Už jsme doma!

Už jsme doma. Jak už jsem psala, moc se nám v Krkonoších líbilo. Dokonce se mi podařilo odstřihnout se od moderní techniky a opravdu relaxovat. Proto ani těch fotek nakonec nemáme moc. O to víc jsme odpočatí a připravení na městský šum.

Když jsme vybírali dovolenkovou destinaci, volba padla na kopce nad Špindlem. Jedním z důvodů bylo, že jsem sem jako malá dvakrát ročně několik let jezdila. Dodnes si umím vybavit vůni místních posečených luk a lesa i zimní zasněžené krajiny. Mám odsud jizvu na koleni - to když jsme potutelně za chatou učili jednoho chlapečka sprostá slova a z okna na nás zavolala jeho maminka, před kterou jsme se dali na úprk a vysekali se. Nebo nevolnost z vůně knedlíčkové polévky. Jiný chlapeček to během jiného pobytu napálil sáňkama do lampy a přivodil si otřes mozku. Během podávání téhle polévky k večeři se mu udělalo špatně a museli ho tryskem odvézt do nemocnice. Sice byl nakonec v pořádku, v mé dětské mysli se ale jeho transport rovnal téměř smrti. Jsem ráda, že jsem teď mohla otisknout vzpomínky na stejné místo do Erwínovy mysli. (Bez té polévky samozřejmě.) 

Bydleli jsme v Krasových boudách, kam jsme se jako děti chodili koukat do bazénků na pstruhy. Je to takový klasický rodinný horský penzion. Zařízení v horském stylu a jídlo podávané na talířích s cibulovým vzorem. Kromě úžasného výhledu a klidu, tu bylo i dost příležitostí k zábavě pro Erwína. Za chatou se třeba nacházela ohrádka s kozama, které chodil okukovat a krmit. Mají tu i koně, morčata, králíka a psa Sáru. Z jednoho bazénku na pstruhy je teď bazének pro děti...

...a pod chajdou dětské hřiště a grilovací domeček, za kterým si smečka ubytovaných dětí udělala "kuchyň." Jednou odpoledne tam Erwín vlákal Typošku a vařili spolu špagety a "opravovali" lavičku. Bylo vtipné je při tom pozorovat. Podél protékal potůček, která byla také zdrojem veliké dětské radosti. Pro turisticky naladěné návštěvníky je tu i spousta možností výletů po okolí. My jsme to ale s aktivitami - i vzhledem k tropickému počasí, Erwínově odpolednímu spánku a mému pupku - nijak nehrotili a víceméně se batolili po okolí. 

Dvakrát jsme ale podnikli výpravu do Špindlu, kde s dětmi doporučuju navštívit Pizzerii Belmonte. Na žebříčku místních restaurací na Trip Advisoru zaujímá 6. místo (myslím, že je první v centru města), je tu příjemná obsluha, výběr několika dětských jídel a menu, které si děti mohou při čekání jídla dovybarvit pastelkami, což přináší pro rodiče vítanou chvilku klidu...

Střídavě jsem tu s Erwínem byla i s Typoškou a s babí s neteřinkama. Když jsme si balili, bylo mi docela líto, že už odjíždíme. Rychle jsme si na místní režim a servis zvykli. Nevím, jestli to příští rok dáme, ale v budoucnu se sem určitě zase vrátíme!

---

Co vy? Jak trávíte léto? A máte nějaké jiné tipy na výlety do hor?