úterý 25. listopadu 2014

Sto tři týdnů


Erwín si poslední dobou oblíbil knížku Kouzelná baterka. Typoška ji kdysi od někoho dostal a i když byla v knihovně zařazená mezi dětské knížky, říkala jsem si, že je to spíš typ publikace, kterou rodiče kupují dětem ve snaze udělat z nich uměnímiluvné tvory, ale děti víc baví Disney a kniha zůstává pro potěchu rodičů. Erwín si ale psa petalíka a jeho klámoše zamiloval. Nejvíc asi bublucha. Rád knížkou listuje a obstojně poznává většinu zvířátek a tvorů. I když nevylučuju, že na Disneyho časem a možná už brzy taky dojde... Velká věc je, že mluví a mluví. Už skoro pořád. Dává dohromady jednoduché tříslovné i čtyřslovné věty, uvedené oslovením miminko nebo tatínku. Na veřejnosti už kromě dospělých komunikuje i s dětmi, které donedávna jenom zvědavě okukoval. Při včerejší procházce dokonce jednu holčičku oslovil a zavedl ji k výloze s velkým vycpaným ptákem. Strávili u ní společně několik minut, během nichž si navzájem ukazovali všechny poklady v místním vetešnictví. Podnikli jsme už první výpravy, kdy kočárek a dudlík zůstaly doma. Cesta, která normálně trvá 5 minut, sice teď trvá půl hodiny a nepřítomnost dudlíku se neobejde bez pláče, ale za tu srandu to stojí. Navíc mě to nutí vymýšlet různé hry, které ho rozptýlí a popoženou. Nejvíc funguje bafání a hledání jedničky v poznávacích značkách zaparkovaných aut. Jaké triky používáte při nahánění svých dětí vy? 

Oblíbená stránka oblíbené knížky.
---
Tričko H&M od maminky a džíny Gap.

4 komentáře:

  1. Jára je jen o pár týdnů starší než Erwín a tak je to s ním dost podobné. Pro popohnání na procházce se nám osvědčilo závodit, kdo doběhne první k lampě, autu, za tátou apod. Nebo tak kdo tam doskáče jako vrabec. A oblíbené je zadupat na všechny kanály či dlažební kostky s puntíky (ty, které bývají u přechodu). To je potom docela makačka ho doběhnout.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Závody zkusím, i když on když se někam zakouká, tak s ním nic moc nehne. A kanály jsou u nás spíš zdržovačka. Na každý si stoupne a pak mi aspoň třikrát oznámí: "Maminko, kanál. Velikej." Každý týden věku je ale znát a čas cesty se bude postupně určitě zkracovat... Přeju hodně štěstí a trpělivosti při společných výpravách s Járou!

      Smazat
  2. rozkročím se a dělám tunel, schovávám se (na méně rušných ulicích ;-), chodíme po čárách, házíme kamínky/listy do řeky, sbíráme kamínky/listy pro tátu, ve městě koukáme do výloh, poslední dobou je ideální najít nějaký klacík do ruky, s ním se to pak vykračuje, šťourá.... ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Schovávání a následné bafání taky funguje - jen musíme být dva. Ještě si úplně netroufnu úplně odběhnout a nechat ho na pospas jeho všehoschopné roztěkané mysli. Výlohy, kamínky a klacíky jsou zatím taky spíš zdržující prvek. Viz kanály v odpovědi pro Hanku. Je to ale úžasné cvičení v trpělivosti a vnímání času a prostoru. Snažím si ty výpravy užít plnými doušky, protože vím, že jeho údiv nad každou maličkostí brzy zmizí.

      Smazat