pondělí 7. května 2018

Dubnová kronika aneb měsíc velkých změn

Z blogu to vypadá, že nás všechny sežral králík. Ale nebojte, žiju, jen se toho za poslední měsíc nějak moc událo. A taky jsme si užívali, že je tu konečně jaro. Nebo už léto?!?
Víkendy teď často trávíme u babí na zahradě, kde se tak trochu vracím do dětství. S Erwínem jsem třeba v jeden den podnikla výpravu místním potokem a Adélce pak uvila první pampeliškový věnec. Mimo jiné ho vyvětrala na houpačce, kde by snad nejraději trávila celé dny. Jen si do ní vleze, počastuje svoji houpací oběť pobídkou: "Pořádně, tati/mami/babí, pořádně!" a pak se houpe a houpe a houpe...

Děti to tu milují. I proto, že ráno můžou (nebo aspoň ten větší ospalek) vyběhnout ven v pyžamu a rovnou se pustit do hraní. Dětem to tu vyloženě svědčí a já je nechávám stále delší intervaly o samotě. Oni si mezi tím vymýšlí vlastní hry a objevují tajná zákoutí, jako jsme to vlahá jarní/letní rána dělali s bráchou my...

Uvnitř se ale taky nenudí a hrají si se stejnejma hračkama, jako kdysi já. Třeba tahle panenka už zažila tolik chirurgických zákroků, že se divím, že ještě žije. I když je pravda, že se tady taky dost koukaj na telku. Erwín dřív přepínal z Déčka na Sport (opravdu jsem mohla porodit sportovního fandu?). Od té doby, co Déčko babí nefunguje, nepohrdne téměř ničím. Při hraní z něj lezou zajímavý věci. Při imaginárních bojůvkách s Lego ninjama mi tuhle povídá: "Mami, víš, že u babí v televizi jsem viděl pána s ohořelou hlavou a mrtvou pani?" a když o několik dní zasazoval ve své policejní stanici prostorná okna, jen tak prohlásil, že "v televizi u babí viděl takový šuplíky na mrtvý lidi". Tak snad ho ty návštěvy moc nepoznamenají... :)

Začátkem dubna jsme taky slavili Pesach. Páteční Seder, slavnostní pesachovou večeři, jsem nefotila. Chtěla jsem si ho bez rušení užít. Než jsme ale začali, vyblejskla jsem si aspoň jeden talíř, na který jsem dětem připravila 10 egyptských ran. Vyjmenovávání potíží, do kterých se dostali Egypťané, protože nechtěli židy pustit z otroctví, je hlavně pro děti jedním z vrcholů sederu. A tak se u nás barvila voda na krev, skákaly žáby, kterým se nafukoval jazyk, po stole lezli brouci, divá zvěř a kobylky, dětem se (krémem) na obličeji udělal mor a vředy, lítalo krupobití z bílých konfet a ve svém balíčku našly i symbol tmy a smrťáka, který pobil v Egyptě prvorozené. Po jídle odběhly hledat afikoman (kousek schovaného macesu), za jehož nalezení dostaly každý malou krabičku Lega. My dospělí jsme si tak v relativním klidu mohli popít víno a i si něco říct. Servírovala jsem tradiční vajíčko na tvrdo, sladký charoset a nastrouhaný křen, salát s francouzkým dressingem, pečenou řepu, olivy a lososa s bramborovou kaší a salátem z quinoy. Jako dezert byl výběr koupených košer dezertů. Myslím, že hosté odcházeli spokojení a i já jsem usínala s příjemným pocitem, že se nám oslava povedla.


Pesach s sebou kromě osmdenního omezení v jídle přinesl i pesachové prázdniny a nutnost celý týden zabavit dva rarachy. Vyrazili jsme třeba na pouť na Hagiboru. Pro menší děti to tam bylo ideální -  na výběr bylo pro každého z nich jen pár atrakcí, obligátní Michal David nerval svojí hlasitostí uši a ve všední den tam panovala vyloženě vesnická atmosféra. My to tam měli skoro jenom pro sebe...

S Erwínem jsem dala autodrom, s Adélkou labutě a pak jim ještě dopřála pár jízd na kolotoči, skákání v zábavním hradu i v takový klecový herničce. Sofinak je teď v extra roztomilým období, zErwína zase roste malej chlapík. Občas nahodí frajírkovský výraz a já se nestačím divit, kam zmizel ten můj malej buclatej Erwínek.

Zkusili jsme taky zoo, kde jsem se rozplývala nad touhle orangutanní mámou s mláďátkem...


...a Erwín nad hranolkama s kečupem a "manojézou.

Další milník (školkového) židovskéh roku byla oslava výročí založení státu Izrael. Letos to byly 70. kulatiny. Na oslavu napekli pěkné tematicky modré cupcaky s mírně alkoholovou čepicí - ta samozřejmě Adélce chutnala nejvíc.

Kromě dětí, jsou v naší školce i senioři a baví mě, jak děti s místními "babičkami a dědečky" přirozeně komunikují. I to s jakou chutí bok po boku vyjedli výstavku ovlajkovaných dortíků.


