úterý 5. července 2016

Erwín 185 & Adélka 24 / V posteli už je to nuda...

Už bydlíme! Tedy ne úplně, jak je trochu vidět z fotky, ale to nejdůležitější už stojí na svém místě. Včetně provizorního hracího koutku. Budoucí dětský pokoj je (a bohužel asi ještě nějakou dobu bude) sloužit jako skladiště nevybalených beden. Erwín spí stejně s náma v posteli, tak mu pokoj nechybí, respektive se radoval nad kobercem s hračkama, jaký to má super vlastní pokojíček... Koncept vlastní postele ve vlastním pokoji je mu cizí. Časem k tomu ale dojít musí. Taky jsem si říkala, že ty postelové fotky začínají být nuda a přestávají vyjadřovat vztah, který spolu Erwín a Adélka mají a tak odteď budu místa focení střídat. Je hezký je spolu pozorovat. On si rád hraje v její blízkosti. Ona na něm může oči nechat. Nesmí mu ale samozřejmě na nic ani sáhnout, natož si strčit nějakou jeho hračku do pusy! To ji pak náležitě uzemní a předmět doličný odebere. Těším se, až začne Adélka mluvit. Erwín ji totiž určitě leččemu přiučí. Občas má neuvěřitelný hlášky. Třeba tuhle mi říká: "Budeme si povídat o Mojžíšovi? Ve školce byl opravdovej Mojžíš. Ale k nám nepřijde, protože by chtěl moc dobrý kafe a pivo." Jako chápu, že si asi o Pesachu o Mojžíšovi něco říkali, ale jak o několik týdnů později dospěl k tomuhle? Navíc to z jeho interpretace vypadá, že jsme nějaký hamouni! Nedávno byli se školkou na farmě. Večer pak za notného gestikulování rukama povídá vzrušením zvýšeným hlasem: "A byla tam kráva! A byla úplně DOMÁCÍ!" Mrzí mě každý nezaznamenaný verbální projev, protože občas jsou to opravdu perly. Někdy vede i několikaminutový monolog. Třeba na téma, kdyby se (naše lokální celebrita) prase Hektor proměnil ve čtyřhlavého draka. A taky pod vlivem reklamy na Alzu často za slova přidává cz. Vyžádá si třeba chleba cézet nebo jupík cézet. Alza to má snad ještě líp ošéfovaný než Mekáč. (A ještě jedno slovo, pro které má originální použití, a které tu chci bez vysvětlení zmínit, abych na něj nezapomněla. "Odkvetl.") A stejně jako nestíhám zaznamenávat všechny Erwínovy pokroky, s Adélkou nestíhám chodit k doktorce. Skoro pokaždé to nějak popletu nebo rovnou prachsprostě zapomenu. Na kontrolu ve čtvrtém měsíci jsem tak šla až v tom pátém. Vážila 6270g, měřila 64 cenťáků a kolem hlavy jich měla 42. Je tedy úplně akorát a zralá na další stupeň stravování, se kterým už vlastně začala. Ochutnala už banán, bramboru a meloun. Chtivě začala pokukovat po našem, tak dostala taky. A jí jak o závod. I když sosánka si pak stejně ještě dá... Jen se spaním se vrátila k jednomu nočnímu buzení. Příroda jí velí vpřed i ve spaní a ona se pak krkolomně zalomí a nedokáže se sama vysvobodit. Zavolá si tak většinou kolem třetí o pomoc. Naštěstí je po deseti minutách kojení zase v limbu. První snídani si pak dává kolem páte. To je na mě vražendná doma, takže spolu máme dohodu, že po ní jde ještě na chvilku na kutě. Jinak je na mě ale hodná a často už spává od osmi do sedmi bez přestávky...

2 komentáře:

  1. Ty jo, tak to závidím. Naše Róza vstává v noci minimálně jednou a budí se mezi pátou šestou. Jsou ale dny kdy se "zadaří" a probudí se dvakrát i třikrát. To mám pak po ránu pěknou ránu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě je to taky veliké štěstí. A pro ně vlastně taky... :) Držím palce, ať i tobě spí brzy na jeden zátah!

      Vymazat