pondělí 27. ledna 2014

Rodičem levně a šťastně

Nedávno jsem na Facebooku narazila na srpnový článek v The Telegraph o londýnské mamince, která se rozhodla neutratit za svého dvouletého syna jeden rok ani penny. Na otázku, zda lze dítě vychovat bez pomoci velkých korporací, odpovídá v blogu s názvem Free our Kids. S projektem začala už minulý leden, takže se ke mně tahle informace dostala téměř s křížkem po funuse, ale i tak se mi zdála natolik zajímavá, že jsem se rozhodla o ní s vámi podělit.

O tématu rodičovství a konzumenství jsem tu už několikrát psala. Je to téma, které je mi blízké, i když nekoupit celý rok Erwínovi nic nového, by byl pro mě extrém. Mám ráda hezké věci a věřím tomu, že by se měl dětem od malička tříbit vkus. To ale neznamená, že ho zavaluji takovým množstvím hraček, že se skoro nevejdou do bytu a že všechno, co dostane, musí být fungl nové. Podle článku v Británii rodiče za děti utratí v průměru £1,307 - o 58% víc než před deseti lety. Zkusmo jsem položila otázku, jak je to u nás, Googlu a vyskočilo na mě, že české dítě stojí měsíčně 7 200 Kč. Z přehledu iDnes Kolik stojí dítě od narození až do dospělosti vyplývá, že roční dítě stojí v průměru 35 800 až 92 000 Kč a od roku do pěti let za děti utratíme v průměru 56 500 až 63 640 Kč. Narazila jsem i na články Pražan utratí i pět tisíc za pomůcky pro prvňáka a Jsou chudí, ale své děti rozmazlují drahými dary. Jsme na tom tedy dost podobně jako v Británii.

Podle zmiňovaná blogerky a novinářky Hattie Garlick to u dětí vede ke kompulzivnímu konzumerismu. To je myslím moc zajímavý a výstižný termín. Každému je jasné, že za tím stojí velké firmy, které využívají rodičovské nejistoty a strachu a nutí je kupovat "nezbytná" udělátka, která jim pomůžou děti ochránit a zdravě rozvinout, oblečení, v kterém potomkovi (a hlavně sobě) dopřejeme pocit výjimečnosti a speciálně připravená nutričně vyvážená jídla, která se ale snadno dají připravit i doma. Na děti zase chrlí stále nové řady hraček a sběratelské kolekce, které děti prostě musí mít. Co je tím ale učíme? Hattie Garlick odpovídá otázkou: "Chceme, aby si děti myslely, že smysl života spočívá ve vyčerpání našich kreditních karet a držení kroku s trendy?" Za sebe můžu říct, že bych raději vedla Erwína k talmudskému moudru: "Bohatý je ten, kdo je spokojený s tím, co má." Co vy? Utrácíte za děti rádi nebo se snažíte výdaje držet na uzdě a dětem poskytnout radovánky, které nic nestojí. Třeba běhání po parku či návštěvu kamarádů?
---
Moje předchozí články na toto téma: Pravidla jednoduchého rodičovství a Kam s ním? Úvodní fotka je ze série fotografií z čínských továren na hračky od německého fotografa Michaela Wolfa. Více jich najdete tady

42 komentářů:

  1. Úplně mimo téma: Včera při setkání s přáteli došlo i na jakýsi koncert amatérských hudebníků z USA, který se plánuje v kostele Panny Marie před Týnem někdy v květnu nebo kdy. Jedná se o koncert, při němž mají zaznít zhudebnělé básně/básničky terezínských dětí (tedy pokud jsem to pochopila správně). Zeptala jsem se, jestli koncert bude také v některé ze synagog, třeba ve Španělské, když se jedná o židovské děti, ale prý ne. Vyrozuměla jsem, že Židovská obec a Židovské muzeum se někdy chová čistě v evangelijním duchu, jako že pravice nemá vědět, co činí levice:-) Což mně v tomto případě přijde trochu škoda - ten koncert je, jak se zdá, dobrovolnická akce (ale žádné extra podrobnosti stran té věci neznám). Vy jste taková akční, Radko, nedalo by se to terezínské zpívání zorganizovat ještě i jinde než v Týně?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petko a pošlete mi o tom koncertě víc informací? Můžu to zkusit prošťouchnout. Díky!
      kusanec.cz@gmail.com

      Vymazat
    2. Vyzjistím a napíšu :-)

      Vymazat
    3. Nic neslibuju, ale třeba se to podaří.

