úterý 1. března 2016

Konec blogového spánku

Trochu to tu teď spalo. Chtěla jsem si užít prvních pár týdnů s Adélkou, Erwínkem a s Typoškou a nenakládat na sebe další úkoly. Šestinedělí uteklo jako voda a kromě několika nocí, které si Adélka spletla se dnem, proběhlo docela hladce. Velký (ale opravdu VELKÝ) dík patří Typoškovi, který každé ráno podnikne s Erwínem cestu do školky a odpoledne ho zase vyzvedne. A vůbec se mu moc hezky (a intenzivně) věnuje, což je přesně to, co teď nejvíc potřebuje. Já mezitím obstarávám Adélku a domácnost. Večer se snažím všechny usadit ke stolu a při večeři vyzvědět, jestli byl Erwín ten den ve školce policajt, hasič, Batman nebo "Supermant". Pak pustíme pohádku a kluci se odeberou na kutě. Já mezitím nakrmím Adélku a mezi osmou a devátou se u dětí s Typoškou vystřídáme. V posteli si s Erwínem ještě chvíli špitáme, mazlíme se "jako orangutáni" a pak to oba zalomíme. Ze spánku mě za několik hodin vytrhne Adélčin hladový pláč, s Typoškou se zase prohodíme a naše šichta pro ten den pomalu končí... Na sebe moc času nemáme, ale to jsme ani nečekali. Oba ale víme, že miminkovské období rychle uteče a pak si to (doufejme) vynahradíme. Zatím nás nabíjí pohled na ty naše skřítky a údiv, že je tu máme dva... S příchodem března jsem si ale řekla, že to tu zase trochu oživím. Tenhle blog je od začátku takový můj mateřský/životní deník a po pravidelných zápiscích se mi stýská. Stejně jako po intelektuální stimulaci, kterou přináší, a samozřejmě i po vašich reakcích a odezvách. Snad se mi to podaří!

15 komentářů:

  1. Krásná je! Mávám z Olomouce....

    OdpovědětVymazat
  2. Máme to teď doma stejně naprogramované. Kluci fungují spolu - ráno snídaně, odchod do školky a do práce. Odpoledne spolu přijdou ze školky nebo ještě po školce něco podniknou a pak přijdou domů. Já mám mezitím na starost holčičku, psy, kocoura a domácnost. Večer si to někdy prohodíme, někdy taky ne. Záleží to na tom, s kým zrovna chce Jari usínat. Miminkovské období uteče tak strašně rychle, že si říkám, že tonhle režim stejně máme jen na chvíli a pak to zase bude celé jinak.
    Užijte si společně blížící se jaro. Těším se na další články.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Naštěstí si to s Typoškou oba uvědomujeme a on tím taky nijak netrpí. Občas je to náročný, ale obecně si to moc užíváme. S Erwínem už je velká legrace a Adélčin úsměv nás taky krásně nabíjí.

      Vymazat
  3. krásná princeznička...jak se jmenuje?:)

    OdpovědětVymazat
  4. Mám obě děti podobně jako vy, takže jsem ještě v šestinedělí. Bohužel noc a den má nové mrně stále přehozené, nemáte tip co s tím? Děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Častá rada je dětem den a noc nějak odlišit. To znamená, že přes den je nechat spát v relativním světle a nechodit kolem nich po špičkách. Večer naopak nastolit tišší a tmavší režim. Noční krmení a přebalování se snažit sfouknout co nejrychleji a potichu. Pomůže třeba i nějaký večerní rituál, jako je koupání, převlékání do pyžamka a pak třeba zpívání nebo čtení. Někdo má na uspávání nějaký hrací kolotoč. Každé dítě je ale jiné a univerzální rady neexistují. Kamarádkách se taky osvědčila knížka Každé dítě může dobře spát (doufám, že si název pamatuju správně), která se dá v pdf stáhnout na uložto. Pokud ji nenajdeš, pošli mi mail a já ti jí pošlu. Každopádně přeju hodně štěstí a aby ses brzy pořádně vyspala!

      Vymazat
  5. Je to je bobišek, krásná ☺

    OdpovědětVymazat
  6. nádherná je, těším se na nové články.

    OdpovědětVymazat