středa 19. října 2016
Nekojím, dýchám
Konec kojení jsem tentokrát očekávala s trochou obav. Přeci jenom další dítko neplánuju a bála jsem se melancholického pocitu, že tahle část mateřství pro mě nenávratně skončí. Pak to ale přišlo. A nebylo to vůbec těžké. Spíš osvobozující. Večerní uspávání za mě může zastat Typoška a tak jsme se hned dohodli, že středeční večery budou moje. Už jsem stihla vidět novou Bridget Jones (doporučuju!), popít víno s kamarádkou a dneska vyrazit dodělat nějaké resty do kavárny. U jednoho stolu se řeší nová práce, u druhého složitý matematický příklad a u dalšího si turisté pochutnávají na polévce, koláči a pivu, a já si na chvilku zase připadám jako "člověk" a ne jen jako schvácená máma. Taky jsme si s Typoškou mohli dopřát první "rande" po více než roce. Stihli jsme společný oběd, dlouhatánskou procházku, rozlučkový večírek
na Prazelenině, nového Woodyho Allena, tři instalace na Signal festivalu a devět hodin
nepřesušovaného spánku. Naprosté blaho. A jestli se mi stýskalo po dětech? Ani ne. Věděla jsem , že jsou v
dobrých rukou u babičky s dědou. Za měsíc to plánujeme zopakovat, tak to snad vyjde...
Štítky:
kojení,
mateřství,
pocity,
rodičovství,
zamyšlení
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Já se chystám skončit o víkendu... Jen moje mimi má už 18 měsíců. Na jednu stranu už se těším, na druhou dumám, jestli jako už fakt jo. Ale asi ještě nějaké děti snad budou, tak si toho snad ještě užiju. Kojí se jen ráno a večer, ale už mě to ani moc netěší. Líbí se mi dlouhé kojení, klidně i do dvou let, ale zase ta nabitá svoboda je lákadlo :-) Jsem doma s dětmi už 3,5 let a za celou tu dobu jsme s mužem neměli ani jeden společný víkend, tak to snad brzo napravíme. Terka
OdpovědětVymazatTerko, držím palce, aby se to u vás poskládalo ke spokojenosti všech!
VymazatPozdravujem tak na toto sa tesim aj ja. Cez den uz nekojim vecer s tym bojujeme ale zaspi. Horsie je to v noci :( Vobec nechce cumlik a nic ine okrem cistej vody nevypije. Ale uz ma to vobec nebavi. Chrbat ma boli lebo ho mam vykruteny. A v noci som skor za cumlik ako za doplnenie stravy. Prosim ak mate nejake overene rady sem s nimi. Mame 13 mesiacov a u prveho syna toto nepoznam. Ten chytal aj flasu aj cumel. Pekny vecer Mira...
OdpovědětVymazatErwín bral taky všechno, co teklo. S Adélkou je to horší, ale protože mi kojení nikdy nebylo fyzicky moc příjemné, trvala jsem na tom, že dudlík nejsem a ve chvíli, kdy už jen cumlala a nepila, jsem jí zatla tipec. Když byla hodně neklidná, samozřejmě jsem jí ho zase "půjčila", ale jen na chvilku a pak se ji snažila spíš uhoupat v náručí. Čím je dítě starší, tím hůř se to ukončuje. Určitě je dítku u vás takhle moc dobře a podle mě může pomoct jen zásah někoho dalšího - tatínka, babičky... To můžete podniknout ale opravdu až ve chvíli, kdy chcete skončit a budete s tím vnitřně smířená. Pochyby dítě pozná a záhy využije. Aspoň taková je zkušenost moje a kamarádek kolem mě. Každopádně vám držím palce!
VymazatJe skvělé,že žijete i svůj život,to je určitě moc důležité.
OdpovědětVymazatZajímalo by mne důvod ukončení?Nemusíte odpovídat:)Jen mě zajímá,jak jste vystihla ten správný okamžik?Děkuji
U mě to byla s oběma dětma shoda ducha s tělem. Prostě začly docházet zdroje a já je nechala postupně vysychat. Kdybych tlačila na pilu, mohla jsem si kojení třeba o měsíc protáhnout, dýl by to podle mě ale stejně nešlo. Sama nevím, jak bych to řešila, kdyby mlíko i po roce teklo proudem a děti byly chtivé sání. Takhle jsme kojení ukončily ke vzájemné spokojenosti všech.
VymazatJá jsem se konce kojení hrozně obávala. Dokud byl syn kojený, furt na mě byl dost závislý a bylo to takové moje malé miminko. Odstavování šlo ale postupně, tak mi to nakonec ani nepřišlo a teď jsem ráda. Syna může v klidu hlídat manžel a já si můžu dát s kamarádkou bílá vína , nebo někam bez obav jet. Mám prostě konečně zase trochu svobodu.
OdpovědětVymazat