      Vymazat
  2. 7 200 Kč? To jako pardon, nevím za co.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se mi to zdá hrozně moc. Češi prý utratí v průměru 3500 korun za jídlo, 2500 korun za školu a necelé dva tisíce za oblečení a obuv. Asi je to zprůměrované za všechny věkové kategorie. Je možné, že puberťák spořádá jídlo za deset táců a pak zvedá průměr...

      Vymazat
    2. ja myslela, ze se do tehle prumernych propoctu pocitaji i "skryte" naklady - jako napr. vetsi najem za byt s detskym pokojem, vetsi spotreba elektriny, plynu, vody (topeni, castejsi prani...) vetsi auto, aby se tam vsechno veslo apod., proste naklady, ktere si vlastne ani neuvedomujeme a bez ditete bychom nemeli...

      Vymazat
    3. To ani v jednom článku nezohlednili, ale máš pravdu, že to můžou být docela výrazné peníze navíc.

      Vymazat
    4. Jestli je to počítáno z ročního průměru, jistě v tom budou promítnuty náklady na dovolenou - to bývá velká položka. Nehledě na to, že všechny děti v mém okolí dostávají od rodičů notebooky, tablety, dotykové telefony apod. vymoženosti, které ve svém věku ani nepotřebují, když 10hod. denně tráví jen a jen na facebooku, k čemuž jim stačí levný stolní počítač. Chce to přemýšlet a nekupovat dětem věci jen proto, že jsou v módě.

      Vymazat
    5. Souhlasím. Někdy je ale tlak okolí a černé svědomí silnější a rodič proti nim nemá šanci. Erwín je zatím malý a nic nechce. Nemáme doma televizi, takže nutnosti vlastnit věci z reklam budeme taky ještě nějakou dobu ušetřeni. Co ale bude po nástupu do školky a pak školy, to se uvidí...

      Vymazat
  3. Díky za odkaz a téma k rozjímání. Takhle nějak jsem si to plánovala, když jsem byla těhotná. No a o rok a něco později je to jinak...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se zatím držím. Moc toho myslím nekupuju, ale když jo, taky se to asi taky vyšplhá na pěknou sumičku. Největší výdaj je asi kočárek a autosedačka a ty jsem dostala od bráchy. Některé oblečení a hračky máme taky poděděné. Celkové výdaje za jídlo a plenky jsem raději nepočítala... :)

      Vymazat
  4. Ahoj Radko,
    Clanek je skvely, me tohle tema taky hodne zajima. Je pravda, ze my utracime za synovu waldorfskou skolku, ale napriklad k Vanocum od nas dostal jen knizku. A ty si kupuju v podstate hlavne pro sebe:-) spousta lidi z meho okoli nechape, proc nechci syna dat do statni skolky a ,, usetrit'' . Jenze ja jsem stastna, kdyz vidim jak je tam on stastny. Je ve skupine 5 deti a pro ucitele je to osobni vztah, velmi se tam detem venuji ve smyslu zpivani, tvoreni a pristup je tam o respektovani ditete jako osobnosti. Takze je to tezke. Kazdy z nas ma jine priority, jak do svych deti investovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím si, že investovat do vzdělání se zrovna vyplatí a je škoda, že tu ta tradice trochu chybí a ty pak musíš čelit narážkám okolí. A věřím tomu, že díky této školce ušetříš za tunu hraček a cool oblečků, se kterými by se tvoje dítko setkalo v jiné školce a pak je "nutně" potřebovalo. Celkově na tom tedy vyděláš! :)

      Vymazat
  5. Hezky clanek k zamysleni, souhlasim, ze kupovani kazde novinky mezi hrackami nebo jiz pripraveneho detskeho jidla je zbytecnost a pak se to rodicum muze i vymstit. Ale obcasne porizeni hezkeho oblecku, knizky nebo plysaka dite urcite potesi a maminku taky :-) takze vsechno s rozumem :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to zajímavý experiment, který bych sama nepodstoupila a jsem ráda, že to udělal někdo za mě. :) Na blogu je ale pár zajímavých tipů, které vedou k zamyšlení nad tím, co opravdu dítě potřebuje a co mu kupujeme spíš proto, že si myslíme, že to musí mít.

