čtvrtek 3. dubna 2014

The best of 03/2014

Březen kolem mě profičel jak pendolíno. Než jsem mrkla, byl pryč. A to jsem měla narozeniny, které jsem s Typoškou oslavila spíš symbolicky než bouřlivě. Dárek jsem měla ve skříni už nějaký ten pátek pěkně schovaný a dort jsem slupla v cukrárně. Stejně by se na něj všechny ty svíčky nevešly...

Jednu celovečerní schůzku ve dvou jsme ale přece stihli. Oba jsme se moc těšili na film The Grand Budapest Hotel. Zapůsobil na mě sice trochu melancholicky a smutně, ale pokud jste ho neviděli, i tak vám ho moc doporučuju. Vizuálně je dokonalý!

Před filmem jsme se byli najíst v restauraci Peperoncino na Letné. Určitě na tenhle podnik brzy udělám recenzi v rámci restaurací, kam se dá jít s dětmi. Ve vnitrobloku mají krásnou zahradu s trampolínou. Kousek od nás seděla Jana Krausová, z které jsem potajmu nemohla spustit oči. Moc jí to slušelo a já nemohu než doufat, že za pár let budu vypadat jako ona...

Věřím spíš na kultivaci vnitřní krásy, ale co si budeme povídat, v určitou chvíli je potřeba tomu jít naproti i z druhé strany. Bohužel se mi moc nedaří plnit novoroční předsevzetí a pravidelně cvičit jógu. S kamarádkou jsme ale v poslední době zkusily několik hodin v tělocvičně  Power Fit. Některé lekce byly zábavné, některé spíš připomínaly mučírnu. Ukázalo se, že ačkoliv jsem z jógy poměrně pružná, se svalovinou a výdrží jsem na tom bídně. K narozeninám jsem proto dostala od bráchy knihu Posilování s vlastním tělem 417krát jinak, tak mě třeba bude motivovat ke změně.

Kromě cvičení je už občas potřeba i něco zamaskovat. V mém věku by člověk řekl, že to s kosmetikou a líčením budu umět. Když ale nakouknu k nějaké kosmetické blogerce, zjistím, že jsem pěkný břídil. Naposledy mě nadchnul britský blog Vivianna Does Makeup. Moc dlouho u něj asi nevydržím, protože mě kosmetické blogy zas tak nezajímají, ale zkusím si vzpomenout a občas se k němu vrátit. Už jenom kvůli těm úžasným fotkám.

Typoška zase objevil moc zajímavý a dojemný blog Humans of Prague inspirovaný Humans of New York. Ale pozor, na obou se asi na chvilku zaseknete...

18 komentářů:

  1. Peperoncino mam taky rada, tu zahradu maji skvelou :-) a Viviannu taky sleduju, ale o chlup lepsi mi jeste prijde Lily Pebbles. A ten hotel Budapest taky chci moc videt, pry se jeho podobou inspirovali v Pze a lehce pripomina Obecni dum! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukala jsem se na blog Lily a asi budu muset začít víc experimentovat. Nechala jsem si teď narůst delší vlasy a tak ráda bych to s nima uměla! Hned zkraje jsem našla pár rad. Díky za tip!

      Vymazat
  2. Fakt smutno? Já se u něj dost bavila a i když jsem si na konci nebyla úplně jistá, co si myslet, tak smutek určitě nebyla převládající emoce... ale bylo to zvláštní, melancholie možná trochu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám staršího tatínka, takže na mě u filmů, kde vzpomínají staří pánové na mládí, padá melancholie a zároveň smutek, že z něj nějak neumím ty jeho historky vytáhnout. I když vím, že toho jednou budu litovat.

      Vymazat
  3. Radko-dodatecne vsechno nejlepsi k narozeninam!
    A ten film bych taky chtela videt. Tak at duben stoji za to!

    OdpovědětVymazat
  4. Taky se na Grandhotel Budapešť moc těším. I když Takovou zvláštní rodinku v mých očích žádný jeho film nepřekonal. Darjeeling je v těsném závěsu a loňské Moonrise Kingdom mě spíš zklamalo. Ale zvláštní je, že mojí lásce, která Wese moc nemusí, se líbil.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem z Moonrise Kingdom byla naopak nadšená. Ale všechny jeho filmy jsou úžasný! I ten poslední.

      Vymazat
  5. Ty tipy na blogy: Humans of Prague inspirovaný Humans of New York..."zasekala" jsem se pořádně :-)
    K narozeninám vše hezké po duši i po těle!

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za všechna doporučení a odkazy, i ty dávnější...nemám čas na testování, tak s dovolením občas chodím v tvých stopách. Humans of Prague jsem neměla vůbec otvírat...jasně, že jsem se zasekla:-) Krásný víkend přeju.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Jsem ráda, že můžu někomu pomoct. Já zase na oplátku ráda nakukuju k tobě. :)

      Vymazat
  7. Humans of Prague je krásný! Tam se zasekávám ráda. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Já jsem u Grandhotelu měla trochu podobný pocit jako u Aloise Nebela. Na začátku mě fascinovalo, jak je to výtvarně dokonalý, ale děj mě po půl hodině začal nudit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že je to spíš série dokonale ztvárněných skěčů. Za sebe nemůžu říct, že bych se nudila. I když bych některé momenty klidně vystřihla...

      Vymazat
  9. Díky za Humans of Prague. Dost si všímám lidí, koukám jim do tváře. Zajímalo mě, jestli jsem už někoho z fotek viděla. Neuvěřitelné, ale je to tak :) Kateřina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je super! Taky jsem hledala, jestli někoho nebudu znát, ale zatím se mi to nepoštěstilo...

      Vymazat