Devadesátý pátý týden

Tentokrát bylo focení úplně jednoduché. Posadila jsem ho totiž před počítač a pustila mu jeho oblíbenkyni Mášu a jejího kamaráda medvěda. Tenhle animáč sjíždíme díky tetě Vandě, která ji Erwínovi ukázala. Na fotce Erwín tancuje na úvodní znělku, která se mi někdy přehrává v hlavě celý den. Díky ní jsem si ale oprášila pár ruských slovíček a pochopila, jak funguje samovar. Kromě toho se rád dívá na Ovečku Shaun a na Mašinku Tomáše. Pepa Pig je k naší lítosti na ústupu. Shaun je vtipnej, Máša ještě jakžtakž ujde, ale vypravěč z Tomáše by mohl dělat uspávače hadů. Navíc jsou mi ty pořád pracovité a na čistotu dbající mašinky trochu podezřelé. Jako by byly z nějaké sekty...

Tady je krásně vidět, jak Erwín hypnotizovaně sleduje obrazovku. Snažíme se jeho sezení u počítače a bezduché sledování pohádek co nejvíc omezit, ale třeba v ranní špičce se to náramně hodí. To přiznávám. Díky tomu, že nemáme televizi, se dá docela dobře kontrolovat, na co se kouká a přeskakovat reklamy. Z postýlky mu už před týdnem zmizel kocour Mussolini, který teď bydlí ve školce, kde pomáhá Erwínkovi dobře spát. Na zdi naopak přibyly zarámované tibetské vlaječky s mantrou Óm mani päme hung, která je v buddhismu " ...chápána také jako ochranný zvuk, který zamezuje tomu, aby se v mysli uchytily negativní dojmy, což by sebou v budoucnu neslo nežádoucí následky." Vlaječky jsem koupila na nedávném festivalu Barevná devítka. Dohromady je jich pět a měly by volně viset, ale pro zatím je máme doma aspoň takhle. Erwín jim říká "mata" (mantra) a myslím, že se mu líbí. Těším se, až mu v prosinci na zdi u postýlky bude viset roztomilý plakát s Noemovou archou, který jsem nedávno koupila u Katky na DesignVille. a jak vidíte, v dudlíku furt jede...
---
Na sobě má Erwín dárky k Roš hašaně. Je totiž zvykem obdržet nějaký nový kousek oblečení. Od maminky dostal tričko z H&M a od tatínka super teplé ponožky od Moiry.