pondělí 3. února 2014

Jídlo pro princezny a piráty

Tenhle článek si o napsání už nějakou dobu koledoval. Když mi ale ve čtvrtek dorazil nový Brandnooz box, ve kterém na prominentním místě trůnila krabice Mysli na zdraví pro princezny, bylo rozhodnuto, že teď je ta pravá chvíle. Čtení etiket při kupování nového výrobku je pro mě samozřejmostí. Přes deset let se stravuju podle košer pravidel a minimálně stejně dlouhou dobu koketuju s nejezením masa, které několik posledních let z mého jídelníčku (až na ryby) opravdu zmizelo. Je tedy přirozené, že jídlo pro Erwína musí jistým sítem taky projít. A ne vždycky se to podaří. U potravin označených specificky jako určená dětem vlastně skoro nikdy...

To, že mi přijde divný dávat do bonbonů prasátka a kravičky je čistě můj osobní problém. Není to na škodu a želé bonbony mají děti rádi. Moc ale nechápu proč se musí při výrobě jogurtů a třeba i Pribiňáčku mléko nejprve odtučnit, aby se následně zahustilo živočišnou želatinou a doplnilo zvýšeným obsahem cukru. Raději si koupím Lipánek, jehož seznam ingrediencí je oproti Pribiňáku tak o třetinu kratší, bio Matyldu nebo obyčejný bílý jogurt, který ochutím třeba banánem a rozinkami.

Další věc, na kterou si dávám pozor a kterou většina výrobků pro děti z koupě diskvalifikuje jsou některá barviva. Třeba košenila (karmín, E120). Prostě se mi echtuje dávat si jogurt, džus nebo právě již zmiňované Mysli pro princezny obarvené sušenými brouky. Nejsem chemik ani potravinářský inženýr, takže se mi jen těžko posuzuje, zda opravdu košenila způsobuje astma, rakovinu či hyperaktivitu, můj selský rozum ale říká, že i kdyby neškodila, nejspíš nic jídlu nepřidá a raději si koupím obdobné výrobky, které jsou obarvené řepou nebo mrkví. Podobné je to se syntetickými barvivy (E100 - E182), o kterých se na webu emulgatory.cz píše: "Dříve se vyráběly z uhelného dehtu a nyní z ropy a ropných produktů. V USA se postupně jednotlivá syntetická barviva zakazují, podle toho jak se u nich postupem času daří prokazovat karcinogenní účinky. V ČR se syntetickým barvivům bohužel "daří". Jelikož je možné obecně označit syntetická barviva z podezření na karcinogenitu a způsobování dětské hyperaktivity, je rozhodně na místě se potravinám, které je obsahují, raději vyhýbat." Prostě nevidím důvod, proč bych měla tahle barviva jíst, když si můžu koupit podobnou potravinu barvenou něčím opravdu přírodním.

Největší úskalí je u bonbónů. Dlouho jsem žádný neměla, protože jíst cukr obarvený ropou mi prostě nepřijde dostatečně lákavé. Jsem zvědavá, jak to jednou budu řešit s Erwínem. Je jasný, že když mu někdo nabídne lentilku, bránit mu nebudu a po straně pak možná dotyčnému vysvětlím, že bych byla raději, kdyby je Erwín nejedl. Domů a prarodičům nakoupím vegetariánské a ovocem barvené sladkosti třeba u Marks&Spencera a poprosím spíš o laskominy domácí výroby, což myslím nebude problém. A budu doufat, že než bude Erwín chodit do školy, čeští výrobci se přidají k evropskému trendu a začnou cukrovinky zase barvit citronem, jahodou a pomerančem. Co vy? Hlídáte si, co dětem kupujete nebo spoléháte na to, že kdyby byly výše zmiňované látky opravdu škodlivé, někdo by je zakázal?
---
Pokud vás toto téma zajímá, můžete se podívat na dneska už legendární díl pořadu Peklo na talíři Éčka pro děti nebo Jak se vyrábějí éčka. Použitý obrázek je z mé Pinterestové složky Bebe / Eat & Sweet, kde najdete kromě roztomilých obrázků i několik receptů a tipů ke stravování dětí. 