No a největší novinka nakonec. Pracuju! Sice jsem si nebyla jistá, jestli se chci na původní místo vrátit, ale nakonec se všechno seběhlo tak rychle a sedlo si to tak dobře, že mám pocit, že je vše, jak má být. Píšu si teď s exotickými distinacemi, jako je Ulámbátár, Accra, Tallinn, nebo Kišiněv a pomáhám jim vybírat filmy na místí projekce. Pracuju jen na částečný úvazek, což byl můj sen. Práci už jsem potřebovala jako sůl (doma mi to vůbec nesvědčí), ale na druhou stranu ještě zdaleka nenastala doba se vrátit na 40 hodin. První týden jsem se zaučovala. A zabydlovala stůl. V kuchyňce jsem po nástupu našla klasickou kancelářskou směs oprýskaných hrnků a skleniček s logy několika pivovarů, což bylo pro mé oko příliš a tak jsem vyrazila do svého oblíbeného obchodu Harddecore, kde jsem si pořídila hrníček z jejich kolekce Design Forever od Ronyho Plesla a karafu na vodu se skleničkou z recyklovaného skla od Srna sklo. K tomu jsem si na zútulnění pracoviště přinesla úžasný přírodní krém John Maters Organics, který voní po grepfruitu a geraniu (na Green Beauty Marketu jsem si na zkoušku koupila malé balení a jsem ve velkém pokušení si kvůli jeho příjemné vůni koupit po spotřebování i to větší. Mají ho třeba tady.) a na posilnění kávový sirup Sofee and the gang. Znáte ho? 

No a samozřejmě jsem si musela pořídit i něco na sebe! Mám totiž tak trochu oblíkací krizi, protože nad rámec džín a triček, toho na sebe moc nemám. Musím a) zhubnout a za b) si strategicky rozšířit (pracovní) šatník. Pro tentokrát mě zachránili v CLAF na Chodově, kam jsem se kvůli tomu poprvé vydala. Z tohohle úžasného obchodu plného české módy jsem si nakonec odnesla šaty od Sophistic by Veronika a chystám se každý měsíc vybrat jeden originální kus, který mi vydrží a budu ho s radostí nosit. Tak a to je asi všechno. Dlouho jsem tu nebyla, ale to se snad změní, až si to trochu sedne v práci!

6 komentářů:

  1. Ať se ti daří! Ten kávový sirup mě moc baví, děkuji za inspiraci!! Posílám horské pozdravy, Ver.-

    OdpovědětVymazat
  2. Radko, gratuluju k nové práci. Ať se daří a nepřehnat to do začátku :) Krásný den, Iva

    OdpovědětVymazat
  3. Jůůůů, back to work! Mám radost! Ať tě to dlouho naplňuje a baví :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Jojo... taky mě trochu děsí, jaká je B už slečna, žádný děťátko... ještě, že máme ty druháčky, co? :)

    OdpovědětVymazat
  5. POTŘEBUJEŠ PŮJČKU?
    NEKLIDUJTE VAŠE FINANČNÍ NÁKLADY NA VÁS KONTAKTUJTE NYNÍ PRO JAKÉKOLI DRUHU ÚVĚRU NÍZKÝM ZÁJEM 2%. (Stephenswillsloan@gmail.com)

    Naše půjčky jsou dobře pojištěné pro maximální bezpečnost je naší prioritou, Naším hlavním cílem je pomoci vám získat službu, kterou si zasloužíte, Náš program půjček je nejrychlejší. Vyplácíme půjčku v libovolné měně dle Vašeho výběru {Us Dollar, pounds, Euro, Dinar, atd.) A trvání od 1 do 30 let k úhradě půjčky (bezpečné a nezabezpečené).

    Potřebujete nějaký druh úvěru a máte nízké kreditní skóre, bylo pro vás těžké získat půjčky
    od místních bank a jiných finančních institucí? řešením finančního problému je STEPHEN WILLIAMS LOAN FIRM. Smluvní podmínky jsou velmi rozumné a ohleduplné.

    Nabízíme širokou škálu finančních služeb, které zahrnují: Vánoční půjčky, Podnikatelské úvěry, Úvěry na konsolidaci dluhu, Osobní půjčky, Úvěry na auta, Hotelové půjčky, Studentské půjčky, Home Refinancování Úvěry s nízkou úrokovou sazbou @ 2% právnické osoby.

    Žadatelé by se měli obrátit na nás prostřednictvím e-mailu: stephenswillsloan@gmail.com. Aplikujte a osvoboďte se od finančního otroctví.

    OdpovědětVymazat
  6. NOW LIFE IS WORTH LIVING WITH THE HELP OF EDWARD JONES FINANCE

    Hello Every One, My Name is Trevor Cohen live in Texas and life is worth living comfortably for me and my family now. I really have never seen goodness shown to me this much in my life as i am a struggling Dad with three kids and i have been going through a serious problem as my son encountered a terrible accident last week, and the doctors states that he needs to undergo a delicate surgery for him to be able to walk again, and i could not afford the bill for his surgery then i went to the bank for a loan and they turn me down stating that credit score was bad, from there i run to my father and some of my friends but they could not help, then when i was surfing through the net i came across a loan lender EDWARD JONES who provides loans at an affordable interest rate of 2% and i have been hearing about so many scams on the internet but at this time, in my desperate situation i had no choice than to give it a try and surprisingly it was all like a dream, i received a loan of $85,000.00 and i payed for my son surgery and thank GOD today he is okay and can walk. I could in turn start something profitable with the remaining amount and i said to my self that i will shout loud to the world of the wonders of GOD to me through this GOD fearing lender EDWARD JONES and i will advise anyone in genuine and serious need of loan to contact this GOD fearing Company via: Jonesloanfinance@yahoo.com

    OdpovědětVymazat