Přemlouvat Erwína ke spolupráci je stále těžší. Na vařenou nudli ho neutáhnu, ale na fusekli naštestí ještě jo. Už je pěkně akční. Leze po bytě, dělá brmm, brmm a zkoumá každý kout. Nejraději demoluje obsah knihovny a zkoumá pračku. Podél sedačky nebo stolku už ujde slušný kousek. A pomalu se začíná stavět sám bez opory. Dokáže stát asi půl sekundy, pak se zapotácí, jak Typoška po šesti pivíčkách a zklátí se opatrně k zemi. Co se týče jídla, nově si za poslední dva týdny dal vajíčka, ovesné vločky, červenou čočku, špenát a trochu jogurtu. Včera dostal od tety Gafny poprvé piškoty. Spořádal jich nejmíň osm, evidentně mu moc chutnaly. Měl taky první opravdovou rýmu, nic vážného, ale jelikož byl zrovna nemocný i Typoška, z obou stran ke mě v noci doléhalo mocné chrápání. Naštěstí jsou už oba zdraví a já se zase vyspím...
Mám okolo sebe kamarády s miminy různého stáří a tak vím, jak se můžou stejně staří prckové diametrálně lišit. O to víc mě fascinuje, že Brigit v podstatě drží (minimálně s tím chozením a stavěním) s Erwínem krok :) btw, co ho začít fotit vsedě (nebo vestoje)?
OdpovědětVymazatŘíkám si to samý, když k tobě nakukuju. Se zubama jste sice napřed, ale věřím, že než se Erwín ožení, nějaký mu taky narostou. :)
VymazatRáda bych první rok vydržela s focením vleže, aby ty fotky byly konzistentní. Ale to víš, že už mě taky napadlo změnit polohu. Škoda, že neseděl v půl roce, byl by to takovej hezkej přechod. Mám mírnou (autodiagnostikovanou) formu OCD, takže to holt budu muset vydržet. :)
jo, tak pro to mám naprosté pochopení :))
Vymazat:)
Vymazat