Správný táta / Štěpán / Menaše

Štěpán, hebrejským jménem Menaše, je rabín. A rozhodně patří k mým nejoblíbenějším rabínům. Má v sobě moudrost a vtip, talmudské rady umí vystihnout stručně a trefně. Někdo mluví půl hodiny a nic moc neřekne. Štěpán mluví pět minut a řekne víc. Vždycky, když ho s Typoškou vidíme, je nám líto, že se s ním, jeho ženou Katkou a s jejich malým synem nevidíme častěji. Když byl Erwín a Eliáš a kupa dalších dětí ještě na houbách, Štěpán s Katkou organizovali jednou za měsíc šábesové večeře v restauraci King Solomon. Moc rádi na ně vzpomínáme a doufáme, že až to podmínky dovolí, se k této tradici vrátíme. Štěpán byl i na naší svatbě a z jeho slavnostního přípitku pochází i tahle fotka. Nechtělo se jim zveřejňovat fotku jejich syna, což jim doufám odpustíte.

Užíváš si roli otce?
Ano. Když mě dvouletý synek obejme a pusinkuje je to skvělý. Dokonce i když v 5:45 ráno silným hlasem z postýlky kříčí „kááákooo (=táto) číšt (=číst)“ tak je to skvělý. Užívám si moc.

Co tě na rodičovství nejvíc překvapilo?
Cena mýdla pro kojence.

Změnil se nějak vztah s tvojí partnerkou?
Vztah je důvěrnější, hlubší. Je zajímavé mít společně někoho (dítě), kdo je důležitější a pro koho se oba zřekneme spánku i jiných potěšení (většinou právě kvůli nedostatku spánku nebo dětským nemocem). Myslím, že až narozením dítěte se člověk stává skutečně úplnou lidskou bytostí a to včetně vztahu s partnerem. Baví mě se společně radovat z dítěte a všech možných prkotin, jako když něco skoro nesrozumitelně vysloví a my slavíme, jaký je náš kluk génius.

Ovlivnil příchod dítěte tvoji práci?
Z počátku, dokonce prvních pár měsíců, jsem byl pracovně dost mimo (pracuju v cestovním ruchu). Tvářil jsem se, že je vše OK a mám vše v malíku, ale občas jsem přišel na schůzku jinam, jiný den nebo jsem si naopak domluvil schůzku s dvěma lidmi najednou na stejné místo. A často jsem myslím nemluvil k věci. To ale přešlo. Nicméně už se neženu do velikých divočin, kdy jsem třeba deset dní nebyl doma a objel půl Evropy. Asi víc šetřím energii, abych měl také čas na rodinu. V rabínském působení jsem začal víc chápat potřeby mladých rodin a myslím, že lépe než dřív dokážu komunikovat s děckama.

Jaká je v judaismu tradiční role otce?
Otec má povinnost se postarat o rodinu, zajistit ji stravu, ošacení a bezpečí. Duchovně je otec zodpovědný za výchovu svých dětí a jejich vzdělání. Pouze pokud není sám schopen z nějakého důvodu své děti vzdělávat, tak má najít pro své děti učitele. Samozřejmě, že židovské děti chodí do školek a škol, ale otcovi tím neodpadá odpovědnost za to, kdo jsou jeho děti.

Co ty osobně považuješ za nejdůležitější?
Chovat se k dítěti láskyplně jako k rovnému parťákovi při zachování role rodiče.

Máš nějaký otcovský vzor?
Svýho tátu.

---
Doufám, že se vám série rozhovorů s inspirativními otci líbila. Pokud jste nějaký propásli, ten s Typoškou najdete tady, s Karlem, který se mimo jiné podílel na přípravách Tátafestu, tady a rozhovor s Joachimem z nakladatelství Labyrint revue je zde.