36 komentářů:

  1. Já jsem někde mezi. Taky kupuju Lipánka, složení Pribináčka mi přijde na hlavu, když to jde jen z tvarohu, smetany a cukru (jak ostatně velí zdravý rozum), přidávat hromadu želatin a dalších zahušťovadel. Navíc B. je chytrá a pribiňák (asi dvakrát v nouzi koupený) jí nechutná, ani se ho nedotkne ;) takže složení čtu, ale zas tak zásadová, přiznám se, nejsem. Asi proto, že si sama cukr s ropou občas dám :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem na zběžnou kontrolu nových potravin, které ale zas tak často nekupuju, zvyklá. Prase totiž číhá na českého strávníka i v jídle, v kterém bys to nečekala. Třeba v tom Pribiňáčku. Kdysi jsem na něj dostala z nostalgie chuť a ostrouhala...

      Vymazat
  2. U prvního dítěte jsem byla striktní. Starší syn nemá se zdravými věcmi problémy a sladkosti nevyžaduje. S druhým je to naprosto jiné. Teď už také tak důsledná nejsem, ale složení čtu stále a snažím se vybírat vždy to lepší. Ovšem to bych musela chodit nakupovat právě bez toho mladšího, protože po čem asi tak obvykle sahá? Obvykle po tom, co je zaručeně "pro děti". Někdy je to boj.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně je zatím taky hej. Až si ale bude Erwín prosazovat svou, uvidíme, jak dopadnu...

      Vymazat
  3. Do třech let jsem to měla všechno pod kontrolou. Dcera trpěla potravinovými alergiemi, ze kterých naštěstí kolem tohoto věku vyrůstala, proto se ostatní nad mými striktními zákazy jen lehce uculovali. Malá je všežravec, miluje ovoce, zeleninu, luštěniny. Pohoda. Pak přišla školka a veškeré mé snahy o zdravou výživu jsou v tahu. Jídelníček jak před 30 lety a odměňování sladkostmi. Snad mi ani nevadí ta dennodenní konzumace jako fakt, že bonbony jsou "za to, že jsme byli hodní".
    Podle pořekadla o odpíraném chlebu by dnes snědla bonbon i s obalem. Mlsáme tedy všichni, učíme se míře i v tom nezdravém. A nakupovat chodím pro jistotu bez dětí. Uvidíme, jak si povede prťoch. Ten si zatím pochutnává na hlíně z květináče.

    Kateřina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hmm, hlína z květináče. Lahůdka. Já jako malá jedla králičí bobky. :D

      Vymazat
  4. Zatím mám naštěstí kontrolu nad tím, co svojí dceři dávám. U příbuzných to krotím, kámen úrazu nastává většinou právě ve školce. I to je jeden z důvodů, proč zvažuji "alternativní" (rozuměj pro mě normální). No a na základní škole už to není možné mít pod kontrolou. Nicméně těch prvních pár let života je opravdu na rodičích a kvalitní strava a stravovací návyky jsou, myslím, dar na celý život. Stejně, jako vzdělání nebo vztah ke sportu a přírodě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky už mám v merku školku, kde zvířátka v bonbonech nedostane. Teď jen abychom se tam dostali...

      Vymazat
  5. Já se celkem snažím, ale moc zásadová taky asi nejsem. Jsem vyhlášený cukroholik, miluju sladký, takže mi přijde divné to dětem odpírat, když já si dopřávám. Občas jim kupuju brumíka, aby měly radost, a to taky nebude úplně to pravé ořechové. Ale to je tak asi jediné. Bonbony nekupujeme, sladké jogurty výjimečně (kupujeme hlavně velké bílé), a pribiňáky jsou tak drahé, že tam to vůbec nehrozí :). Do obchodu se dostaneme dost málo, nakupuje hlavně manžel sám. Starší teď miluje chleba s medem, a ten máme vždycky od někoho známého domácí, tak snad je to v pohodě.
    Školku máme naštěstí v tomhle skvělou, děti si nosí dopolední svačinky z domu, a sladkosti jsou zakázané... ale i tak mě mrzí, že se ve školce pije sladký čaj a šťáva, když jsem dceru do té doby vedla k tomu pít jen neslazené pití.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od té doby co nejím maso na sladké skoro vůbec nemám chuť. Proto je pro mě přirozené sladkosti skoro nekupovat. To se časem určitě změní, ale i tak se budu snažit šáhnout po zdravějších variantách. Je super, že až na to pití, to máš se školkou v pohodě.

