se zmrzkou a měla tak dost energie na následné tahání a "mordování" na lanovce. Já tahala, Erwín se vozil a překvapivě jsme se u toho oba parádně vyblbli. (Tuhle fotku miluju. Je na ní vidět, jak je totálně spokojený a šťastný.)
Mirákulum je rozděleno na několik plynule přecházejích částí. Po příchodu narazíte na atrakce spíš pro větší (nebo odvážnější) děti. My jsme třeba úplně procházku v korunách stromů nedali. Zato v Zemi prasátka Pigy se Erwín vyblbnul dosyta. Je určena pro menší děti a pokud o nich návštěvník neví, chvilku trvá, než ho objeví. Bylo tu tedy docela prázdno, protože i menší děti se cestou zabaví.
Najdete tu menší (a přece dostatečně veliký) hrad na lození a lezení...
...skákací trampolínu pro děti do 120 centimetrů, kde to není taková divočina, jako na těch větších...
...i malé vodní hřišťátko, u kterého je loučka na piknik. Těch je tu ostatně víc. Na některých je dokonce povoleno grilování, takže můžete rodinný výlet vylepšit i parádním piknikem s teplým občerstvením. Na několika místech se dají i zdarma zapůjčit lehátka na lenošení.
Areál čítá 10 hektarů. Jak jsme se dočetli v místním plátku, na rozdíl od představy většiny lidí armáda místní přírodě vlastně prospěla. Nikdo sem totiž nemohl a tak se tu zachovala spousta hmyzu a rostlin. S ropou si údajně příroda poradí docela rychle, s ostatními lidskými zásahy už hůř. Víc se můžete dozvědě na naučné lesní stezce, kterou jsme ale bohužel tentokrát nestihli.
A zvířátka jsou tu taky. My jsme stihli jenom podrbat kozy, ale je tu i obora s daňky a minizoo. Necelé tři kilometry od Mirákula (u ulice Ostravská) dokonce najdete pastviny s divokými koňmi a zpětně šlechtěnými pratury, kteří tu byli k vidění naposledy před několika tisíci let.
Vyhlášenou místní atrakcí je vodní svět, do kterého jsme nakoukli až chvilku před odjezdem. V pondělí bylo totiž nakonec docela chladno. V létě si na cestu ale určitě přibalte plavky a ručník!
I za tu chvilku se Erwín stihl trochu pocachtat a osvěžit a my mu slíbili, že se sem ještě určitě vrátíme.
Mirakulum je totiž opravdu skvělá destinace na rodinný výlet. Strávili jsme tu skoro pět hodin a nestihli toho tolik! Již zmíněnou lesní stezku a minizoo, projížďku na pneumatikách, keřové bludiště a stromové lávky a prolejzačky, na které by se ke konci dne možná Erwín taky odvážil. A taky se dá odtud jet vyhlídkovým vláčkem do přilehkého tankodromu. Návštěva v mnohém překročila naše očekávání a těším se, až se sem vrátíme! Co vy? Znáte Mirakulum? A už jste tu byli? Pokud ne, nalákala jsem vás? Web s veškerými informacemi najdete tady.
---
PS: A pokud by vás, stejně jako nás, zajímalo, kdo za Mirakulem stojí, našla jsem rozhovor s jeho majitelem Jiřím Antošem. Přečíst si ho můžete tady.
Bydlíme tu ale nebyla jsem, je to nechvalne proslule velkym mnozstvim lidi. Taky je zajimave, jak kdo vnima jidlo. Minuly tyden si Hradecaci stezovali jak to je drahy a nezdravy. No a ejhle, vás uhel pohledu - priznive ceny.
OdpovědětVymazatNávštěvu jsme si načasovali na předprázdninové pondělí, tak tam moc lidí nebylo. Ale věřím, že o víkendech a o prázdninách tu je narváno. Ceny jídla mi na takový typ zařízení přijdou v pohodě. Dali jsme si přírodní kuřecí plátek s chlebem asi za 65 korun, v menu s hranolkama to bylo myslím za 95 a to zas tak strašný není. Samozřejmě není většina sortimentu výkřik zdravé výživy, ale na to už jsem na podobných místech rezignovala. Přibalili jsme si zdravou sváču včetně ovoce a místní nabídku přes den prostřídali. Podle mapy, kterou jsme dostali, se tu navíc chystá třeba i rybí restaurace a to už lehčí a zdravější stravou zavání. Navíc jsou tu nakloněni piknikům s vlastním jídlem, tak se to dá řešit i takhle. A ty atrakce za návštěvu určitě stojí. Jsou opravdu všestranné. Vzdělávací i na vyblbnutí a utahání dětí ke spokojenému nočnímu spánku... Za sebe bych vám návštěvu s čistým svědomím doporučila.
VymazatJOJO, je to fajn, deti tam chodi s tatínkem, místní si kupují celerocní permice. Ohledne jídla, napr v dubnu a kvetnu jsou ty stánky s jidlem dost zavrené, hlavne v týdnu, proste na zacatku a konci sezony.
OdpovědětVymazatTaky jsem si všimla, že některé stánky byly ještě zavřené. Pro nás ale byla pondělní návštěva výhodná v tom, že tam nebylo moc lidí a mohli jsme si to pořádně užít. Kdybych bydlela blízko, taky bych si pořídila permici. Věřím, že se to tam dětem jen tak neomrzí...
Vymazat