středa 18. září 2013

Čtyřicet jedna týdnů

Přemlouvat Erwína ke spolupráci je stále těžší. Na vařenou nudli ho neutáhnu, ale na fusekli naštestí ještě jo. Už je pěkně akční. Leze po bytě, dělá brmm, brmm a zkoumá každý kout. Nejraději demoluje obsah knihovny a zkoumá pračku. Podél sedačky nebo stolku už ujde slušný kousek. A pomalu se začíná stavět sám bez opory. Dokáže stát asi půl sekundy, pak se zapotácí, jak Typoška po šesti pivíčkách a zklátí se opatrně k zemi. Co se týče jídla, nově si za poslední dva týdny dal vajíčka, ovesné vločky, červenou čočku, špenát a trochu jogurtu. Včera dostal od tety Gafny poprvé piškoty. Spořádal jich nejmíň osm, evidentně mu moc chutnaly. Měl taky první opravdovou rýmu, nic vážného, ale jelikož byl zrovna nemocný i Typoška, z obou stran ke mě v noci doléhalo mocné chrápání. Naštěstí jsou už oba zdraví a já se zase vyspím...

4 komentáře:

  1. Mám okolo sebe kamarády s miminy různého stáří a tak vím, jak se můžou stejně staří prckové diametrálně lišit. O to víc mě fascinuje, že Brigit v podstatě drží (minimálně s tím chozením a stavěním) s Erwínem krok :) btw, co ho začít fotit vsedě (nebo vestoje)?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Říkám si to samý, když k tobě nakukuju. Se zubama jste sice napřed, ale věřím, že než se Erwín ožení, nějaký mu taky narostou. :)

      Ráda bych první rok vydržela s focením vleže, aby ty fotky byly konzistentní. Ale to víš, že už mě taky napadlo změnit polohu. Škoda, že neseděl v půl roce, byl by to takovej hezkej přechod. Mám mírnou (autodiagnostikovanou) formu OCD, takže to holt budu muset vydržet. :)

      Smazat
    2. jo, tak pro to mám naprosté pochopení :))

      Smazat