Dvacet měsíců s Adélkou / Cesta k samostatnosti & Tři tipy jak na to

Adélka je už zase o něco starší a samostatnější. Třeba v jídle se už skoro obslouží sama. Což je něco, k čemu jsem vedla od úplných začátků obě svoje děti. Nějak se mi prostě nezamlouval ten koncept mámina stydnoucího jídla na stole a obskakování dětí, obzvláště v době, kdy už by leccos zvládly samy. Mám se prostě příliš ráda na to, abych jedla studený oběd. A taky si myslím, že mají děti z každého pokroku upřímnou radost a samostatnost svědčí nejen jejich rodičům, ale i sebevědomí. Dneska jsem pro vás nafotila tři malé vychytávky, o kterých si myslím, že nám v osamostatňování v jídle pomohly.

Bolavé zoubky, tekutá strava & pomocník na cesty Squeasy Gear

Adélce poslední dny rostou zoubky. Po horních dvojkách a jedničkách ji rostou dolní trojky. K pořádnému kousání to tedy ještě nepovede, přesto ji chudinku zoubky tentokrát opravdu trápí. Díky tomu je ochotná pozřít jenom tekutou stravu a to ještě tak, že ji z něčeho nasaje a je hotová. Na lžičku teď prostě nemá trpělivost. Naštěstí mám doma silikonovou lahvičku, do které ji můžu něco podstrčit. O víkendu jsme byli u babí a dědy v Žatci, tak jsem vám lahvičku vyfotila, protože je na cesty (a krmení ztrápených) dítek opravdu šikovná.

Novinka pro děti / Fermentovaná mléka od Hami

Minulý týden jsem byla od Hami pozvaná na představení nového fermentovaného mléka pro kojence. Moc se nás to sice netýká, protože Adélka umělému mléku nikdy nepřišla na chuť, ale osobně mě to docela zajímalo. Když jsem se totiž před několika lety vracela z Ameriky, fermentace byla na kulinářské scéně velký hit. Všichni správní foodies něco nakládali a kvasili, což se časem přeneslo i k nám. Doteď mě ale vůbec nenapadlo, že by se tenhle trend mohl promítnout i do výroby dětské výživy. I když slovo trend bych měla dát v tomhle případě spíš do uvozovek, protože fermentace je jedním z prvních způsobů uchovávání potravy.

Jídlo pro Adélku & Giveaway o tři balíčky výrobků Hami

Před pár dny jsem tu psala o svých oblíbených dětských kuchařkách. Vaření mě baví, ale v poslední době je ho teda fakt docela dost. A to i přesto, že některá jídla stále řeším pomocí dětských příkrmů. Hlavně když byla Adélka malá, tak jsem na skleničky a krabicové kaše spoléhala téměř stoprocentně. Teď už by chtěla jíst sama, tak to střídám. Buď jí uvařím celé jídlo nebo kombinuju vařené se skleničkou. Osvědčily se mi třeba kousky vařené brambory smíchané s jejími oblíbenými boloňskými špagetami. Může si jídlo sama napichovat, chutná jí, a navíc dostane všechny potřebné živiny. Maso totiž skoro nekupuju, už tak si ze mě místní řezník utahuje, když si jednou za pár dní přijdu pro dvě kuřecí prsa a klidně mu dám o stovku víc, protože po několika letech nemasožroutství nevím, kolik stojí. Porci mletého hovězího pro ročního prcka by asi nevydejchal. K svačině dostává ovoce, které jí na cesty vozím v podobě ovocných přesnídávek - ideálně těmi s cereáliemi. Ve chvíli hladu přesnídávku vyklopím do kapsičky na zip (máme tyhle se zebrou), na jogurt a kaše používám zase praktickou silikonovou kapsičku. Od Hami Adélka dostala na vyzkoušení několik ovocných kapsiček a třeba ovocný koktejl s kokosovým mlékem mám pořád v šuplíku. Nemůžu se totiž rozhodnout, jestli ho dám jí nebo ho sním sama... :)

Tři kuchařky pro vaření s dětmi a pro děti

Jídlo a děti jsou nevyčerpatelné téma. Doma s miminkem mám pocit, že celý den trávím vařením, krmením a uklízením po jídle. Adélka jí asi tak každé tři hodiny. Já to mám podobně, ale pochopitelně se obsah našich talířů dost liší. Když k tomu připočtu snídaně pro Erwína, které naštěstí často připravuje Typoška, a společné večeře, není zrovna malý úkol nás všechny nakrmit. A upřímně, je to někdy pěknej záhul. Poslední dobou mi Erwín v kuchyni často pomáhá. Ve čtvrtek spolu pečeme šábesový dezert a i přes týden se ke mě rád přidá. Dneska tu mám pro vás tedy tip na tři knihy dětských kuchařek - dvě se hodí nejen ke společnému vaření a ta poslední je skvělou inspirací pro vaření pestrých a zdravých jídel pro ty úplně nejmenší.

Já sama! / Jedenáct měsíců s Adélkou

Tenhle měsíc se toho zase tolik změnilo. Umí už tolik věcí! Všechno chce dělat sama a už si nás umí pěkně odirigovat. Od rána do večera se dožaduje lásky, podnětů a jídla. Ukazuje prstíčkem po objektech touhy a když pochopíme, co chce, vesele nám zakope v náručí nožičkama a chňapne po tom. Když jí ovšem vyhlídnutý předmět (většinou z bezpečnostních důvodů) nedopřejeme, umí už sehrát pěkně srdceryvnou scénku včetně teatrálního padnutí na zem a pláčem, před kterým by leckdo vyměkl. Jídlo už jí servíruju jako velké holce. Lžicku strpí jen ve své ruce. Z příkrmů ve skleničkách kupuju už jen 100% maso. K tomu dovařím přílohu a ona se s tím pak sama vypořádá. K svačině dostává kaši a ovoce v plnitelných kapsičkách (brzy nám domů přibude tahle praktická silikonová krasavice). Sice je ze mě tak trochu non-stop uklízecí četa, ale tuhle samostatnost podporuju. Stolujeme spolu a já na rozdíl od mnoha jiných maminek stihnu sníst svoje jídlo ještě teplé.