      Vymazat
  6. Opět dobré téma! Jinak s těmi náklady je to zřejmě pravda. Ono když vám starší děti sportují... u nás hokej. Já vím, že hokej je zrovna nadprůměrně výdajový, ale mnohé děti ve městech mají více koníčků, angličtiny, hudebky. To všechno stojí peníze, které, když se sečtou... Co se hraček týče, tak největší práci nám dalo vyříkat si asertivně se všemi příbuznými, co ano a co už ne a stejně se to úplně nedaří. Ale už se to zlepšilo. S vyšším počtem dětí to přinutí i příbuzné přibrzdit :-) U oblečení mám výhodu tří kluků... Ovšem boty - to je opravdu vysoká částka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Praze jsou náklady podle mě ještě daleko vyšší. Nedávno jsem začala zjišťovat na kolik třeba přijdou jesle nebo školka. To je sedm tisíc v čudu raz dva. A když pak mají děti nějaký smysluplný koníček, který je samozřejmně potřeba podpořit, peníze mizí jak v černý díře... Já mám jako druhé objednanou holčičku, ale tuším, že ekonomičtější by byl chlapeček. :)

      Vymazat
  7. Tak malému jsou teprve 4 měsíce, ale snažíme se neutrácet. Pořídili jsme nový kočár, a nábytek IKEA do pokojíčku, autosedačku po známých a oblečení po známých, všechno tohle "startovné" dohromady nás stálo 20tisíc. A od té doby platíme jen pleny a očkování, či mastičky atd... Hračky jsme také podědili a máme jich nepočítaně. Lákají mě krásné kousky oblečků i hraček, takže malej dostal k Vánocům jedny kaťata LINDEX a teď k svátku dostane hračku LAMAZE (30% sleva z VZP balíčku). Jinak mi přijde opravdu zbytečné utrácet, ale některé ty věcičky jsou opravdu boží a člověk by je i koupit chtěl, ale doma toho máme tolik, že radši šetříme na dovolenou v létě, ať si můžeme užít čerstvého vzduchu a rodiné akce, srandy a pohody... snad nám to zaměření na investice do zážitků vydrží i další roky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tomhle věku je to zatím jenom na nás. Erwín ani tvoje bejbyno ještě nemá pojem, že by mohly chtít něco, co někde vidí. Jsem zvědavá, jak to ustojíme pak... Taky si ale myslím, že dovolená a společné zážitky jsou nejlepší investice.

      Vymazat
  8. Zajímavý projekt, díky za odkaz na blog, mrknu na něj. Já se už dlouhá léta snažím žít nekonzumně a snad i docela úspěšně. Než něco koupím, v duchu si položím otázku, jestli to opravdu nutně potřebuju nebo mi to udělá takovou radost, že to za to stojí... a dost často nakonec zhodnotím, že ne:) Totéž i u věcí pro B. - i když třeba u oblečků (ač prakticky všechny z druhé ruky) se musím krotit:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se snažím si klást podobé otázky. Někdy se ale do něčeho zamiluju a jsem pak jak Oscar Wilde. Odolám všemu, jen ne pokušení. :)

      Vymazat
  9. Jojo taky mi občas přijde, že někteří rodiče jsou posledlí utrácením za blbiny. Když mi sousedka řekne, že nemůže jít s klukem na obyčejný nákup, protože pokaždé odejdou s dvěma auty tak nechápu. My hračky nekupujem, jen jako dárky a i tak se dost rozmýšlíme co koupit. Oblečení jen taky co je třeba a taky něco podědí. Určitě by se mi líbilo kdyby kluci chodili v super jeanach a košilích, ale je to zbytečné a u nás na vsi dvojnásob. To je lepší mít pořádnou zásobu tepláků :) ať se může venku řádit. A ještě co se hraček týče nejvíc potěší, nějaká rychlovka co si doma sami vyrobíme, jako třeba dneska :) (http://kataanuny.blog.cz/1401/ispirovana)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vrtulník je moc povedenej!!! Ke zbytku se z pověrčivosti raději nebudu vyjadřovat. Znáš to - kolik z nás si jako bezdětných říkalo, že se nám něco nemůže přihodit nebo bychom určité chování u našich dětí nedopustily a šup za pár týdnů či let stojíme a koukáme, jak je možný, že se nám to stalo. :)

