Minulý čtvrtek jsem po dlouhé době s Erwínem a s Adélkou vyrazila do výtvarné dílny ve Veletržáku. Nejdřív jsme se šli podívat na Kleopatru od Zrzavého, kterou jsme den před tím viděli v nějaké knížce. Erwín tam byl nedávno se školku, tak mi o některých obrazech povídal. A Adélka výskala na celé kolo. Vyloženě se jí v galerii líbilo. A dílnička taky.
Tentokrát bylo tvoření inspirováno díly polského umělce Henryka Stazewskiho, který prý rád tvořil v županu. Jeho dílo jsem dosud neznala a jsem ráda, že jsem ho díky dětem objevila. Jeho barevné abstrakce přímo vyzývají k reprodukci. K dispozici byly třeba tyhle barevné dřevěné kostky, s kterými si oba náramně vyhráli.
Poté se přesunuli ke krabici s rozřezaným papírem. 
Úkolem bylo přemisťovat papíry do jednotlivých čtverců tak, aby vznikala plastická geometrická díla. Adélka byla z toho rochnění v úplnym rauši a pořád se ke krabici vracela.
Občas se to konstruktivistické tvoření trochu zvrhlo. Výrazně zábavnější totiž bylo sypat si vzájemně papíry na hlavu. (Erwín se pěkně čuřil, že mu cizí kluk posypává ségru a byl přichystám k tomu ji v boji bránit. Naštěstí jsem malého rytíře uchlácholila, ale udělalo mi radost, že byl ochoten sestřičku bránit.) 
Nakonec to s tím jejich vztahem snad zas tak špatné nebude... 
Tvořících stanic bylo daleko víc. My jsme ještě stihli nalepit jednu koláž, kterou jsem tam pak bohužel zapomněla...
...a vyblbnout se ve "světelné místnosti". Klidně bychom tam byli dýl, ale už byl večer a muselo se jít dom. Ten rýmičkový týden jsme si spolu parádně užili. Bude se mi teď doma po Erwínkovi stýskat. Slíbili jsme si ale, že ho budu častěji vyzvedávat "po o" a něco spolu vždycky podniknem. A tyhle dílničky ve Veletržáku jsou fakt parádní. Třeba se tam příště potkáme...
---
Dílničky se konají každou středu odpoledne a čtvrteční ráno i odpoledne. Stačí přijít, zaplatit 60 korun za hlavu starší 18 měsíců, za kterých jako bonus získáte i vstup do galerijních sbírek. Můžete se pak jít na obraz nebo výstavu, podle kterých se tvořilo, na vlastní oči podívat. Podrobnější informace a soupis témat na následující měsíce najdete tady nebo na FB profilu Otevřená výtvarná herna. Za odměnu se pak ještě stavte k Cafe Jedna na kafíčko a dortík. Znovu tam funguje dětský koutek!
Super! Dekuju za tip, o techto dilnach jsem vubec nevedela.. ;)
OdpovědětVymazatúžasný! a dovedu si představit jak se jim líbilo rochnit se v papírové drti...já samotná bych byla v rauši :) ... ta fotka jak stojí vedle sebe je úžasná! ♥ Š.
OdpovědětVymazatDíky Tvému blogu o dílničkách vím už delší dobu a teď už je malá konečně ve věku, kdy bychom tam mohly, tak se chystám, že někdy vyrazíme :) Je třeba si místo nějak rezervovat? Třeba se potkáme :)
OdpovědětVymazatSuprový článek a krásné fotografie. Je velice zajímavé, jak jste využila slovo konstrukce, protože já jsem měla za slovem konstrukce úplně něco jiného. Já když slyším slovo konstrukce, vybavím si v hlavě nějaké kovy nebo dělníky a vy jste to použila ve spojení s dětmi. Zajímavé :-) Máme to ale krásný jazyk.
OdpovědětVymazat