      Vymazat
  6. Jen počkej, až bude Erwín mluvit. Však on ti to vysvětlí, jak je to s těmi barvivy... (Cukrovinky nekontroluju - kupuju jich pro dítě minimální množství, bo nežere, tak co se má co cpát sladkým, že. Když něco dostane, nevyhazuju to, ale... no, řekněme, že při frekvenci, s jakou dostává, máme doma dva tři roky staré lentilky a půl čokoládové ryby od Mikuláše.

    Co kupuju já, kontroluju - bílé jogurty mi u děcek neprošly, ale kupuju ty, co mají co nejkratší seznam přísad, a Lipánka též. Dosti brojím proti škrobu, protože je mi nesympatický - áno, já vím, že v podstatě nic nedělá, ale co má co bejt v jogurtu. Babičky na to ovšem tolik nehledí - a já je nepřemlouvám - tudíž regály v obchodě byly nejednou němými svědky scénky, v níž malý žebráček ronil slzy, že chce jogurt, ten se škrobem, protože ten mu kupuje babička a je nejvíc nejlepší...:c) )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý přístup. Taky kupuju jídlo s co nejkratším seznamemm přísad. A co mi jednou Erwín řekne, na to jsem taky zvědavá... :)

      Vymazat
  7. Ahoj Radko,
    Tohle je téma, který podle mých zkušenosti vyvolává hodně emocí. Dřív jsem byla na ostatní v tomhle směru dost přísná, ale syn mě celkem rychle naučil chápat, ze každé dítě je jiné a některé proste dobře spolupracuje a některé tolik ne. My třeba doma jíme docela dost zdravé a vidí to, ale sám je strašně na sladký. Proto mu hodně peču. Myslím, ze domácí i když cukr je nejlepší a bez ecek. Ale spokojena s jeho jídlem nejsem. Jenže nějak mám pocit, ze nejdůležitější je psychika a pohoda dítěte.
    Ale to je téma na dlouhataaaanskou diskusi:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vím, že cukr moc zdravý není, ale děti ho vyběhaj a zas takovej problém s ním ve finále nemám - pokud se dítě nestravuje jenom piškotama, samozřejmě. Spíš mi vadí všechna ta aditiva v dětském jídle. Domácí pečení je super. Můžes sladit medem nebo aspoň částečně ovocem.

      Vymazat
  8. Mě třeba zajímá, jak řešit Velikonoce? To množství levných cukrovinek se ztuzenymi tuky, brrr.... No jo, ale ode přít dítěti takový zážitek?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se mě netýká. :) My tou dobou slavíváme Pesach, kdy nemůžem jíst skoro nic - žádnou mouku, rýži, luštěniny, pivo... Taková jarní očista. Ale obecně si myslím, že i o svátcích se dá vybrat kvalitní čokoládovej Mikuláš nebo zajíc a k tomu napéct domácí cukroví a beránka. Navíc jsou svátky časově omezené a za ty zážitky stojí za to přivřít oko. :)

      Vymazat
  9. Reaguji a shoduji se s tématem - školka...Neuvěří mi, kdo nezažil, instantní nápoje s umělými sladidly atd. ... Marný, marný boj! Cukrovinky za odměnu (norma?!) běžných, školkových tříd...A co je ve finále nejsmutnější, na finálové schůzce vedení MŠ s rodiči, bylo v dotaznících (odevzdaných 30 vyplněných z rozdaných 80!) celkem 2 nespokojení rodiče. Jedním z nich já... Ano jsme malé městečko. Ale já měla pocit, že stravu dětí řeší všichni rodiče. Jak jsem se mýlila. Ano řeší, ale asi jen v okruhu lidí blízkých našemu světonázoru. A jsme v menšině. Přeji vám všem mnoho sil do změn, které musí nutně přijít od rodičů a cesta je dlouhá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se divím, že to neřeší víc lidí a tyhle výrobky se stále prodávaj. Ono se ale vlastně není čemu divit, když se v obchodě kouknu ostatním do nákupních vozíků, vždycky jsem překvapená, co tam vidím...

