středa 26. října 2016

Výlet za jablíčky

Adélka už je zdatný strávník. A jelikož teď neustále bojuju s časem, snažím se vypouštět aktivity, které jsou prostě v tuhle chvíli nepodstatné, nebo je lze delegovat na někoho jiného. A právě vaření pidiporciček jsem vyhodnotila jako jeden z těch úkolů, u kterých se můžu spolehnout na někoho jiného. Občas sice Adélce něco uvařím, většinu jídla ale zatím dostává ve formě hotových kupovaných příkrmů. Před pár dny jsem díky Klubu maminek Hami dostala skvělou šanci podívat se pod pomyslnou pokličku vzniku ovocných přesnídávek, které má tak ráda. Všem na potkání teď o téhle cestě vyprávím. Vy si o ní teď můžete aspoň přečíst...

Součástí celodenního výletu byla exkurze v továrně Deva, kde přesnídávky vznikají. Pokud vás baví dokumenty o tom, jak se co vyrábí, moc by se vám tu líbilo. Do téhle továrny se ale jen tak někdo nedostane. Hlídají si tu svoje technologické know how a hlavně tu panují přísné hygienické podmínky. I my jsme se před vstupem museli zahalit do (skoro) slušivých ochranných obleků.

Výroba takové přesnídávky se dá počítat na minuty. Pečlivě vybraná jablka se nasypou do myčky, kde se důkladně operou. Pak putují do několikastupňové krouhačky a pasírovačky. Zanedlouho jejich cestu zkříží skleničky, do kterých se naplní, "zavaří" a je skoro hotovo. Následuje totiž ještě několik kontrol, při kterých se třeba rentgenem zkoumá správná konzistence nebo laserovým paprskem ověřuje vnitřní vakuum. Mašinama tu projede úctyhodných 500 skleniček za minutu. Ty pak putují nejen do českých obchodů, ale i do dalších 11 zemí.

Návštěva továrny pro mě byla jako pro laika moc zajímavá, ale ještě zajímavější mi přišla návštěva jednoho ze sadů, kde se jablíčka do přesnídávek pěstují. Vůbec jsem totiž netušila, kolik opatření kolem pěstovaní ovoce pro děti se musí dodržovat a na kolik věcí se  při tom musí myslet...

Hodnoty chemikálií a jejich zbytků se v dětském jídle přísně kontrolují. Jejich povolené množství se dá přirovnat k zrnku písku v olympijském bazénu. Sadů, kde se jablka, která Hami pro svoje přesnídávky využívá, je proto jen velmi omezené množství. Většina jablíček se pěstuje v Čechách, ale pro případ nepříznivého počasí se pro sichr využívají i tři zahraniční sady. Se sadaři se domlouvá přísný režim hnojení a postřiků. Sad musí být navíc samostatně stojící, aby vítr nepřivál i něco navíc od sousedů. 

Při naší cestě jsme navštívili sad v Bílém Podolí. S místním panem sadařem Hami spolupracuje už přes deset let. Bylo vidět, že je pro svou práci náležitě zapálený a opravdu jí rozumí. Při pěstování jablíček využívá nejen konvenční sadařské techniky, ale snaží se zapojit i metody ekologického a biodynamického zemědělství. Mezi řadami stromů tak nechává růst traviny a byliny, které přilákají hmyz, který mu pomůže se škůdci, a zároveň motivuje včelky k opylování. Ty láká i na speciální odrůdy stromů, které jsou po sadu šikovně rozmístěny. Samečky motýlků obaleče, kteří způsobují červivost jablek, zase mate feromonovými mraky. A potřebu určitého druhu hnojení snižuje výsevem hub u kořenů stromů, které si s nimi vyměňují potřebné živiny. Opravdu mě fascinovalo, jak lze sílu přírody využít i při pěstování ve velkém. A chuť jablíček je kapitola sama o sobě. Jsou totiž opravdu výborná. Pokud nemáte vlastní zahradu, na takové šťavnaté exempláře narazíte v obchodě jen málokdy. Však se po nich Adélka taky chtivě sápala!

Jsem ráda, že jsme byly na tuhle cestu pozvané. Já se dozvěděla spoustu zajímavých věcí a ujistila se, že ji stravou z lahviček nijak nešidím. Ona si - jako nejmladší člen posádky - zase užívala pozornost ostatních účastnic zájezdu, i to že jsem ji téměř celý den měla u sebe v nosítku nebo v náručí. Co vy? Důvěřujete kupovaných příkrmům nebo si vyrábíte vlastní? 

3 komentáře:

  1. Radko, takový článek jsem potřebovala číst před dvěma lety :) Je skvělé, jak to funguje a myslím, že by to Hami mělo víc odkrýt ve svých reklamách. Krásné dny, Iva

    OdpovědětVymazat
  2. Dekuju za článek. U prvního dítka jsem vařila daleko víc, dokonce i právě ovocné pyré, teď kupuju sklenicky. Hlavní jídla má mladší dcerka kupovana klidně i 3x týdně, ačkoli může jist už téměř vše. Nějak mi nevychází mít doma ty správné suroviny a taky vaření nepatří mezi moje silné stránky ;-)
    Adélka je tak roztomilá!

    OdpovědětVymazat
  3. Já většinou vařím, ale sem tam také koupím a ulehčím si život. Ale domácí přesnídávky musím vždy dochutit koupenou, prostě domácí není tak sladká...

    OdpovědětVymazat