čtvrtek 26. března 2015

Sto dvacet týdnů

To jsme si takhle hráli s oblíbenými robůtky, které teď dokola stavíme a bouráme, a najednou Erwín zmerčil krém, kterým mám u postele. Hbitě si pro něj slezl a otevřel. Začalo to docela nevinně...
...a takhle to dopadlo. Udělal si licousy, jak Trautenberk. Řehtal se u toho ale jak pominutý, tak jsem ho chvíli nechala. Pak jsme se přesunuli k zrcadlu, kde dílo zkázy dokonal. Je to už veliký mluvka. Baví nás jeho mentální pochody. Třeba nedávno se nám chtěl podívat do pusy, tak nám nakázal, ať otevřeme hlavu. 




2 komentáře: