středa 30. prosince 2015

Sbaleno! / Moje taška do porodnice



Tak jsem si konečně sbalila svých pět švestek a když to na mě přijde, můžu (skoro) s klidem vyrazit rodit. Z obrázku to teda spíš vypadá, že jedu na dovolenou, což je ale vlastně optimistická premisa. Pěkně jsem si to nafotila, protože jsem si během skládání ještě na pár věcí vzpomněla, a taky jsem si říkala, že třeba někomu z vás můj seznam pomůže. Pro upřesnění se jedná o tašku, kterou si vezu k porodu. Po ní přijde na řadu další  - poporodní - taška, kterou mi Typoška donese k porodu. Ta už bude trochu míň sexy. Zdravotnické vložky, vycpávky do kojící podprsenky a plínky pro novorozeně už prostě moc rajcovní materiál nejsou. Tak a teď hezky popořádku.

úterý 29. prosince 2015

Sto šedesát týdnů & mimi kulaťoučké jako meloun (39tt)

Blížíme se do finále! Mimi dosáhlo velikosti melounu, který je v reálu podstatně větší, než ten, který se mi podařilo v prosinci koupit. V průměru měří od temene po zadeček asi 36 cm a váží něco přes 3,25 kilogramu. Je už úplně hotové a připravené na svět vezdejší. A já už jsem na porod taky pomalu zralá. Kyčle a další klouby a vazy mám uvolněné jak po tréninku v ruskym cirkuse a energie taky nemám zrovna na rozdávání. Na druhou stranu si ale ještě musím pár věcí dozařídit, tak bych uvítala, kdyby u mě ještě chvilku zůstala. Třeba bychom se s Typoškou konečně mohli dohodnout na vítězných variantách jména. Já seznam legendární paní Knappové už prošla o svátcích. Teď je řada na něm. Pak se uvidí, jak se nám Adélka bude po narození bude zdát. I tak bychom ale rozhodování primárně na dobu po porodu nechávat neměli. Já pak v deliriu rozhodnu, že to bude Uršula a co potom... Kromě vybírání jména jsme si svátku užila i jinak. Nakýblovala jsem se k rodičům a Typoška mohl - s malou kapří přestávkou - doma zušlechťovat obydlí. Erwín se dočkal své oblíbené cesty na hřbitov, hojně se stláskal cukrovím a jako bonus dostal od babí, dědy a strejdy s tetou a neteřinek další parádní dárky. I když mám tedy pocit, že už byl úplně předárkovaný a radost mu spíš dělala společnost ostatních. Na obrázku jsem ho vyobrazila s výběrem knížek, které nám přibyly do knihovničky. Ráda bych o nich napsala samostatný report, protože jsou opravdu parádní a Erwína před spaním náramně baví si je prohlížet a číst. V neděli jsem ho vzala do Planetária na představení Aničky a nebešťánka, což byl další mohutný podnět v jeho fantazii a pro mě další potvrzení toho, že už je velkej kluk, který v pohodě (i když asi hodně zkresleně) rozumí konceptům jako jsou planety, hvězdy, komety a lety do vesmíru. Na tři roky je to velký šikula, trochu rozumbrada a taky šibal, který nás třeba nedávno po přinesení cukroví od babičky a konstatováním, že se máme, uzemnil hláškou, že "vy ne, já!"
---
A na sobě má vyteplený svetr z Marks&Spencra, kerý jsem mu jménem babí koupila. 

neděle 20. prosince 2015

ZIMNÍ ČETBA OD HUGA / VÍTĚZKA!

Soutěž o parádní balíček zimního čtiva, kterou mi pro vás věnovalo ryze české hračkářství Hugo chodí bos, skončila. Spočítala jsem všechny komentáře, připočetla sdílení a pak hodila výsledné číslo do stroje. Random vylosoval Lenku P., z čehož mám velikou radost. I když se neznáme osobně, občas mi nechá na blogu milý komentář a její sestra vede výborný letenský podnik Gelateria & Caffé Amato. Lenko, moc gratuluju, máš už ode mě v inboxu e-mail!

