Tenhle fotoprojekt začíná být docela těžký realizovat. Erwíňák už je pěkně mrštnej a nevidí důvod, proč by měl způsobně ležet na zádech. Nerozmazaná byla zase jen první fotka. Kromě převalování, které zatím pořád zvládá jenom jednosměrně - holt nevidí důvod, proč by se měl vracet na záda, když se může po břiše někam přemístit - trénuje lezení přes a na různé předměty. Tuhle se nepozorovaně vysoukal na svoje lehátko, zaujal vítěznou pozici v kleku a tvářil se, jak když zdolal Everest. Taky zkouší, jak by se mohl postavit. Jó, teď to teprv dostane grády. Asi si urychleně dojedem pro tu čestvě natřenou ohrádku, která se suší u rodičů na zahradě...
Zdrhač :))) ona se nějaká ta motivace na záda najde, Brigit tak například zkouší, jestli by se nedala zopakovat ta báječná zábava s padáním z postele (už tam jsme vždycky s ní a snahy bojkotujeme, ale stává se z ní minikamikaze).
OdpovědětVymazatRochneni v posteli miluje Erwin snad ze vseho nejvic. (Evidentne je po mamince.) Vzdycky si u toho vesele kvika. Bohuzel ho taky porad zajima, co se skryva za okrajem. Kdybychom ho nechali, vrhnul by se stremhlav do propasti...
VymazatTo je pěknej čipera :-) No já byla za ohrádku ráda, bez ní bych nemohla nic :-) Přemýšlím co vymyslet teď, uvažuju o nějakém vodítku, abych tu naši raubířku aspoň na chvíli někde udržela :-)
OdpovědětVymazatDoufam, ze nebude za mrizema kvilet jako ve vezeni. Uz ho ale nemuzu nechat lozit jen tak. Obzvlast, kdyz mi hospodari pod nohama v nasi pidikuchyni, mam strach, ze na nej slapnu nebo neco horsiho. Taky jsem zvazovala nekde zaseknout kolik (pripadne pouzit nohu u stolu) a privazat ho za nej jako kozu, to by ale asi u socialky neproslo... :)
Vymazat