      Vymazat
  10. Děti mám již dvě a většinu věcí mají z bazaru, protože bohužel nemám ve svém okolí pečující rodinu ve které dřív bývalo tradicí věci dědit. Postýlku má ještě po mě se ségrou, akorát babička jako dárek koupila novou matraci. Já ušila 2 povlečeníčko a zavinovačky. Největší částkou byl kočárek, který vyšel na 16500kč a zpětně můžu tuto částku považovat na vyhozenou, jelikož inzerovali udržitelnost do 36 měsíců a i přes měření a vybrání největšího kočárku se nám tam malý v 18 měsících ani nevešel protože byl velký a taky na nostnost kočárku těžký. A pro druhého jsem ho užili taky jen na korbičku a vajíčko. Pleny jsem volila látkové čtvercovky vícevrstvé a pul kalhotky. Takže nejvíce jsem utrácela za jídlo a proč? protože jsem hold nemohla kojit at jsem dělala co jsem dělala to potom se není čemu divit ani těm 7000kč. Když měl krabičku mlíčka tak na tři dny a to nemluvím o kosmetice, jelikož trpím na atopický ekzém a tak se tomuhle musí předcházet i u miminek. Hračky jsem mu kromě první do kočárku neměla ani za co pořizovat, jelikož tou dobou jsme spláceli a rekonstruovali dům a zařizovali domácnost, takže jsme měli akorát kuchyn, postel a křeslo a stůl. Pravda po prvním roce se situace zlepšila a větší dítko má větší potřebu hraček. Ale i tak nakupujeme s rozmyslem kvalitní hračky co něco vydrží a jsou více využitelné. Jako lego, dřevěné vláčky apod...rozhodně nemají každou blbost z reklamy, naopak se je snažím od tohodle naprosto odstřihnout, třeba i tím,že místo televize jim pouštím jen dvd a reklamy tak mám více pod kontrolou. A hodně hraček si vyrábí sami doma a mají z nich obří radost....taková autodráha z toaláku nemá chybu a hlavně si za pár týdnů můžou vyrobit novou:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tady je teda jedna hodne dulezita pripominka - diky "anonymni" - na kterou jako kojici matky zapominame! ja nastesti zacala s umelym mlikem az kdyz byla spousta prikrmu, ale kdyz jsem to zbezne zpetne pocitala, vyslo mi, ze bych byla jen za umely mliko dala asi 200 euro mesicne!! coz teda 7000 kc dost vysvetluje, kdyz nekdo kojit proste nemuze...

      Vymazat
    2. Souhlas se vším. Taky jsem od čtvrtého měsíce přikrmovala a hned to bylo v peněžence znát. U hraček se řídím stejným pravidlem a doufám, že reklamy se mi taky podaří na nějakou dobu odfiltrovat. Aspoň do té doby, než začne komunikovat s ostatními dětmi a chtít to, co chtějí oni... Pak se uvidí, jak se nám podaří situaci ustát. Ale výroba domácích hraček je moc prima a moc se těším, až si budeme s Erwínem taky něco kutit!

      Vymazat
    3. Krásný den, nemáte prosím info, kde jste sehnali do té starší postýlky matraci? Tedy, kde ji sehnala Vaše babička? My máme také právě postýlku ještě po mě a mém bráchovi, takže by bylo rozumné pouze vyměnit matraci a postýlku jen obrousit a natřít. Pokukuji tady, ale netuším, jestli tam bude nějaká z těch nových matrací sedět.

      Vymazat
  11. A ještě k tomu nápadu, tihle rodiče mi příjdou naprosto asociální. A často využívají společnost jen ve svůj prospěch. čím dítě obleče? zajisté nepěstuje bavlnu, nežne a netká a nešije sama,ale vysockuje od jiných co to museli taky někde koupit. apod.....dnešní době hold má platidlo peníze, dříve také byli platidla či směnný obchod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asociální?? Cože? Co je špatného na tom, že si vezme od jiných, co už nepotřebují? Taky dávám známým oblečky po dětech a nic za to nechci... stejně tak i já jsem jich takhle spoustu dostala. Někdo věci po dětech prodává, jinému se do toho nechce (prodej vyžaduje focení předmětů a další energii...) a tak je dá známému zadarmo.