      Vymazat
  10. Já jsem tady na to taky celkem dost citlivá a rozhodně mi není jedno, co dcera sní. Sladké ji vyloženě odpírat nechci, tak ji kupuji lízátka z javorového sirupu, nebo ovocné bonbony z farmářského obchodu. To, že něco úplně ne tak skvělé dostane u babičky nebo ve zmiňované školce prostě musím skousnout, ale doma se snažím fakt pečlivě vybírat, co jí nabídnu. Je to blbé, ale když od babičky dostala k Mikulášovi plný sáček různých postaviček ze ztuženého tuku (to je taky velký problém v cukrovinkách, sušenkách apod.) a cukru, tak jsem jí to nenápadně povyhazovala. No uvidím, co časem až bude větší a bude mi do toho víc kecat a v obchodě si sama vybírat barvami hýřící sladkosti :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JJ, ztužený tuk, kamarád většiny českých výrobců. Nedávno jsme si chtěli s Typoškou koupit zmrzlinu a najít nějakou opravdu ze smetany bylo docela těžké. Většinou je to ztužený tuk, který se mi divně maže po zubech a vůbec mi nechutná. Bohužel většina lidí kouká na cenu a výrobci jsou pak nuceni měnit recepty, aby mohli snížit náklady. Já si raději koupím zmrzlinu výjimečně, pak se ale klidně plácnu přes kapsu.

      Vymazat
    2. Presne tak, nebo si ji radsi udelam doma a vim, co v ni mam :-)

      Vymazat
    3. Já zatím mrazím jenom ovoce. Ke smetanovejm zmrzlinám jsem se ještě neprovařila... :)

      Vymazat
  11. Díky za článek. I já se od narození Motýlka víc dívám na složení různých potravin. A dokonce jsem začala kupovat BIO produkty, hlavně ovoce a zeleninu kvůli pesticidům. Co se éček týče, nemáš nějaký souhrn těch nejnebezpečnějších? Všechna éčka totiž vyloženě špatná nejsou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podívej se sem: http://www.emulgatory.cz/. Vždycky tam najdu, co hledám.

      Vymazat
  12. To je problematika na hrozně dlouhou diskuzi :) každopádně dříve jsem to hodně řešila, ale potom, co jsem zjistila, že se éčka skrývají i pod jinými názvy, tak jsem tak nějak přestala, a spíše jsem se rozhodla si co nejvíce jídel (či přísad do nich) připravovat doma sama a vím (snad), co v nich mám. Od té doby, co mám dítě to samozřejmě také prožívám zase víc, ale musím říct, že já sama moc sladkosti nekupuju a když, snažím se zkoumat, co v nich je, mimochodem i M and S může prodávat ty špatné, ale to by se člověk musel zbláznit. Ostatně malé pořád někde někdo cpe různé sladkosti (ani maminky v mém okolí to moc neřeší), ale když to není vyloženě křiklavá modrá, zelená a růžová, tak nad tím přivřu oči, ona je stejně ani moc nejí, každopádně kdyby jí někdo dal ty výrazné barevné cosi tak bych se asi ohradila. A docela mě překvapuje, že je to takto ve školkách, myslela jsem si, že stát proti obezitě bojuje od malinka, že jsou na to dokonce nějaká nařízení v rámci EU, to je možná až na ZŠ.... Na druhou stranu, myslím si, že toho obecně nejí taková kvanta, že by jí z toho bylo něco vážného, to bude asi škodlivější třeba to, co nadýcháme ve vzduchu....PS: Ta šmoulí zmrzlina na fotce, ta mimochodem dětem chutná nejvíc, protože je přeci šmoulí.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U M&S mají skvěle značené etikety. Když je na něčem napsané, že je to vhodné pro vegetariány či vegany, vím, že si domů nepřinesu nic barvené třeba těmi brouky. Myslím, že to kdysi ulítlo BonaVitě. Sójové maso obarvili karmínem a na krabici napsali, že je to pro vegetariány. :) Taky se snažím kupovat hlavně základní potraviny a vařit a péct doma. Občasná sladkost barvená něčím nezdravým Erwína nezabije, obecně mě ale taky překvapuje, že třeba ve školkách je jim to jedno... A k té fotce, holčička se tváří tak pěkně nevraživě, že jsem tu fotku prostě musela použít. :)

      Vymazat
    2. U nich zrovna bude vše opravdu dobře značené, ale chtěla jsem tím spíš říct, že ani třeba cena a prověřená značka nemusí být záruka toho, že tam nějaké to špatné éčko nebude....ta fotka je na toto téma geniální....

