Nočníková literatura

Erwín se nedávno přehoupl přes magickou hranici 18 měsíců a nastal tak čas začít pomaloučku trénovat chození na nočník. Tento veledůležitý úkol přenecháváme babí, která ho na něj poprvé posadila už ve 46 týdnu a od té doby občas nenápadně vyzvídá, jak na tom Erwín s chozením na nočník je. Ostatně k prvním narozeninám od ní jeden pěkný exemplář dostal. Budou k tomu mít ideální podmínky. Erwín bude běhat nahatej po zahradě, aby si ty tělesné funkce pěkně uvědomil a propojil a pak už je to jenom krůček k tomu, aby začal nočník používat a časem si o něj i říkat. A my se zatím budeme v klidu procházet po Barceloně. Doma pak Erwín dostane k nočníčku vhodnou motivační literaturu... Doufám, že se mu (i vám) bude můj výběr četby líbit.

Před pár lety byla v Americe velkým hitem knížka Everybody Poops od japonského autora Taro Gomi, která mánii nočníkových knížek odstartovala. Je plná vtipných ilustrací, které pojednávají o tom, že kaká opravdu každý. V St. Louis jsem si v místní zoo pořídila kouzelnou a fakty nabitou knížku Poo: A Natural History of the Unmentionable. Česky vyšla pod názvem Bobky, šišky a jiná hovínka a dozvíte se v ní spoustu zajímavých informací o zvířecích výkalech. (Koupíte jí třeba tady.)

Další tematickou knihu, kterou vlastním je O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Pokud tenhle příběh o krtkovi, který s hovínkem na hlavě obíhá různá zvířátka, aby zjistil, kdože se mu to hned zrána na tu hlavu vykakal, neznáte, tak jste ochuzeni o velmi zábavné čtení. Mám ho i v německé originální verzi Vom kleinen Maulwurf, der wissen wollte, wer ihm auf den Kopf gemacht hat. Kromě několika frází z němčiny, tak vládnu i několika německými výrazy pro bobky a zvuk při jejich padání. V češtině vyšla i knížka Víš, co má v plínce myš? od belgického spisovatele a ilustrátora Guido van Genechtena. Do četiny ji přeložil Hynek Vilém. Ve chvílích frustrace si můžete vedle dítěte sednout a začíst se do knížky Velká kniha čůrání od Jakuba Plachého, Hovno hoří od Petra Šabacha, nebo Stálo to za hovno od Václava Vlka...