Konec šestinedělí!

Ilustrační foto: Dade Freeman / Foter.com / CC BY-NC-ND

Tak to mám za sebou. I když to nakonec nebylo tak strašný, jak jsem se obávala, jsem ráda, že z holky "krev a mlíko" (a ne zrovna v tom lichotivém významu) se vracím do normálu. Největší dík za zdárný průběh posledních šesti týdnů patří Typoškovi, který se o nás s Erwínem vzorně staral. Bez něj by to rozhodně bylo krušnější.

Tady je dalších deset dalších věcí, které mi pomohly přežít
(v abecedním pořadí)

Šest týdnů

Erwín je pašák! Už je mu šest týdnů a za tu dobu se z "malého" křehkého miminka stále víc a víc stává svébytným človíčkem. Vyrostl o 5 centimetrů a váží skoro 4700g. Tenhle týden jsme vyřadili první oblečky ze kterých vyrostl. Jo, letí to, letí...

TO CHCI! / HELIPORT

Foto: Johan Holmquist / Permafrost

Tahle dřevěná skládačka heliportu je úžasná. Navrhlo ji norské studio Permafrost pro výstavu Nová skandinávská identita (New Nordic Identity), která se konala minulý podzim v Muzeu moderního umění Louisiana v Dánsku (Louisiana Museum of Modern Art in Denmark). Díky ohlasu návštěvníků, se bude možná v budoucnu i prodávat.

Foto: Johan Holmquist / Permafrost

Pět týdnů

Erwín už se směje! Je sice těžké to zachytit foťákem, protože sebou pořád mele, ale už nám každý den věnuje několik nefalšovaných lišáckých úsměvů, při kterých se nám tají dech a plesá srdce. Taky už přišel na chuť koupání. Spokojeně si hoví ve vaničce a když ho potom položíme, krásně se rozdovádí a vesele si výská.

Matkou po francouzsku

Knížku americké novinářky Pamely Drukman Bringing Up Bébé: One American Mother Discovers the Wisdom of French Parenting (česky vyšla pod názvem A dost! Francouzské děti nedělají scény a lze jí pořídit třeba v knihkupectví Kosmas) jsem měla díky pravidelnému kojení přečtenou během několika dní. Autorka žije se svým britským manželem a třemi dětmi v Paříži a v knížce srovnává výchovné metody, které zná z domova s těmi, se kterými se setkává ve Francii. Ty se zase tolik neliší od toho, jak vychováme děti u nás. Jen se mi - alespoň podle popisu výchovy v knížce - zdají Francouzky v mnohém trochu laxnější. Tedy až na každodenní tříchodové večeře... Podle autorky totiž věří, že dokonalá matka neexistuje a když se jim i přes nejlepší snahu něco nepovede, necítí se kvůli tomu provinile. Také jsou společností podporovány v tom, aby se mateřství nestalo jejich jedinou životní náplní. Ve svém životě usilují o rovnováhu mateřství, partnerského života a kariéry. Bringing Up Bébé je rozdělená do několika tematických kapitol. Vysvětluje, proč francouzské děti vzorně sedí u stolu a nenimrají se v jídle, už ve třech měsících prospí celou noc či proč způsobně zdraví. Úplně bych tomuhle popisu francouzátek nevěřila, ale chápu, že pro Američanku, která je zvyklá na jiný způsob výchovy, to tak může působit. Každopádně jsou některé postřehy zajímavé a hodné zamyšlení. Třeba ten o životní rovnováze. 

Jeden měsíc!!!

Erwín už přežil jeden měsíc naší péče!

Evžen a Debžen / leden

Evžen a Debžen by Typoška