čtvrtek 17. prosince 2015

TO CHCI! / ZPOMALIT

Někdy je prostě potřeba trochu zpomalit. A já tuhle potřebu teď dost intenzivně vnímám. Však už jste si určitě všimli, že se toho tady poslední dny moc neděje. S břichem napěchovaným Adélkou už nejsem tak výkonná jako dřív. Ráno uteče jako voda, pak se dám do přípravy oběda, po kterém už jsem schopná fungovat jenom tak ze dvou třetin. Odpolko se vydávám pro Erwína, kterého si chci ještě co nejvíc užít. A po jeho uspání už nejsem schopná ničeho jiného než odpočinku. Občas se mi ještě podaří někam večer vyrazit, ale moc aktivit nad rámec toho, co je opravdu nutné, už nezvládám. Navíc mám před sebou pořád několik úkolů, které se mi daří jen pomalu odškrtávát. Po pečlivém vyprání všech Adélčiných oblečků, mě třeba ještě čeká balení do porodnice a zakoupení posledních náležitostí na první společné dny a týdny. Chystám se taky na nějaké vaření do zásoby, ale to bude muset nejspíš ještě několik dní počkat. Snad to stihnu...

úterý 15. prosince 2015

SWEETER GIVEAWAY / VÍTĚZKA

Nedávno jste si mohli u mě na blogu přečíst o sympatickém projektu SWEETER, který zaměstnává ženy nad 50 let, které se ještě necítí na odpočinek a rády pletou. Můžete si u nich koupit pletenou čepici, šálu, ale třeba i motýlka nebo polštář. A právě o jeden šedý polštář jste si mohli zasoutěžit. A ačkoliv se při giveaway na ostatních blozích bojím být prvním komentujícím, dneska random dokázal, že i číslo jedna může vyhrát a na krásný polštář se tak může těšit soutěžící Katerina Volhejnova. Kateřino, moc gratuluju a brzy se ti ozvu. Ostatním přeju hezký den!

čtvrtek 10. prosince 2015

Chanukah hu chag tov...



...aneb Chanuka je skvělý svátek. Dneska jsme přesně v půlce osmidenního slavení a zatím si ho moc užíváme. Školka končí o trochu dřív společným zapalováním svíček. Doma na nás čeká tahle milá povinnost znovu, potom nás Erwín popožene k rozbalování dárků, které jsou přichystané na nazdobeném stole. Trvá na tom, že si je otevře(me) na piknikové dece. Nevím, jak ho to napadlo, ale je to super. Sedíme na zemi, on všechno rozbalí, důkladně prozkoumá a pak si hrajeme. Typoška mezitím udělá večeři. Po ní si zase pohrajeme a pak už je čas vlízt si do postele s hezkou knížku. Co se týče jídla, první den jsme předpisově posnídali koblihy a máme za sebou i jednu sebevražednou bramborákovou misi. Dneska je ve školce chanuková besídka a já opravdu upřímně doufám, že z těch smažených jídel neexploduju. Ale tradice je tradice, co se dá dělat!
---
Pokud se vám líbí hvězdičky z úvodní fotky, můžete si je pořídit u Ahoj-2012 na Fleru zde

neděle 6. prosince 2015

Knihou k toleranci aneb Jak vychovat Hate Free dítě

Už odmalička se snažím Erwínovi ukázat, že svět je různorodý a vést ho k otevřenosti vůči jiným kulturám. Nemyslím si, že je to těžký úkol, protože zvídavost a přijímání jinakosti jsou dětem přirozené. S negativními postoji vůči ostatním se většinou setkají až díky jiným. Žádné velké učení tedy není třeba, nejdůležitější je jim jít příkladem. Proto s ním už od batolecího věku obrážím festivaly jako je Barevná devítka, Khamoro a Pride. A doma se snažím podpořit svou snahu o rozšiřování jeho obzorů dobrou knihou... Pro výzvu LOHAS blogger 2015 v kategorii Life jsem sestavila seznam dětských knížek pro otevřené hlavy. Celý soutěžní článek najdete ho tady.

čtvrtek 3. prosince 2015

ZIMNÍ ČETBA OD HUGA / GIVEAWAY

Ve spolupráci s hračkářstvím Hugo chodí bos, jsem pro vás připravila knižní giveaway se zimní tématikou. Vítěz získá krásný balíček s knížkou Lyžníci z Plískanic od norského výtvarníka a ilustrátora Bjorna Runa Lieho, Zimní říkadla sestavená Klárou Trnkovou doplněné obrázky Jiřího Trnky, které původně vycházely jako pohlednice a jako bonus ještě horké zimní vydání časopisu Raketa (které vyjde zítra)!

