pátek 20. června 2014

Jedna nostalgická...

Dneska je to deset let od mojí první svatby. Nemůžu uvěřit, že to bylo tak dávno. Nemůžu uvěřit, že to bylo. Jiný muž, jiné město, jiný život, jiné já a überpes Eli, který už běhá v psím nebi. Občas je mi líto těch nenaplněných snů a slibů. Ale mělo to tak být, protože jinak by nebyl Typoška, nebyl by Erwín, nebyl by Kusanec. Některé věci naštěstí i po deseti letech zůstávají a jsem za ně vděčná. Patří k nim i přátelství s mojí nejbližší kamarádkou Sabinou I to s mým bývalým mužem...

6 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Přiznávám, že už mám holt něco za sebou...

      Vymazat
  2. Jedna z mých oblíbených fotek - kvůli úplně všemu, o čem jsi psala a kvůli mnoha dalším věcem. Asi trochu slzím, tak už raději nic nepíšu :)

    OdpovědětVymazat