      Vymazat
    3. Všimla sis toho mýdlo v pozadí, co má skoro stejnou barvu jako ta zmrzlina... :)

      Vymazat
  13. Také se jídlem okolo nás poslední dobou zabývám. V těhotenství mi hodně vadily veškeré chemické přísady a chutě např. v sušenkách, jogurtech. Nyní mám ročního synka a příčilo se mi dávat mu i obyčejný rohlík - kdovíco do něj dali... ;-)? Ale nakonec ho také baští. Snažim se však vařit co nejjednodušeji, ze základních potravin. A sladkosti bych od něj držela nejraději co nejdéle - je vidět, že nyní je k životu nepotřebuje, tak proč by měl v budoucnu? Jenže babičky asi neuhlídám ;-)
    Začly mi docházet nápady na dětská jídla a po krátkém pátrání jsem narazila na tyto stránky http://www.receptyprodeti.cz/recepty/ třeba se budou hodit.
    Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za odkaz. Něco z těch receptů se určitě hodí. Já jsem si pro inspiraci koupila tuhle knížku: http://www.kusanec.cz/2013/05/to-chci-detska-kucharka.html. Přemýšlím, že bych pár receptů zveřejnila, ale nějak se mi nedaří jídlo vyfotit tak, aby vypadalo lákavě...

      Vymazat
  14. Nas ukol: predat jim zaklady a lehce je nasmerovat. Jendoduchy to neni. Vic asi neudelame, kdyz je mame jen pujceny na chvili :) Taky to hodne resim a bohuzel, jak jiz bylo receno, nestacim se divit, co se deje ve skolce (a to nejen ohledne jidla). Me osobne treba k uvedomneni toho co jim, navedlo prave to nezdravy jidlo vsude kolem. Tak budeme doufat:))

    OdpovědětVymazat
  15. zajimavy prispevek i diskuze! jen me tedy uprimne receno pri teto tve radikalnosti a dukladnosti velmi prekvapuji dve veci: ze erwin dostaval jako miminko - ciste z tveho rozhodnuti - umele mleko (pri jeho vyrobnim procesu vznikaji dost nedobre latky, ktere jsou rekla bych dokonce horsi nez nejaka ecka!! - nic ve zlem, my jedem taky na umelem mleku, ale ja tyto veci tak neresim) a prispevek "minonka" (ja jsem uplne proti cukru co nejdyl to pujde, tj. nez pujde do jesli, kde uz to neuhlidam)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to právě u sebe nijak radikálně nevnímám a vychází to z mé přirozenosti. Je ale možný, že tím, že už si jídlo hlídám tak dlouho přestávám být objektivní... :) Na situaci s umělým mlékem jsem nějak nebyla připravená. Najednou začlo docházet to moje a nebyl moc čas na dlouhosáhlý výzkum. U druhého to budu třeba řešit jinak...

      Vymazat
    2. aha, tak to sorry! ja myslela, zes rikala, ze jsi uz proste chtela prestat kojit. u druheho bys tedy klidne kojila i do roka ditete? jinak bohuzel, ten vyzkum by byl dost zbytecny, umele mleko bez tech skodlivin proste neexistuje.

      Vymazat
    3. Ono to bylo půl na půl. Je pravda, že jsem z kojení odvázaná nebyla, ale zároveň kolem třetího měsíce Erwínovi přestávaly stačit moje zásoby. Tělo se propojilo s myslí a dopadlo to takhle... U těch šizenejch a sajrajtama barvenejch potravin mě právě štve, že to jde dělat jinak, ale stejně se vyrábí takhle.

      Vymazat