Podmínky soutěže:

1. Zanechte na sebe kontakt. Pokud vám nefunguje vkládání komentářů, což se občas stává, zkuste to nejdřív v Google Chromu, a když ani to nepomůže, napište mi na kusanec.cz@gmail.com nebo zanechte vzkaz na FB a já vás do slosování přidám.
2. Podpořte Huga svým lajkem na Facebooku
2. Lajkněte FB mého blogu. A uděláte mi radost, když budete sledovat i můj Instagram.
3. Pokud chcete být do slosování zařazeni několikrát, sdílejte článek po svých kanálech. Napište mi prosím vás do komentářů, kolikrát a kde jste soutěž sdíleli. Díky!

Soutěž ukončím o půlnoci 17. prosince. Vítěze vylosuji přes Random a vyhlásím na blogu druhý den. Tak hodně štěstí!

středa 2. prosince 2015

Sto padesát šest týdnů & mimi dlouhé jako pórek (35tt)

Erwínovi jsou tři roky, což na týdny odpovídá číslu 156! Měří 95 centimetrů a váží 14 kilo. Od loňska mu nepřibyl ani jeden zub a jen jedna piha na noze. Má teď tři. Jizvy žádné. Aspoň na těle a doufám, že na duši taky ne. Poslední dobou je víc plačtivý a úzkostlivý, ale zároveň se víc vzteká. Může za to možná blížící se příchod miminka, o kterém ale mluví víc než my a vypadá, že se na ségru upřímně těší, nebo prostě nějaké období vzdoru, které nás doteď jakžtakž míjelo. Na tříleté prohlídce se vyloženě bál, což mi trhalo srdce. Možná kdyby si s ním na rozehřátí chvilku povídali, snášel by to líp. Rovnou ho ale svlíkli do slípků a začali přeměřovat a prohmatávat. Asi se trochu bál, že ho čeká další injekce, nebo byl jenom nesvůj z neznámého prostředí. Nakonec se ale rozehřál, odrecitoval připravenou kulturní vložku - naši oblíbenou básničku: "Babička s dědou, sedí a jednou." - bravurně pojmenoval několik barev a přisadil si, že zná ještě zelenou a pomerančovou a odcházel docela zvesela. Všimla jsem si, že s dospělými vychází většinou líp, než s dětmi, a tohle bylo snad poprvé, kdy byl v kontaktu s nimi zaražený. Jinak je to veliký rozumbrada. Večer si s ním vždycky povídám o uplynulém dni a po návštěvě cukrárny třeba vyprávěl, že kluk, s kterým si tam hrál říkal, že tam něco smrdí. Tak jsem se ho zeptala, jestli tam opravdu něco smrdělo, načež bezelstně odpověděl: "Jo. Já!" Nebo jsem mu říkala, že jsem na něj pyšná a on chtěl vědět, na co že jsem pyšná. Začala jsem mu vyjmenovávat několik věcí, které by mu mohly udělat radost a zároveň tříbit jeho charakter. Tvářil se spokojeně a pak dodal, že on je na mě taky pyšný. Když jsem se ho ze zvědavosti zeptala, na co je u mě pyšný on, řekl: "Když uděláš bobika!" (A to nic takového v předešlém výčtu nefigurovalo.) Je to ale velký lichotník. Každou chvíli nám s Typoškou něco chválí. Dneska mi třeba při aplikaci rtěnky řekl, že mám hezký obličej na tu pusu. Prostě je s ním velká legrace. Mimino se přehouplo do prenatálního pětatřicátého týdne. Mělo by měřit asi 33 centimetrů, což odpovídá pórku na obrázku, a vážit kolem 2,5 kila. Už se docela pronese a jeho kopance už taky nejsou jen příjemné. Až na pár dloubanců do žeber či šmátrání kolem močáku si je ale užívám. Už jsem vypozorovala i nějaký rytmus. Třeba kolem půl jedné v noci mi pravidelně v břiše začne pěkný rodeo. A kdyby se rozhodlo vylézt dřív, což doufám ještě chvilku nebude, mělo by už celkem slušnou šanci na přežití.