Sto čtrnáct týdnů

Erwín a jeho sbírka DVD. Není jich naštěstí moc a všechny jsme zatím dostali od někoho darem. Největší radost máme z Krtečka, protože toho si majitelé práv chrání a na YouTube, které je primárním zdrojem naší televizní zábavy, mažou. Oblíbili jsme si příběh o tom, jak Krtek boural s autíčkem. Vůbec si ten díl z dětství nepamatuju, ale když jsem učila Erwína opatrnosti při přecházení, tak se mi dost hodil. Jinak z českých pohádek má nejraději Maxipsa Fíka, Pejska a kočičku, Potkali se u Kolína, Štaflíka a špagetku a Kluky kočičičí (ale spíš se mu líbí úvodní písnička, než samotné příběhy). Naopak se mu zatím nelíbí Káťa a Škubánek, které jsem jako dítě milovala. Občas si vyžádá Mickeyho klubík, z čehož rostu, nebo Červený traktůrek. Pořád u nás ale nejvíc frčí Pepa, Máša a nově Nu, pogodi! a Šmoulové. Trochu překvapivě nám YoutTube vygeneroval malajsijský kreslený seriál Upin Ipin, který je o dvou klucích, kterým Erwín říká Adámkové. Je to zajímavý vhled do jiné kultury, ale na druhou stranu si říkám, jestli se mu z těch různých jazyků nezavaří hlavička. Kromě pohádek ještě pravidelně vyžaduje několik kompilací videí s anglickými písničkami. Nejvíc asi Mother Goose Club! a Our Top Silly Songs for Kids od Super Simple Learning. Vždycky řekne, že chce "íja íja ou" (z Old Mac Donald Had a Farm). A večer si pak v postýlce prozpěvuje: "Tinkle, tinkle, litle star, hau i vandr vot ju are."
---
S Erwínem jsme marodili, tak je v domácím mundůrku. Nové tepláky z H&M a tričku z Gapu má od maminky.