Sedmnáct týdnů

Erwíňák se minulý týden zúčastnil svého prvního Pesachového sederu. Vlastně druhého. Vloni jsme se sešli u Mariany a už jsem byla těhotná. A kdo to ještě nevěděl, lehce se to tam dovtípil. V jedné místnosti s pečeným lososem se mi prostě nepodařilo tvářit se nenápadně. Letos seder pořádala Sába, příští rok je tedy řada na mně. A pak už snad v tom Jeruzalémě...

Další "zlomovou" událostí v Erwínově životě bylo zavedení umělého mlíčka. Poslední dobou to nevypadalo, že by byl po kojení spokojenej s výsledkem, tak jsem se rozhodla zkusit Nutrilon. ÚLEVA. To je to, co mi nejvíc tane na mysli. Erwín ani nemrkl, vysosnul lahvičku s umělým mlíkem a snad si ani ničeho nevšimnul. Teď ho může krmit i Typoška, kterej se při tom tváří jako hrdý otec, já si můžu ráno přispat a moje prsa na pár hodin odpočívat. Krmím ho teď půl na půl a spokojenost na všech stranách.

Taky jsme byli v ZOO, ale to zase prospal, takže se to snad ani nepočítá.