středa 16. dubna 2014

Pesachová oběť

Jak už to v židovství bývá, pro každou záležitost se najde mnoho výkladů. V pondělí začal svátek Pesach a já neobětovala jako Izraelité v Egyptě beránka, ale několik dní, které padly na úklid a další pesachové přípravy. V domě totiž nesmí zůstat ani drobek. A to nemyslím obrazně. Osm dní se nesmí jíst ani vlastnit nic kvašeného. Symbolizuje to náš úprk z egyptského otroctví, kdy jsme si ani nestihli na cestu upéct pořádný chleba. Pak se ale do výkladu dali učení rabíni a začali na seznam zakázaných potravin přihazovat další a další položky. Kromě kvašených chlebů, se nesmí jíst žádné obilniny, luštěniny, rýže ani kukuřice. Jídelníček se nám doma na těch osm dní smrskne hlavně na zeleninu a ovoce. Beru to vždycky jako takový osvobozující jarní detox.

V pondělí večer jsme hostili sederovou večeři pro šest dospělých a pět dětí. Umíte si představit, co to bylo za šrumec. Jedna z návštěvnic byla studentka antropologie, která dostala za úkol nějaký seder navštívit a popsat. Jsem zvědavá, jaké pocity si jako mladá a bezdětná z té vřavy odnesla... Jinak se večer ale moc povedl. Od rána jsem chystala jídlo a slavnostní tabuli, na které nesmí chybět určité symboly. Servírovala jsem salát s pečenou řepou, kozím sýrem a pistáciovými oříšky, polévku z jeruzalémských artičoků, pečeného lososa s bramborovou kaší a pečenými rajčaty a jako dezert sněhové košíčky se zmrzlinou a ovocným coulis. Větší děti dostaly salát z rajčat a mozzarely, menší sýrový talířek, mrkvovou polévku, lososa jako my a jako dezert ovoce. Vypili jsme čtyři předepsané poháry vína a ještě trochu navíc. Typoška do sebe musel kopnout i pár panáků slivovice. Kamarádky si pro děti připravily povídání o egyptském otroctví včetně interaktivního předvedení deseti ran, které postihly faraónův lid. Myslím, že to u dětí slavilo úspěch. Jen to u nás po skončení večeře vypadalo, jak na Václaváku po oslavách Silvestra... Tak Pesach sameach a příští rok v Jeruzalémě nebo u tety Mariany! A všem ostatním hezké jaro.
---
Pesachovou inspiraci najdete u mě na Pinterestu

12 komentářů:

  1. Chodíte taky na nějaké bohoslužby? Moc by mě zajímaly články o tom, jak to v Praze funguje, jak velká je židovská obec, kolik mladých, případně co konkrétní svátky znamenají duchovně. Ne, že by články o jídle nebyly fajn:) U katolíků funguje půst a omezení masa tak, že člověk jídlo přestane řešit - čili by neměl jeho přípravou trávit moc času a to by mu mělo dát prostor na to, věnovat se jiným věcem - duchovním. Čili očista nejen těla. Ale pravda je taková, že většina katolíků pak přesně neví, co bez masa vařit a řeší to paradoxně mnohem víc... Nojono:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na bohoslužby teď chodíme jen o některých svátcích. S Erwínem to moc nejde. Třeba šábesové ranní modlitby trvají kolem 4-5 hodin. Večer zase začínají po setmění a to už Erwín spí. V židovství je s jídlem spojeno spousta pravidel, abychom si i u běžných úkonů připomínali, že jsme součástí něčeho, co nás přesahuje.

      Vymazat
  2. Ty jsi byla vždycky super hostitelka, Radko :). Moc ráda vzpomínám na šabatovou večeři kdysi u vás. A jednou jsme u vás myslím "kupovali" nějaký ty zakázaný věci :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Škoda, že bydlíte tak daleko, moc ráda bych vás na nějakou hostinu zase pozvala. Na to, že jsem vám prodávala chamec, jsem úplně zapomněla. Možná se na vás příští rok zase obrátím. Letos jsem ho neměla komu prodat, tak sedí na balkoně a já dělám, že tam není. :)

      Vymazat
  3. My jsme sederovou večeři pořádali v neděli, pro 35 lidí z toho 6 dětí do 12 let (ty starší už se za děti nepovažovaly, resp. se cítily moc velké na to, aby si lepily samolepky na zlatý talíř a vybarvovaly. kamarádka pro ně měla také úžasný program s popisem egyptských ran, nejvíc je stejně bavilo hledání.
    Organizačně to byl dost nášup, ale povedlo se to a bylo to moc příjemné odpoledne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to klobouk dolů! K nám se bohužel víc lidí nevejde, ale miluju když se s kamarádama a teď i jejich dětma sejdeme u velkého stolu, jíme a povídame si. Kvůli dětem jsem letos nezanedbala přípravu, proškrtala hagadu, vytiskla transliterace a omalovánky, natrénovala text a melodie, rozdala úkoly a navařila tak, aby se mohlo začít jíst hned, jak to halacha dovolí. Myslím, že si to užili všichni. Přeju ti hezký zbytek Pesachu!

      Vymazat
  4. moc zajímavé na rozšíření obzorů jak to chodí na Velikonoce v jiných rodinách :-)
    mávám z Provence a přeju pohodové svátky!

    OdpovědětVymazat
  5. Radko, tadyty články mě moc baví a tak taky děkuji za rozšíření obzorů :))
    Krásné jaro!

    OdpovědětVymazat