úterý 20. září 2016

Osm měsíců s Adélkou!



Adélka oslavila osm měsíců. Celých osm měsíců radosti (a občas i nějaké té starosti, ale bez toho by holt nešlo.) Je to naše krásná a šikovná holčička. Když je spokojená, vesele kope nožičkama a řehtá se na celé kolo. Když se jí ale něco nelíbí, umí se ozvat. Kromě klasického rozzlobeného pláče má v arzenálu ještě dost nepříjemné ječení, po kterém jsem zralá na panáka. To už ale musí být opravdu zle. Obvykle je naštěstí dobře naladěná. Většinu času, který strávíme doma, lozí po bytě a patřičně využívá svého hledačského talentu, díky jemuž se jí podaří na podlaze najít každý zapomenutý drobek, odvátý chucvalec a vypadnutý vlas. Luxuju nebo vytírám teď téměř denně, ale stejně ji pokaždé po chvíli najdu s něčím čouhajícím z pusy. Říkám si, že je to čistá špína tužící dětský organismus. Přesto ji opatrně objekt její touhy vyndám z pusy, utiším zlověstný hněv a pošlu ji na další čtyřnohou nebo plazivou výpravu. Nemiminkovských hraček moc nemá. Nejvíc ji baví Erwínovo Duplo. Sedne si ke krabici, ve které je schované, jednou rukou se drží okraje a druhou si ho mazácky vyndavá. Pak mlátí kostkama nebo popojíždí některým z aut. Má ještě dvě oblíbené hrazdičky, které ji v sedě začaly víc bavit. Houpe divoce zvířátky a točí hejblátky a docela se tak sama zabaví. Já u toho zaklízím ranní nepořáde nebo vařím. Občas na sebe mrkneme, usmějeme se na sebe a obě se vrátíme k původní činnosti. Je to taková moje parťačka.




Takhle vypadá náš obvyklý denní režim:

6:30 / 7:00 – probuzení a hraní s tátou
7:00 / 7:30 – snídaně, kojení, které začíná být spíš pro její pocit než opravdové jídlo
8:00 / 8:30 – pořádná snídaně, kaše. Když není unavená, chvilku si spolu hrajeme, nejraději v posteli. Nebo si jí s sebou beru do koupelny. Dám jí tam podložku a nějakou hračku, ale ona stejně nejvíc cvičí stoupání a lozí.
9:00 / 10:00 – ranní šlofík (když je na mě hodná tak i něco přes hodinu). Po něm si chvilku pohrajem a pak si samostatně něco kutí. Nebo mi asistuje v kuchyni.
11:30 / 12:00 – oběd, zatím ze skleničky, ale brzy už jí budu vařit
13:00 / 14:00 – odpolední šlofík (aspoň hodinu). Po něm ideálně vyrazíme někam ven. Někdy už i dřív.
15:00 – odpolední svačina, ovoce, ovoce s jogurtem, často v terénu
17:00 – večerní kaše, po ní se vrací Erwín ze školky. Spolu si ještě moc nehrajou. Ona by chtěla, ale  je pro něj ještě mimino, které mu akorát tak lomcuje stolečkem, na kterém se dívá na pohádku.
19:00 / 19:30 – večerní kojení a uložení ke spánku

Minulý týden bylo pěkný horko, ale apoň (jsem) si ještě užila letních šatiček, které mám na ní nejraději. Po Erwínovi má na doma několik tepláčků, které ale ještě ani jednou neměla na sobě. Prostě si užívám, že mám doma malou holčičku...

2 komentáře:

  1. Odpovědi
    1. Rychle jako blázen! Každé období má naštěstí svoje a užívám si ho, jak nejlíp to jde.

      Vymazat