úterý 28. července 2015

Sto třicet osm týdnů & mimi hruška

Erwín se přehoupl do sto třicátého osmého týdne. Náramně ho baví fousatý mimino z reklamy Komerční banky, pořád by si chtěl povídat o Jeníčkovi a Mařence (nedávno jsem mu vyprávěla verzi, při které děti nechal tatínek v tom lese schválně) a trochu si spojil havárii vlaku na Masarykově nádraží se Statečnými autíčky, které tam prý po nehodě spravily podlahu. Ačkoliv se to podle jeho obliby v morbidních historkách nezdá, minulý týden byl pro něj samá legrace. Typoška s ním už ve středu odfrčel na objížďku příbuzných se zahradami a bazény. Já za nimi kvůli práci bohužel dorazila až v pátek. A to jsme ještě v neděli odpoledne stihli jít na kolaudaci bytu strejdy Roziho a tety Lucky. Erwín se choval jako správný večírkový parťák. Bouřlivě vítal nově příchozí návštěvy a poctivě plnil příkaz demolice sedačky na odpis. Vyžral sice všechny brusinky v domě, za to ale poctivě bavil přítomné dámy. A půlročního Toníka láskyplně lechtal na nožičkách. V pondělí jsme zakončili super dlouhý víkend návštěvou v zoo, kterou jsme si oba náramně užili. Viděl všechna zvířata, která vidět chtěl, a k tomu dostal řízek, nanuka, lízátko a navrch jízdu minitramvají. Co víc by si mohla jeho dětská dušička přát! Dneska ráno jsem se ho ptala, jestli se mu v noci něco zdálo. A dokonce zmínil toho jahodového nanuka... Mimino, kterému Erwín začal láskyplně říká "to naše mimino," a Typoškovi včera dokonce řekl, že ho má rád, dospělo do prenatálních 17 týdnů. Velikostí téměř 13 centimetrů a přibližně 42 gramů se dá přirovnat k hrušce. Svižně přibírá na váze, začíná se obalovat tukem a chrupavčité údy se mění v kost. Ve středu (22. července) jsem ho/jí poprvé cítila kopat/škytat/tancovat! Asi všechny nastávající maminky potvrdí, že je úžasný pocit, konečně v sobě ten malej život cítit. A ještě jedna krásná událost do prenatálního deníčku: ve čtvrtek jsem zahajovala vernisáž, na které hrál na krásné historické housle ze 17. století v předpremiéře Jaroslav Svěcený svou skladbu Barevný svět. Byla to asi jedna z prvních věcí, které mimino slyšelo. A byla to opravdu nádhera! Jo a už mi dva lidi nahlásili, co bude za znamení. Jedním z nich byl právě Jaroslav Svěcený, který je stejného znamení. Jeho manželka je zase ve znamení jako Erwín. Jsou spolu šťastni přes třicet let, tak doufám, že ty naše děti spolu budou jednou taky tak harmonicky vycházet...
---
Tričko na obrázku je od babí z loňské dovolené v Tunisu.

4 komentáře:

  1. To mimino mě naprosto děsí :D mimochodem dostupné údaje mě matou, protože podle nich je pan Svěcený znamení právě jako Erwín? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čím tě děsí? Vždyť je to teprve malá hruštička... Já se naopak děsím opravdickejch mimin. Zrovna nedávno jsem nějaký viděla a místo zjihnutí na mě šel děs při představě, co mě zase čeká. Na druhou stranu vím, že až ta doba přijde, tak si to moc užiju a bude moc krásný mít doma zase malinkýho tvorečka...

      Vymazat
  2. A jestli dobře počítám, bude to Kozoroh - to byla moje babička :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jsem to obrátila. Pan Svěcený tedy bude střelec a jeho žena kozoroh... Každopádně jim to klape a to byla pointa příběhu. :)

      Vymazat