Erwínovi je 142 týdnů. Minulé úterý jsme ho nechali očkovat druhou hexou. Sice místo píga, očekával "pívo", tak byl trochu zklamanej a dokonce si u paní doktorky i chvilku lítostivě poplakal. Typoška ho pak ale vzal do blízké kavárny na cookie a zase bylo dobře. O víkendu spolu byli v Žatci, kde dostal od dědy svůj první opravdový hudební nástroj - foukací harmoniku! Od té doby do ní usilovně, ale něžně, fouká a nám se to moc líbí. Zabydlelo se u nás Modeh Ani, které s ním už přes dva týdny ráno pravidelně zpívám. Talent na zpěv má po mě, takže nám možná brzy začnou v kuchyni praskat skleničky. Radost ze společného zpěvu si tím ale nenecháme zkazit. Taky se už asi dva týdny při všech možných příležitostech ptá: "A jakej? A kterej?" Včera jsem třeba poznamenala, že mě začíná ze sezení na hraně pískoviště bolet kostrč. "A jaká?" No, co mu mám na to pořád říkat... Moje mamka na tohle ale měla skvělej trik, který jsem převzala. Když se zeptá dvakrát, odpovím. Potřetí se zeptám na to samé já jeho a on odpoví mně. Počtvrté se už nezeptá. Hotovo dvacet. Funguje to. Slibuju.
Minulý týden jsem byla na dvou prohlídkách a mám tak celkem spolehlivě ověřeno, že čekáme holčičku. Proč jí pracovně říkám Adélka jsem vysvětlovala včera. Od minulého týdne dorostla do velikosti granátového jablka - měří přibližně 16 cm a váží kolem 300 gramů. Vývojově se u ní ve 21. týdnu nic moc zásadního nezměnilo a podle všeho naštěstí vypadá, že je zdravá jako řípa. (Při ultrazvuku jsem jí místo dvou mozkových hemisfér, koukala na půlky od zadku a všimla si toho až ve chvíli, kdy jsem měla vidět oči, ale budu v tom lékařův důvěřovat...) Cítím jí už každý den. Spokojeně se u mě převaluje a občas mě kopne. Brzy jí už bude moct cítit i Typoška a Erwín. Tahle část těhotenství mě moc baví!
Žádné komentáře:
Okomentovat