      Vymazat
    2. Autorka toho blogu právě psala, že pořádala pro maminky v okolí výměnná setkání. Kromě hraček a oblečků získala taky spoustu kamarádek, se kterými pak mohla s dítětem zadarmo trávit čas.

      Vymazat
  12. Myslím, že "rok nic nekupovat" je trochu extrémní přístup... fakt jen experiment. Užitečnější je myslím nějaká zlatá střední cesta, snažit se nekupovat blbosti, zbytečně neutrácet, ale občas si udělat radost nebo investovat, když se to vyplatí. My jsme měli na miminka zadarmo skoro všechno, oblečky, postýlku, kočárek z druhé ruky... je fakt, že na vesnici je fuk, když je něco trochu ošuntělé, třeba s naším kočárkem bych se do města styděla, ale na pole to stačí :). S vyšším věkem náklady rostou, když dítě chodí do školky, potřebuje třeba víc oblečení, protože tam musí chodit čistě oblečené a tak. Když je to mladší doma, každý flek neřeším :). Podle mě je dost rozdíl vesnice a město, protože na vesnici není moc lákadel kde utrácet, žádné herny, obchody atd. Ale máme velký dům a zahradu, kde si děti můžou hrát zadarmo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda. S dvouletým dítětem jde navíc podobný experimetn absolovovat docela jednoduše. Ještě po ničem netouží a je mu jedno, co má na sobě. Horší by to bylo později. A s rozdílem město versus vesnice taky souhlasím. Naštěstí jsem vyrostla v domě se zahradou, kam se můžu s Erwínem jezdit rekreovat. V létě si to určitě užijem.

      Vymazat
  13. Prima zamyšlení, děkuju za skvělý článek.

    OdpovědětVymazat
  14. Ono je asi dost podstatné zmínit, co ony měsíční výdaje zahrnují, 7200 č je opravdu dost, nadruhou stranu souhlasím s tím, co píše Kulich, pokud děti sportují, stojí to podstatně více peněz než u dětí, které nesportují. My se snažíme jít zlatou střední cestou. Starší syn je nesmírně skromný a co se hraček týče, od malička jsem ho spíš musela tlačit do toho, aby si nějakou vybral! Ale pro něj kupujeme hodně knihy a sportovní vybavení. Myslím, že ty děti mnohem více ocení zážitek, právě ony výlety do přírody, vyjížďky na kolech, v zimě lyžování a radovánky na sněhu. Ale to už jsme zase u těch výdajů navíc. Lyžování je taky dost drahý sport. Já když si spočítám, co jsme od září kupovali jen pro staršího za sportovní vybavení ... (výhoda, že mladší sourozenec to podědí). A kojení versus nekojení, mohu potvrdit. Nekojila jsem ani jedno dítě (prostě to nešlo ať jsem dělala co jsem dělala) a výdaje byly opravdu vysoké, tak se 7200Kč opravdu nedivím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím. Praha navíc podle mě ten průměr dost zvedá a mít dítě je tu o mnoho dražší. Když jen vezmu cenu školky a kroužků... Ten experiment je ale zajímavý v tom, že se člověk zamyslí, co je opravdu nutný výdaj a co jde nějak obejít.

      Vymazat
  15. Tak mě to inspirovalo spolu s dotazem mé kamarádky, na kolik nás vyšel první rok a výsledek je tady http://zivot-neni-cernobily.blogspot.cz/2014/02/kolik-stoji-mimino.html#more

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super! Už jsem článek četla. Sama si částku za Erwína netroufnu odhadnout...

      Vymazat
  16. hezké zamyšlení. Osobně se snažím konzum co nejvíc omezovat a nejen za děti utrácím minimálně... V jednom mém životním období to byla absolutní nutnost, nyní se to stalo součástí našeho životního stylu.. A máme se dobře, nestrádáme a děláme si často radost drobnostma :) Jestli chcete, začala jsem si taky psát blog a tak tam občas nahodím nějaké ty nápady..

    lejimada.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Jsem ráda, že se ti článek líbí. Na tvůj blog se ráda podívám.

      Vymazat
  17. My kupovali našim rodičům nedávno matrace , takže si myslím, že přísloví rodičem levně a štastně u nás zahrálo úplně geniální souhru. Rodiče byli moc štastní, že se konečně vyspí na něčem novém a pořádně a my za to nedali ani tolik peněz, ačkoliv jsme se snažili vybrat tu nejkvalitnější...

    OdpovědětVymazat