středa 27. srpna 2014

Devadesátý týden

Chtěla jsem Erwína vyfotit s jeho oblíbeným kámošem, ale hned jak ho viděl, lehnul si a dělal, že bude spát. Potom se s ním chvíli pral a pak utek. Měla jsem totiž v úmyslu psát o tom, že bych taky potřebovala nějakýho plyšáka na mazlení. Když si s Erwínem hrajem, často se mi nedaří ho přestat hladit a muchlovat a jeho to samozřejmě štve a začíná mě odstrkovat. No jo, už je to tady. A to je mu teprve 90 týdnů!!! Jinak furt mluví a mluví a už se nedají stíhat nová slova, která umí. Tohle tričko má třeba proto, že si o něj sám řekl. Stál u šuplíku a pořád opakoval "buš, buš," až mi došlo, že myslí autobus, potažmo tričko s ním. Občas už řekne celou - i když jednoduchou - větu, jako je "cotoe" nebo "kdetoe." Taky jsme konečně koupili nový kočárek. Když jsem ho smontovala, stoupl si k němu a prohlásil "hačí, táta, tam" a ukázal na dveře. Má teď takové hodně tatínkovské období. Táta je prostě nejvíc. Moc to Typokovi přeju, ale tajně bych si přála, aby taky jednou radostně přicupital ke dveřím kvůli mě...

Žádné komentáře:

Okomentovat