Nekojím, dýchám

Konec kojení jsem tentokrát očekávala s trochou obav. Přeci jenom další dítko neplánuju a bála jsem se melancholického pocitu, že tahle část mateřství pro mě nenávratně skončí. Pak to ale přišlo. A nebylo to vůbec těžké. Spíš osvobozující. Večerní uspávání za mě může zastat Typoška a tak jsme se hned dohodli, že středeční večery budou moje. Už jsem stihla vidět novou Bridget Jones (doporučuju!), popít víno s kamarádkou a dneska vyrazit dodělat nějaké resty do kavárny. U jednoho stolu se řeší nová práce, u druhého složitý matematický příklad a u dalšího si turisté pochutnávají na polévce, koláči a pivu, a já si na chvilku zase připadám jako "člověk" a ne jen jako schvácená máma.  Taky jsme si s Typoškou mohli dopřát první "rande" po více než roce. Stihli jsme společný oběd, dlouhatánskou procházku, rozlučkový večírek na Prazelenině, nového Woodyho Allena, tři instalace na Signal festivalu a devět hodin nepřesušovaného spánku. Naprosté blaho. A jestli se mi stýskalo po dětech? Ani ne. Věděla jsem , že jsou v dobrých rukou u babičky s dědou. Za měsíc to plánujeme zopakovat, tak to snad vyjde...

Rady jak na splín z konce kojení

Po nedávném článku o mém současném duševním rozpoložení, jsem se rozhodla projet internet a najít nějakou informaci o depresi způsobené koncem kojení. Moc toho není a informace se často kryjí. Výzkumů na tohle téma je totiž poskrovnu. Přitom to vlastně dává smysl, hormony se v nás po otěhotnění, porodu a během kojení střídají podle toho, co po nás zrovna příroda potřebuje. "Holka, jsi těhotná! Ty o tom ještě nevíš? Šup, trocha choriogonadotropinu a na menstruaci si chvilku počkáš. A že je ten zárodek vlastně tak trochu vetřelec? Nevadí, trocha progesteronu to spraví. Bude ti z něj možná trochu šoufl a usínat budeš už po obědě, ale nestěžuj si, zase ti narostou větší prsa! A taky bych potřebovala, aby se ti trochu zvětšil buben. Takže sorry, tumáš trochu estrogenu! Břicho už máš parádní, porod se blíží, tak nebuď tak ztuhlá - však ono tě trochu relaxinu uvolní! A když už jsme u toho porodu, pro sichr dostaneš ještě dávku oxytocinu, abys ten krvavej uzlíček po tom všem, co tě čeká, měla vůbec ráda. Kvůli hojení a kojení ti ty hladinky zase trochu promíchám, ale co, při tom všem si toho skoro ani nevšimneš..." Pak si všechno sedne a s dítkem se (pokud se vám to podaří) prokojíte k době, kdy už se vy, příroda, nebo samo dítko rozhodne, že je čas s tím skončit. A střih. Nic. Hormony klesnou. A teď už vlastně mluvím jen o oxytocinu, kterému se přezdívá hormon lásky.  A jelikož je odpovědný za tvorbu a vypuzvání mléka, není ho už třeba. A tak ta látka lásky zmizí. Je tedy podle mě normální, že vám je trochu smutno. Nezažívá to každá. Ale zažívá nás to asi dost. Přidávají se k tomu i další pocity, jako je konec určité části mateřství. Konec specifické intimity. A u posledního dítka navíc vědomí, že už se nejspíš nic podobného ve vašem životě nebude opakovat... Rad, co s tím, jsem moc nenašla. Až na jeden článek od austalské porodní báby. Rozhodla jsem se ho pro vás parafrázovat. Snad někomu pomůže. Pokud ale tyhle rady nezaberou, a vám bude pořád smutno víc, než je zdrávo, neváhejte a vyhledejte nějakého odborníka. Protože tím já rozhodně nejsem...

DÁRKOVÝ SET MAM / GIVEAWAY & Moje malá kojící story

Včera jsem na Facebooku zmiňovala, že v internetovém obchodě Feedo, který nabízí celou škálu produktů pro děti, se až do 28. září konají Týdny kojeneckých potřeb, během nichž si můžete ve výrazných slevách pořídit výbavičku od 20 značek. Mě tahle akce konečně přiměla k tomu, abych se zamyslela, co vlastně budu pro malou Adélku potřebovat a začala příchod nového človíčka trochu plánovat. Po nákupu prvních šatiček jsem se totiž daleko nepohla... A jedna z věcí, kterou chci do zásoby mít, jsou kojenecké lahvičky. Erwína jsem kojila, ale jak to tak bývá, začátek nebyl úplně lehký. V porodnici nám to krásně šlo, protože jsem mohla kojit vleže. Po porodu jsem si nemohla moc sednout a tak mi doporučili tuhle polohu. Byla to pohodička a za sebe bych to všem takhle do začátku doporučovala. Když jsem totiž z pohodlí postele se spokojeně přisátým Erwínem pozorovala, jak v nočních hodinách sestry štelují rozespalým maminkám na klín přehlé polštáře, na ně pokládají lehce balancující miminka a zmatené prvorodičky, které neví, kam s rukama, chňapají za prsa, která se snaží miminkům nějak vtlačit do pusinky, říkala jsem si, že takhle bych se asi taky měla problém rozkojit. Erwínek si u mě hověl v "hnízdečku" pod "křídlem" a sosal, zatímco já si u toho mohla samým blahem klidně i na chviličku zdřímnout. Jenže po příchodu domů jsem zjistila, že naše postel je příliš měkká a ke kojení vleže naprosto nevhodná. První domácí kojení tak po krátké panice zachránila odsávačka a lahvička pro novorozence. Jsem si vědoma, že pro některé je to kontraverzní postup, který vyvolává obavy, že se miminko už nebude chtít znovu přisát. Mně se ale ulevilo, plačící Erwín dostal svůj příděl a já se mohla v klidu na druhé kojení připravit a vymyslet, kde a jak se na krmení uhnízdíme doma. Nechci říkat, že to pak šlo jako po másle, protože kojení se pro mě nikdy nestalo příjemným zážitkem, ale krmila jsem ho z vlastních zdrojů přesně po dobu, se kterou jsem byla spokojená já i on. Ale to už trochu odbíhám... Dneska jsem si totiž pro vás právě ve spolupráci s Feedo připravila malou giveaway, ve které můžete vyhrát DÁRKOVÝ SET PRO NOVOROZENCE MAM. Pokud jste tedy v radostném očekávání jako já, nebo máte kolem sebe nějakou nastávající maminku, zkuste svoje štěstí. I kojící maminky podle mě časem tyhle lahvičky ocení. Feedo nabízí tyto sety ve čtyřech barvách a je jen na vás, který si vyberete!